34 C 81/2022-31 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 482 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 8. 7. 2021 smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“) na částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni tento úvěr splatit do 24 měsíců spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet č. [bankovní účet] dne 8. 7. 2021. V rámci Smlouvy byly sjednány i dodatečné služby ve formě poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, službu SMS servis, jejímž předmětem je informace ve formě SMS zprávy o každé události ohledně Smlouvy za cenu 49 Kč měsíčně za každou takovou zprávu, služba bezpečné splátky ve výši 99 Kč měsíčně umožňující odložit splátku o 30 dnů z blíže uvedených důvodů a služba korunového odkladu umožňující prodloužit splatnost úvěru o 30 dnů při úhradě stanovené částky. Žalovaný využil různé služby dle Smlouvy, konkrétně expres poskytnutí služby za poplatek 199 Kč, službu bezpečné splátky celkem za čtyři měsíce ve výši poplatku 396 Kč, SMS servis celkem za čtyři měsíce ve výši poplatku 196 Kč a poplatek za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 792 Kč. Během trvání Smlouvy žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 1 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, úroky ve výši 1 176 Kč, náhradu za účelně vynaložené náklady ve výši 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. I přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 8. 7. 2021. Na základě Smlouvy se žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do 24 měsíců spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč RPSN úvěru činila 49,2 %. V rámci Smlouvy byla sjednána i služba expres výplata za cenu 199 Kč, bezpečná splátka za cenu 99 Kč měsíčně, SMS servis za cenu 49 Kč měsíčně a korunový odklad za poplatek 792 Kč. 6. Ze sjetin ze systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný měl mít příjmy 22 800 Kč měsíčně. Byl bezdětný. Výdaje domácnosti měly činit 6 000 Kč. Nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl exekuci a ani nebyl evidován v databázi Solus, měl splácet jeden další úvěr s měsíční splátkou 5 335 Kč. 7. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl mít dva existující spotřebitelské úvěry s měsíční splátkou celkem 5 335 Kč. 8. Z potvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 8. 7. 2021 na účet [bankovní účet] částku 8 000 Kč. 9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný na základě Smlouvy čerpal celkem částku 8 000 Kč a uhradil celkem částku 1 Kč. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 1. 2022, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 482 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 11. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 12. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Dne 8. 7. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalovanému bankovním převodem na jím uvedené číslo účtu [bankovní účet] dne 8. 7. 2021. Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit do 24 měsíců ode dne jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 264 Kč. V rámci Smlouvy byla sjednána mezi žalobkyní a žalovaným možnost využití některých dodatečných služeb, konkrétně pak expres výplata za cenu 199 Kč, bezpečná splátka za cenu 99 Kč měsíčně, SMS servis za cenu 49 Kč měsíčně a korunový odklad za poplatek 792 Kč. Žalovaný v rámci Smlouvy využil službu výplata za cenu 199 Kč, službu bezpečné splátky celkem za čtyři měsíce ve výši poplatku ve výši 99 Kč, celkem tedy 396 Kč, SMS servis celkem za čtyři měsíce ve výši poplatku 196 Kč a poplatek za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 792 Kč. Na úhradu svých závazků žalovaný uhradil celkem částku 1 Kč jako poplatek za službu korunového odkladu. 14. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 8. 7. 2022 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma print-screenu ze systému žalobkyně. Z těchto sjetin nicméně vyplývá, že žalovaný měl mít měsíční příjem 22 800 Kč. Měsíční výdaje domácnosti pak měly činit 6 000 Kč. Není však zřejmé, z čeho tento příjem měl plynou, co obsahovala částka 6 000 Kč měsíčně jako výdaje domácnosti, zejména jestli i částku 5 335 Kč na jiné úvěry. Není tak zřejmé, kolik měly činit výdaje žalovaného na bydlení, stravu, energie atd. 15. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že dle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měl mít žalovaný měsíční příjmy cca 22 800 Kč a veškeré měsíční náklady ve výši 6 000 Kč. Není však zřejmé, kolik osob tuto domácnost tvořilo, a proto ani nelze posoudit, jestli částka 6 000 Kč může odpovídat nákladům domácnosti, či nikoliv. Žalobkyni navíc nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů žalovaného, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí její závěr o tom, že žalovaný měl měsíčně disponibilních cca 16 800 Kč (16 800 Kč = 22 800 Kč – 6 000 Kč). Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti, což vyplývá např. z faktu, že výdaje domácnosti měly být měsíčně 6 000 Kč, avšak jen splátky jiných úvěrů byly 5 335 Kč. Zbylý rozdíl 665 Kč se pak jako částka měsíčních nákladů na bydlení, stravu atd. jeví jako naprosto nereálná. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 14. 1. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 20. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu