34 C 159/2022-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 403,53 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou (dále jen„ Smlouva“). V souladu s dispozicí ke Smlouvě poskytla žalobkyně žalované i kontokorent – [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Žalovaná však tyto své závazky porušila, pročež žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 4. 1. 2022. Předmětem žaloby, s přihlédnutím ke částečnému zpětvzetí ze dne 7. 2. 2023, je tak dlužná jistina ve výši 16 126,01 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 800 Kč, kapitalizované zákonné úroky ve výši 477,52 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 126,01 Kč od 26. 6. 2022 do zaplacení. I přes upomínku zástupce žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 11. 9. 2017. Součástí Smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bankovní produkty, včetně revolvingového úvěru, jejichž konkrétní parametry měly být určeny v dispozicích. 6. Z dispozice ze dne 6. 9. 2019 soud zjistil, že na jejím základě byl žalované k jejímu účtu č. [bankovní účet] zřízen kontokorent s limitem 12 000 Kč, sazba RPSN činila 24,35 %. 7. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 29. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně měla při posuzování úvěruschopnosti vycházet rozdílu mezi příjmy žalované a jejími splátkovými a nesplátkovými výdaji, náklady na vyživované osoby a dalšími deklarovanými výdaji. V těchto kalkulacích pak žalobkyně vycházela z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Příjem žalované měl být 13 532 Kč a měl být ověřen z běžného účtu žalované, pracovat měla na základě smlouvy na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti měl být 42 000 Kč, měla bydlet v nájmu, který hradila z jedné třetiny. Dosavadní výše měsíčních splátek měla činit 5 534,39 Kč, povolená výše úvěrového rámce pak byla 12 000 Kč. 8. Z výsledku lustrace Centrální evidence exekucí soud zjistil, že ke dni 27. 5. 2022 neměla být proti žalované vedena žádná exekuce. 9. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] ze dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že dne 1. 9. 2021 převedla žalobkyně částku 16 126,01 Kč z tohoto účtu na nový úvěrový účet. K tomuto dni měla mít žalovaná u žalobkyně další tři úvěry po splatnosti. 10. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 soud zjistil, že žalovaná ke dni 29. 4. 2022 dlužila žalobkyni částku 16 126,01 Kč na jistině a částku 1 800 Kč na poplatcích, pojištění a pokutách. Celkem tedy částku 18 313,29 Kč. 11. Z oznámení o zesplatnění ze dne 6. 1. 2022, včetně podacího archu z 7. 1. 2022, soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila poskytnutý úvěr ze Smlouvy ke dni 4. 1. 2022 a celková dlužná částka ke dni 20. 1. 2022 činila 17 926,01 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2022, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 19 140,69 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 13. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 15. Dne 11. 9. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bankovní produkty. Dne 6. 9. 2019 žalobkyně a žalovaná uzavřely dispozici ke Smlouvě, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorent ve výši 12 000 Kč Tyto prostředky se úročily sazbou RPSN činila 24,35 %. Žalovaná tento kontokorent čerpala, avšak porušovala své povinnosti dle této dispozice. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 14. 11. 2021 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině, když je podložila pouze údaji ze své interní databáze týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Nedoložila však žádné konkrétní dokumenty, jako např. tvrzené výpisy z běžného účtu žalované k prokázání jejího příjmu nebo výpisy z jiných účtu k prokázání příjmu celé domácnosti, popř. nějaké potvrzení, kolik činila výše nájmu žalované a jestli skutečně z něj hradila jen přibližně třetinu. Soud má po posouzení zaslaných podkladů za to, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána příjmová stránka žalované, když není zřejmé, z čeho měl plnou zbylý příjem domácnosti ve výši cca 29 000 Kč. Ohledně výdajové stránky žalované pak žalobkyně na jakékoliv ověřování tvrzených skutečností rezignovala. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti na výdajové straně. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 27. 5. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 20. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 22. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 23. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může v