7 C 314/2022-87 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 10. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 21 126,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 21. 3. 2020 prostřednictvím žádosti o revolvingový úvěr [číslo] požádala žalovaná [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] – [anonymizováno] [právnická osoba], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) o poskytnutí úvěru, žádosti žalované bylo vyhověno, kdy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr řádně a včas, přičemž počet splátek závisel na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad ze strany žalované, smluvní úrok činil 23,76 % ročně. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Dopisem ze dne 30. 6. 2022 předchůdkyně žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami úvěr zesplatnila. Dlužná částka ve výši 21 126,75 Kč sestává ke dni splatnosti z dlužné jistiny ve výši 19 647,66 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pokut v částce 345,54 Kč, a dále pojistného v částce 533,55 Kč. Žalovaná dluh nevyrovnala i přes zaslání předžalobní upomínky žalobkyní. 2. V podání ze dne 20. 12. 2022 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem v žádosti o úvěr (žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši 11 214 Kč, celkový příjem domácnosti 51 214 Kč, celkové náklady domácnosti 10 000 Kč a ostatní finanční závazky ve výši 4 000 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla kontrolu v interních systémech a pomocí dotazu v systému SOLUS, BRKI, NRKI, kdy žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. Žalobkyně má za to, že právní předchůdkyně postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí, kterou po ní byl možné rozumně požadovat. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 4. Žalovaná se k jednání soudu nařízenému na den 8. 2. 2023, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavila, žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 21. 3. 2020 pod [číslo] vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru ze strany žalobkyně ve výši úvěrového rámce 20 000 Kč, celková výše měsíční splátky činila minimálně 5 % z dlužné částky, roční úroková sazba činila 23,76 %. Ve smlouvě je vyplněno, že žalovaná má příjem 11 214 Kč, a to z dávek (mateřská, rodičovská), celkový příjem domácnosti činí 51 214 Kč, žije s druhem, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, přičemž celkové náklady domácnosti činí 10 000 Kč, její finanční závazky jsou v částce 4 000 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (splátky), náhrada za vymáhání ve výši 600 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč Žalobkyně rovněž ke smlouvě doložila Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tyto listiny byly žalovanou podepsány. Dál žalobkyně doložila Produktové podmínky pro revolvingové úvěry, Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 12. 2016, a dále Sazebník pro úvěry platný od 11. 3. 2020, které tvořily nedílnou součást smlouvy. 6. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 3. 8. 2022 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně žalované s tím, že dlužná částka činí 29 823,31 Kč. 7. Z dopisu předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalované ze dne 24. 5. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně tímto odstoupila od shora uvedené úvěrové smlouvy z důvodu neplnění smluvních povinností žalované. 8. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] vyplynulo, že žalovaná čerpala za období od 25. 3. 2020 do 16. 12. 2021 celkovou částku 38 642,99 Kč. Žalovaná na předmětný dluh uhradila celkem 29 578 Kč, celková dlužná částka k datu 18. 5. 2022 činí 23 542,92 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2022 a její přílohy č. 1, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2022 a poštovního podacího archu ze dne 26. 7. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek na žalobkyni. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela dne 21. 3. 2020 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpala celkem 38 642,99 Kč, které se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 23,76 % ročně. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný, což žalované písemně oznámila dopisem ze dne 24. 5. 2022. Pohledávka za žalovanou byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 38 642,99 Kč, žalovaná uhradila celkem 29 578 Kč. Jelikož však soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 20. Je nepochybné, že na právní vztah, od něhož žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěry poskytnuté spotřebiteli. Žalobkyně pak opakovaně argumentovala tím, že se její právní předchůdkyně schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Shora uvedenému však soud nepřisvědčil. Předchůdkyně žalobkyně sice po formální stránce učinila příslušná zkoumání (šetření