30 C 76/2023-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podáním ze dne 8. 3. 2023 u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 1+2 ve třetím patře domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] Smlouvou o nájmu bytu ze dne 5. 8. 2019 pronajal žalobce uvedený byt žalované na dobu určitou do 31. 1. 2020. Dle evidenčního listu nájemníka platného od 1. 8. 2019 byla žalovaná povinna platit měsíční nájemné ve výši 3 373 Kč a měsíční zálohy za služby spojené s nájmem bytu ve výši 2 337 Kč. Obojí bylo splatné vždy do každého posledního dne v měsíci za uvedený měsíc. Nájemní poměr žalované zanikl k 31. 1. 2020 a obnovený nebyl. Žalovaná označený byt užívala bez právního důvodu nejen v roce 2020, ale i v roce 2021, a to od ledna do 31. 5. 2021. S ohledem na užívání bytu byla žalovaná dle ustanovení § 2295 zákona č. 89/2012 Sb. povinna platit náhradu ve výši naposledy ujednaného nájemného to je dle evidenčního listu platného od 1.8. 2019 ve výši 2 373 Kč měsíčně, která byla splatná vždy do konce každého měsíce za uvedený měsíc. Žalovaná uvedenou náhradu ve výši naposledy ujednaného nájemného nezaplatila za měsíc leden až květen 2021, čímž ji za uvedené období vznikl dluh ve výši 11 865 Kč. Žalovaná však nebyla povinna hradit za dobu užívání bytu bez právního důvodu zálohy za služby spojené s nájmem bytu. Za období leden až květen 2021 jí byl dne 30. 4. 2022 vyúčtován nedoplatek na službách ve výši 7 533 Kč, který byl splatný dne 31. 7. 2022. Uvedené vyúčtování bylo žalované zasláno poštou ta ho však v odběrné lhůtě nepřevzala a vyúčtovaný nedoplatek nezaplatila. Celkový dluh žalované na náhradě ve výši naposledy ujednaného nájemného a na službách tak představuje částku 19 398 Kč za rok 2021. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřil, své stanovisko soudu nesdělila. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 5.8.2019 smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti 1+2 ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec]. Nájem byl uzavřen na dobu určitou se vznikem ke dni 1. 8. 2019 a zánikem ke dni 31. 1. 2020. 4. Výpisem z katastru nemovitostí číslo listu 1, pro [katastrální uzemí] a [územní celek] soud zjistil, že vlastníkem budovy s [adresa] je žalobce. 5. Z evidenčního listu nájemníka soud zjistil, že měsíční předpis činil 4 710 Kč. Z toho nájem činil 2 373 Kč. 6. Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že nedoplatek za služby splatný dne 31. 7. 2022 činil 7 533 Kč a dluh na nájmu za období od ledna 2021 do května 2021 činil 11 865 Kč. 7. Z vyúčtování služeb za rok 2021 za období od 31. 12. 2020 do 31. 5. 2021 měl soud za prokázáno, že nedoplatek činil celkem 7 533 Kč. 8. Z výzvy – upomínky k úhradě dlužné částky ze dne 2.9.2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení celkové částky ve výši 44 754,62 Kč. 9. Ze žaloby o vyklizení bytu ze dne 10. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na vyklizení bytu [číslo] o velikosti 1+2 v domě [adresa] v [obec] s tím že z důvodu dluhu na nájemném a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 18 840 Kč nebyla žalované nájemní smlouva obnovena. Dne 17. ledna 2020 jí bylo zasláno sdělení o neprodloužení nájemní smlouvy. Zásilku s tímto sdělením žalovaná nepřevzala a nevyzvednutá se vrátila zpět. Nájem bytu skončil k 31. 1. 2020 žalovaná byt užívala nadále, a to bez právního důvodu. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2201 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle ust. § 2236 odst. 1 o.z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. 12. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 13. Podle ust. 2247 odst. 2 o.z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu 14. Podle ust. § 2247 odst. 3 o.z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 15. Podle ust. § 2247 odst. 4 o.z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 16. Podle § 2251 odst. 1 o.z. platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 17. Podle ust. § 2251 odst. 2 o.z. pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. 18. Podle ust. § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 19. V daném případě žalobkyně prokázala, že byt žalovaná užívala i poté, co nájem sjednaný původně na dobu určitou skončil. Z vyúčtování služeb a přehledu předpisů a plateb zpracovaného servisní organizací žalobce měl soud za prokázáno, že dluh v době podání žaloby trval, a proto náleží žalobci i příslušenství představované úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 324 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 398 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 400 Kč ve výši 924 Kč.