45 C 232/2022-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 546 457 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 4. 4. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 600 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách spolu s úrokem v sazbě 6,90 % ročně a další ceny za případné služby, kdy výše měsíční splátky činila 6 995 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl v prodlení s úhradou 3 splátek, nereagoval na výzvy žalobkyně, proto žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr upomínkou ze dne 4. 4. 2021 (pro případ neuhrazení dlužné částky) ke dni 6. 5. 2021 za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 542 348,92 Kč, smluvních poplatků ve výši 4 076,02 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena. Dne 25. 8. 2022 zaslala žalobkyně k výzvě soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil částku v celkové výši 154 314,98 Kč (s podrobným rozpisem plateb). Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti klienta sdělila, že hodnocení je založeno na porovnávání příjmů, výdajů, existujících úvěrových splátek, počtu členů domácnosti, formě bydlení a předložila sdělení posouzení úvěruschopnosti klienta včetně dokumentace doložené k žádosti o úvěr. Žalobkyně při soudním jednání konstatovala své přesvědčení, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dostatečně, byly prověřovány příjmy i výdaje žalovaného, současně byl využit ekonomický model, kdy po zadání veškerých žalovaným tvrzených údajů z výstupu ze systému vyplynulo, že žalovanému měly zůstat dostatečné prostředky, současně žalovaný neměl mít jiné závazky než již existující závazek vůči žalobkyni, který byl v rámci tohoto úvěru zkonsolidován. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 4. 4. 2019 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr nejpozději do 20. 4. 2029 formou 120 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 6 995 Kč. Roční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 6,90 %, roční procentní sazba nákladů na úvěr v době uzavření smlouvy činila 7,43 %. Na základě této smlouvy došlo ke splacení (konsolidaci) jiného dluhu žalovaného ve výši 194 594 Kč. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 843 455 Kč. Žalobkyně dále předložila Ceník pro soukromou klientelu s účinností od 25.1.2021 5. Ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 4. 2019 bylo zjištěny bližší informace ohledně předmětného spotřebitelského úvěru, jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod. 6. Z Výpisu z úvěrového účtu za období 4. 4. 2019 - 31. 12. 2019 byly zjištěny jednotlivé pohyby na účtu a historie plateb, dále bylo zjištěno, že dne 4. 4. 2019 žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 600 000 Kč, kdy částka 192 667,11 Kč byla odeslána na účet č. [bankovní účet] a částka 407 332,89 Kč na účet č. [bankovní účet]. V daném období splatil žalovaný na úvěr celkem 64 546 Kč. 7. Z Přehledu poplatků – pokut ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný poplatky vyúčtované v období od 4. 4. 2019 do 31. 12. 2020 uhradil, poplatky a pokuty vyúčtované od 30.1.2021 do 6. 5. 2021 v celkové výši 4 003 Kč neuhradil. 8. Z Podkladů pro soudní řízení ze dne 3. 1. 2022 bylo zjištěno, že dne 4. 4. 2019 žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 600 000 Kč, celkem po součtu příchozích plateb na úvěr žalovaný zaplatil 154 314,98 Kč. Výše pohledávky po splatnosti činila celkem 546 457 Kč a sestávala z jistiny ve výši 542 348,92 Kč, úroku z prodlení ve výši 32,06 Kč a poplatků ve výši 4 076,02 Kč. 9. Z Výzvy k úhradě ze dne 3. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému, v níž ho vyzvala k okamžité úhradě dluhu po splatnosti ve výši 7 823 Kč, uvedla platební údaje a upozornila žalovaného na následky nezaplacení dluhu. 10. Z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 4. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upozornění adresované žalovanému, v němž ho upozornila na dluh po splatnosti ve výši 24 521 Kč ke dni 4. 4. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě nejpozději do 6. 5. 2021, uvedla platební údaje a upozornila žalovaného na následky nezaplacení dluhu, včetně možného okamžitého zesplatnění celého úvěru. 11. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 8. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila pohledávku na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ode dne 6. 5. 2021 v celé zbývající části za splatnou, kdy celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 546 457 Kč. 12. Z Výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 15. 12. 2021 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 594 158,56 Kč nejpozději do 30. 12. 2021 před podáním žaloby. 13. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že se žalobkyně vyjádřila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k jeho žádosti o úvěr ze dne 4. 4. 2019. Žalovaný v žádosti uvedl příjem 35 489 Kč, což pracovník banky stanovil interním výpočtem na základě daňového přiznání za poslední dostupné zdaňovací období. Měl být také prověřen insolvenční rejstřík. Žalovaný dále v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč, žalobkyně proto stanovila výdaje žalovaného podle svého interního modelu (kombinace statistických dat a údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částku 7 129 Kč. Žalobkyně dále stanovila maximální hranici splátkového zatížení k průměrnému příjmu 19,71 %. Žalovaný neměl v žádosti uvést žádné jiné závazky než vůči žalobkyni. Žalobkyně zjistila závazek žalovaného se splátkou ve výši 3 281 Kč měsíčně (spotřebitelský úvěr ze dne 26. 9. 2018 s uvěrovým limitem 200 000 Kč), kdy tento byl v rámci úvěru konsolidován. Splátka nové úvěru činila 6 995 Kč. Po odečtení nové splátky od příjmů mělo žalovanému zbýt k pokrytí životních nákladů 28 494 Kč. 14. Z Kopie cestovního pasu, víza žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému bylo uděleno vízum k pobytu v délce 60 dnů s platností od 5. 1. 2019 do 5. 3. 2019 a vízum k pobytu v délce 60 dnů s platností od 6. 3. 2019 do 4. 5. 2019. 15. Z Čestného prohlášení žalovaného ze dne 4. 4. 2018 (2019) bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že nemá ke dni prohlášení pohledávky vůči [obec] správě sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovně. 16. Z Výpočtu příjmu OSVČ bylo zjištěno, že žalobkyně provedla výpočet příjmu žalovaného ze základu daně, z částky 387 156 Kč při počtu měsíců podnikání 12, s výsledným měsíčním příjmem 35 489 Kč. 17. Z Výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES ze dne 4. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný je registrován od 29. 11.2006 v registru ekonomických subjektů pod [IČO] jako zahraniční osoba samostatně výdělečně činná s ekonomickou činností maloobchod v nespecializovaných prodejnách. 18. Z Dokladu o přijaté platbě v hotovosti ze dne 26. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil dne 26. 9. 2018 daň z příjmu fyzických osob ve výši 417 Kč, což bylo potvrzeno příjemcem (Finanční úřad pro [územní celek], Územní pracoviště pro [část Prahy]). 19. Z Rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR ze dne 21. 1. 2019, č.j.: OAM [číslo] 2018, bylo zjištěno, že žalovanému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky s přiznaným postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Rozhodnutí nabylo právní moci 2. 4. 2019. 20. Z Výzvy k převzetí průkazu o povolení k trvalému pobytu ze dne 2. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván z převzetí průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky. 21. Z Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období rok 2017 vč. přílohy č. 1 výkazu zisku a ztrát a rozvahy bylo zjištěno, že rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného a současně základ daně v roce 2017 činil 387 156 Kč, kdy po uplatnění slev činila daň 417 Kč. Žalovanému bylo započtena daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti (ročníky 2011 a 2015) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. 22. Ze Seznamu splátek úvěru, splátek pohledávek za období 4. 4. 2019 - 23. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku ve výši 154 314,98 Kč. 23. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 4. 4. 2019 s žalobkyní smlouvu o úvěru. V souvis