7 C 331/2022-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 14 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne 12. 4. 2021. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností do 7. 5. 2021. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet], a to po ověření správnosti kontaktu údajů uvedených žalovanou dle instrukcí zaslaných žalované emailem. Původní věřitel (společnost [právnická osoba]) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně po žalované požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 12 000 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 520 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 17. 10. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 17. 10. 2021 vyplývá, že žalované byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Žalobkyně dále předložila smlouvu o úvěru, v níž jsou jakožto účastníci smlouvy uvedeni společnost [právnická osoba] jakožto věřitel a žalovaná jakožto úvěrovaný (klient) [číslo] ze dne 12. 4. 2021, kdy tato smlouva není podepsána žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2021 vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele (společnosti [právnická osoba]) na žalobkyni. Dále z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 12. 12. 2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla žalovaná, dále ze sdělení vyplývá, že dne 13. 4. 2021 byla na shora uvedený účet připsána částka 12 000 Kč, a to z účtu [číslo] vedeného na [právnická osoba] Dále z výpisu z účtu [právnická osoba] ze dne 12. 4. 2021 vyplývá, že shora uvedeného data byla provedena platba v částce 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení o provedené platbě the pay ze dne 14. 6. 2020 vyplývá, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla odeslána částka 0,01 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [celé jméno žalované]. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedl dne 12. 4. 2021 na účet žalované částku 12 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její bankovní účet dne 12. 4. 2021 částku 12 000 Kč (platba připsána na účet žalované dne 13. 4. 2021). Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 12. 4. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 7. 5. 2021. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 12. 4. 2021. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovanou k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 9. 1. 2023, následující den, tj. 10. 1. 2023, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 11. 1. 2023 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku). 10. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 12 000 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 11. 1. 2023 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 520 Kč včetně úroku z prodlení a dále zbytku žalobou uplatněného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Pro úplnost soud ohledně této kvalifikace uvádí, že žalobkyně podala u zdejšího soudu žaloby prakticky totožného znění pod sp. zn. 7 C 233/2020, 7 C 293/2019, 7 C 452/2019 či 7 C 363/2019. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b ods