45 C 254/2022-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 25 400 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 7. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 60 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 60 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 57 487 Kč, celkem 117 487 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty ze dne 7. 6. 2018. Poskytování spotřebitelských úvěrů žalobkyní je založeno na osobním jednání, kdy zástupce žalobkyně navštívil žalovanou v místě jejího bydliště, žalovaná objasnila své příjmy a výdaje, předložila potřebné doklady a vše bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že je vdaná, zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělník u společnosti [právnická osoba], [IČO]. Kromě příjmu ze zaměstnání žalovaná uvedla další čistý příjem domácnosti, a to příjem manžela. Žalovaná předložila povolení k pobytu, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Bilance příjmů a výdajů byla dostačující k úhradám sjednaných splátek. Žalobkyně nedisponuje kopiemi předkládaných dokumentů. Žalobkyně uplatňuje pouze vrácení poskytnuté zápůjčky. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést ve 24 měsíčních splátkách po 4 896 Kč Poslední splátka byla splatná dne 7.6.2020. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila, žalobkyni vrátila pouze 34 600 Kč. Dlužná zápůjčka tak činí 25 400 Kč Poslední platbu žalovaná provedla dne 21. 12. 2020. Jako příslušenství pohledávky uplatňuje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky až do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze Smlouvy o zápůjčce – [název] v hotovosti [číslo] ze dne 7. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit v hotovosti celkem 117 487 Kč (zápůjčka 60 000 Kč, poplatek za zápůjčku 57 487 Kč), a to v 24 měsíčních splátkách po 4 896 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 60 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 5. Z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala jednotlivé platby žalované s tím, že dne 7. 6. 2018 byla žalované poskytnuta částka 60 000 Kč a žalovaná postupně žalobkyni vrátila částku v celkové výši 34 600 Kč. 6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o zápůjčku ve výši 60 000 Kč, kterou by uhradila ve 24 měsíčních splátkách, žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, není majitelem vozu, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělník u [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč, což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaná v zákaznické kartě dále uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 000 Kč bez konkretizace. Celkem příjmy domácnosti měly činit 30 800 Kč. Měsíční výdaje žalovaná odhadla na 7 000 Kč bez konkretizace. V zákaznické kartě je dále zaznamenáno, že žalovaná nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, na její jméno je veden bankovní účet. 7. Z Předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 7. 10. 2021 a podacího archu ze dne 7. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhů ve lhůtě do 14. 10. 2021. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalované dne 7. 6. 2018 při podpisu smlouvy o zápůjčce v hotovosti částku 60 000 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 7. 6. 2018. Žalovaná vrátila žalobkyni částku v celkové výši 34 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 16. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou. 17. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 7. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od žalobkyně v hotovosti částku ve výši 60 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřeb