34 C 113/2022-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 219 489,93 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 3 582 Kč. Žalovaný však tyto své závazky porušil, pročež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 22. 12. 2021. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 198 999,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 126,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 608,74 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 479,44 Kč, poplatky ve výši 1 775 Kč, dílčími poplatky ve výši 1 500 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 198 999,76 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 126,99 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 12. 11. 2019. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 199 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1,8 % z úvěrového rámce, tedy v částce 3 582 Kč. Roční úroková sazba činila 11,90 %, RPSN 12,83 %. 5. Ze žádosti o úvěr [anonymizována dvě slova] žalovaného ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že tento má střední vzdělání, bydlel v nájmu, byl svobodný, pracoval jako [anonymizováno] u [právnická osoba] na dobu určitou do 30. 4. 2020. Průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce měl činit 13 500 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak 35 000 Kč, ostatní nezbytné náklady žalovaného měly být 0 Kč, počet příjmů domácnosti měl být 1. Žalovaný neměl mít jiné měsíční splátky ani srážky ze mzdy. Výše požadovaného úvěru měla činit 199 000 Kč. 6. Z potvrzení o výši příjmů ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý průměrný příjem za poslední 3 měsíce 14 005 Kč, celkový výdělek měl být za posledních 5 měsíců 69 724 Kč čistého. 7. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl mít u žalobkyně jiné dva úvěry s celkovými ve výši měsíční splátkami 2 713,81 Kč. 8. Z amortizace ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal dle Smlouvy dne 12. 11. 2019 částku 199 000 Kč, dne 23. 4. 2021 částku 29 156 Kč, dne 16. 6. 2021 částku 1 657 Kč a dne 21. 7. 2021 částku 3 238 Kč. 9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného [číslo] ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že konečný zůstatek ke dni 12. 11. 2019 na tomto účtu činil 191 731,34 Kč, avšak to bylo až po čerpání úvěru ve výši 199 000 Kč. Žalovaný tak před čerpáním úvěru dle Smlouvy měl zápornou bilanci účtu. Z tohoto účtu soud také zjistil, že žalovaný pobíral blíže neurčené dávky z úřadu práce a městské správy sociálního zabezpečení. 10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného [číslo] ze dne 11. 4. 2022 soud zjistil, že kreditní obrat na tomto účtu byl za rok 2022 do tohoto data 0 Kč. 11. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného [číslo] ze dne 31. 12. 2021 soud zjistil, že kreditní obrat na tomto účtu byl za rok 2021 do tohoto data 28 175,41 Kč. 12. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného [číslo] ze dne 31. 12. 2020 soud zjistil, že kreditní obrat na tomto účtu byl za rok 2020 do tohoto data 47 244 Kč. 13. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného [číslo] ze dne 31. 12. 2019 soud zjistil, že kreditní obrat na tomto účtu byl za rok 2019 do tohoto data 3 937 Kč. 14. Z platební historie ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobkyně evidovala za žalovaným dne 23. 5. 2022 pohledávku ve výši 219 343,83 Kč. 15. Z oznámení o zesplatnění ze dne 24. 12. 2021, soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila poskytnutý úvěr ze Smlouvy a celková dlužná částka ke dni 22. 12. 2021 činila 212 671,93 Kč. 16. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2022, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 229 924,78 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 17. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 18. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 19. Dne 12. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 199 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý úvěr splácet včetně úroků a případných poplatků formou pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 3 582 Kč. Žalovaný načerpal úvěr ze Smlouvy ve výši 199 000 Kč dne 12. 11. 2019. Následně pak čerpal dne 23. 4. 2021 částku 29 156 Kč, dne 16. 6. 2021 částku 1 657 Kč a dne 21. 7. 2021 částku 3 238 Kč, celkem tedy 233 051 Kč. Čerpání probíhalo vždy formou bezhotovostního převodu. Soud zjistil, že žalovaný do podání žaloby uhradil žalobkyni v roce 2019 částku 3 937 Kč, v roce 2020 částku celkem částku 47 244 Kč, v roce 2021 částku 28 175,41 Kč a v roce 2022 již ničeho, celkem tak žalovaný uhradil žalobkyni částku 79 356,41 Kč. Žalobkyně sice v doplnění žaloby ze dne 4. 10. 2022 tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, avšak tato tvrzení podložila pouze žádostí o úvěr, výpisem z účtu žalovaného za jeden měsíc a potvrzením o příjmech žalovaného za posledních 5 měsíců. Soud má po posouzení zaslaných podkladů za to, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána příjmová stránka žalovaného, když není zřejmé, z čeho měl plnou zbylý příjem domácnosti ve výši 22 500 Kč. Ve výpisu z účtu sice vyplývá, že žalovaný byl beneficient nějakých dávek, avšak není zřejmé jakých. Ohledně výdajové stránky žalobkyně vycházela z dat z ČSÚ, sám žalovaný deklaroval své ostatní náklady na 0 Kč. Žalobkyně přitom identifikovala další závazky žalovaného, i když interní. Použití statistických údajů pro zkoumání výdajů žalovaného se tak jeví jako silně nevhodné a není ani zřejmé, s jakými částkami žalovaný skutečně disponoval a jaké vynakládal. Nelze také přehlédnout, že bilance běžného účtu žalovaného byla před čerpáním úvěru záporná. Z předložených podkladů tak nebylo možno posoudit, jestli tyto alespoň rámcově lze považovat za odpovídají realitě a to s přihlédnutím na platbu nájmu bytovému družstvu, cenám energií, telekomunikačních služeb, léků, jídla, dopravy, oblečení atp. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech dokumentů, které jsou nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti zejména na výdajové straně. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 27. 5. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěr