34 C 132/2022-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 107 342,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 17. 4. 2019 smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“) na částku 145 000 Kč. Téhož dne byly prostředky žalovanému i skutečně poskytnuty. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit do 20. 3. 2024 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru, doba splácení byla stanovena na 60 měsíců s úrokovou sazbou 12,40 % ročně. Výše každé měsíční splátky tak činila 3 295 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil, pročež žalobkyně celý úvěr ze Smlouvy zesplatnila ke dni 14. 7. 2021 a stanovila lhůtu k úhradě dlužné částky do 1. 9. 2021. Žalobkyně požaduje v rámci žaloby vedle úhrady jistiny 105 312,82 Kč i úvěrové poplatky ve výši 2 030 Kč, dále pak kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 12,4 % z dlužné nesplacené jistiny úvěru ve výši 17 176,34 Kč a následně tento úrok od 16. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru ve výši 7 554,52 Kč a následně zákonný úrok z prodlení od 16. 6. 2022 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 17. 4. 2019, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 145 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou pravidelných 60 měsíčních splátek ve výši 3 295 Kč, tj. do 20. 3. 2024. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků zaplatit i úrok ve výši 12,40 % ročně, RPSN 13,12 % ročně. Žalovaný zvolil i možnost pojištění za cenu 145 Kč měsíčně. 6. Ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru soud zjistil, že žalovaný měl být ženatý, bydlet ve vlastním domě/bytě, mít středoškolské vzdělání. Měl dvě vyživované děti nad 10 let, měsíční náklady na bydlení 5 000 Kč, ostatní výdaje 1 500 Kč, dále pak měl spoření ve výši 2 800 Kč měsíčně. Jeho měsíční příjem měl být dle čestného prohlášení 35 000 Kč měsíčně z podnikatelské činnosti. 7. Ze sjetiny z interního systému žalobkyně na č.l. 22 soud zjistil, že žalovaný měl ke dni 17. 4. 2019 jednu aktivní kreditní kartu, bez zjištěného nesplácení. 8. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné úvěrové pohledávky do 1. 9. 2021. Ke dni 13. 7. 2021 přitom dlužná pohledávka měla činit 21 121,21 Kč. 9. Z historického výpisu k úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne částku 17. 4. 2019 částku 145 000 Kč a to ve formě čerpání úvěru ve výši 145 000 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil dne 20. 4. 2019 částku 149,83 Kč, dne 20. 5. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 6. 2016 částku 3 295 Kč, dne 20. 7. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 8. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 9. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 10. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 11. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 12. 2019 částku 3 295 Kč, dne 20. 1. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 2. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 3. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 4. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 5. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 6. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 7. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 8. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 9. 2020 částku 3,99 Kč, dne 23. 9. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 10. 2020 částku 3 295 Kč, dne 20. 11. 2020 částku 3 295 Kč, dne 1. 3. 2021 částku 2 976 Kč, dne 7. 5. 2021 částku 319 Kč, celkem tedy 66 053,82 Kč. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 10. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 119 024,51 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 11. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 12. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: 13. Dne 17. 4. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 145 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky pravidelných 60 měsíčních splátek ve výši 3 295 Kč, tj. do 20. 3. 2024 RPSN činila 13,12 %. Z předložené transakční historie k úvěru žalovaného vyplývá, že žalovaný na tento úvěr uhradil celkem částku 66 053,82 Kč, jež byla žalobkyní započítána na různé položky úvěru. Soud však shledal Smlouvu ve vztahu k ověření úvěruschopnosti jako velmi neurčitě formulovou, kdy žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalovaného jsou měsíčně 35 000 Kč, je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytě, má středoškolské vzdělání a dvě vyživovací povinnosti vůči dětem starším 10 let. Tento příjem však žalovaný nijak nedoložil, žalobkyně k ověření jeho výše vycházela ze sjetin běžného účtu žalovaného, které byly učiněny součástí jejího podání ze dne 26. 10. 2022, z nichž však není seznatelný účel příchozích úhrad. Žalobkyně však zcela rezignovala na ověření výdajové stránky žalovaného. Částka 5 000 Kč na výdaje na bydlení ve vlastní nemovitosti se, ač nijak neověřená, může zdát jako přiměřená s ohledem na výši záloh energií, vodného a stočného atd., však částka 1 500 Kč měsíčně na ostatní výdaje se pak jeví jako zcela podhodnocená vezmeme-li v úvahu, že by měla pokrýt náklady na potraviny, ošacení, dopravu, telekomunikační služby, léky atd. Žalobkyně sice ve svém podání ze dne 26. 10. 2022 uvádí, že navíc kalkulovala s částkou 10 560 Kč jako životním minimem, nicméně nikde neověřila, jestli tato částka odpovídá nárokům žalovaného, nebo např. nemá zvýšené náklady z nějakého důvodu. Žalobkyně si tak měla nechat předložit, popř. sama si obstarat, dodatečné podklady od žalovaného, např. ve formě výpisů z účtu, dokladů o příjmech, daňových přiznáních atd., aby mohla žalovaným tvrzené skutečnosti verifikovat. Žalovaný následně poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila svým dopisem ze dne 14. 7. 2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 18. 10. 2021 k zaplacení dluhu ve výši 119 024,51 Kč, avšak bezúspěšně. 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který