8 C 181/2023-68 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 28.4.2023 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 186 893,12 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 530 Kč od 21.7.2022 až do zaplacení, z částky 145 759,26 Kč ve výši 11,75 % ročně od 21.7.2022 až do zaplacení a dále spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení za dobu od 16.11.2021 do 20.7.2022 ve výši 819,04 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným prostřednictvím obchodního zástupce žalobce, společnosti [právnická osoba] uzavřeli dne 2.7.2021 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 146 691 Kč za účelem nákupu zboží, čtyřkolky, částka byla poskytnuta prodejci. Žalovaný se v této souvislosti zavázal splatit i sjednaný úrok, celkem pak 193 032 Kč, a to v 72 měsíčních splátkách po 2 681 Kč. Žalovaný neplnil řádně své platební povinnosti a žalobce tak využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil dopisem ze dne 30.6.2022. Dlužná částka pak sestává z dlužné jistiny ve výši 149 289,26 Kč, dlužných poplatků za odeslání upomínek ve výši 300 Kč a 200 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 536 Kč a 36 567,86 Kč. První zmíněná pokuta byla sjednána ve výši 10 % z dlužné splátky za prodlení se splátkou, v daném případě se jednalo o prodlení se splátkami splatnými ve dnech 15.11.2021 a 15.12.2021. Ve druhém případě se jednalo o sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, a to z částky 129 673,26 Kč za dobu od 21.7.2022 do data podání žaloby. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že si je vědom uzavření kupní smlouvy s úvěrem, z počátku sjednané splátky hradil, ale následně se domluvil se svým otcem, že zakoupené vozidlo bude po určitou dobu užívat právě otec žalovaného a po tuto dobu bude splátky hradit otec. Následně se ukázalo, že tak otec řádně nečinil, žalovanému tedy asi nezbude než dluh uhradit, mohl by tak učinit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Právní zástupkyně žalobce k tomu uvedla, že po žalobce jsou přijatelné splátky znamenající úhradu dluhu ve lhůtě maximálně dvou let. Při jednání dne 18.8.2023 soud žalobce s odkazem na § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) poučil o nutnosti doplnit důkazy a tvrzení v otázce zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy s výstrahou neúspěch ve věci. 3. Žalobce následně ve svém podání ze dne 6.12.2021 doplnil, že si je své povinnost zkoumat schopnost klientů splácet úvěr dobře vědom a bez zbytku tuto naplňuje. Všechny získané informace pak komplexně analyzuje, jeho postupy jsou také předmětem kontrol České národní banky. Žalobce takto vyhodnocuje informace získané především z registru rizikových subjektů [anonymizováno] banky, registru SOLUS (registr dlužníků, členy jsou zejména banky, pak nebankovní finanční instituce, telefonní operátoři, atd.), ostatních registrů a databází, interní platební morálky klienta, interního [příjmení] [příjmení] [právnická osoba] s.r.o., insolvenčního rejstříku, neplatných dokladů MVČR, centrální evidence exekucí, registru hledaných osob, příjmů a výdajů žalovaného, výdajů na splátky úvěrů, finanční rezervy / disponibilní příjem, demografických a statistických informací (skóringového modelu). Následně žalobce zevrubně popsal jednotlivé registry shora uvedené. Co se týče příjmů, tak žalovaný uvedl, že pobírá 29 000 Kč měsíčně jako operátor výroby u společnosti [právnická osoba], tato částka pak dle šetření žalobce odpovídá příjmům v daném segmentu a lokalitě. Co se týče výdajů, tak žalovaný uvedl, že náklady na bydlení u něj vyjdou na 2 500 Kč měsíčně (uvedl, že bydlí u příbuzných), splátky dalších úvěrů 2 000 Kč a ostatní výdaje na 500 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti dále uvedl, že nemá vyživovací povinnosti, žalobce při výpočtu disponibilního příjmu pak započetl životní minimum ve výši 3 860 Kč. Ze shora uvedeného je pak zřejmé, že žalobce se nespolehl pouze na informace od žalovaného, ale sám zjišťoval hodně informací a tyto systematicky analyzoval. I spotřebitel má povinnost uvádět pravdivé informace, opak může být kvalifikován i jako trestný čin. Právní úprava ani judikatura nestanovuje žádná striktní konkrétní pravidla, co se týče způsobu zkoumání úvěruschopnosti, což potvrzuje i judikatura. 4. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 26.5.2017 vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba], přičemž předmětem smlouvy byla specifika spolupráce ohledně financování nákupu zboží nabízeného zmíněnou společností prostřednictvím žalobce. 5. Ze smlouvy ze dne 2.7.2021 č. [anonymizováno] vyplynulo, že tuto uzavřel žalovaný s žalobcem prostřednictvím shora uvedené společnosti ohledně úvěru na nákup zboží u shora uvedené společnosti. Předmětem smlouvy je úvěr ve výši 146 691 Kč, který se žalovaný zavázal splatit po 2 681 Kč měsíčně po dobu 72 měsíců bezhotovostně. Ve smlouvě je dále vyplněno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, vynaloží na bydlení 2 500 Kč, jeho čistý měsíční příjem činí 29 000 Kč, měsíční příjem domácnosti činí 29 000 Kč, splátky úvěrů činí u žalovaného 2 000 Kč a jiné výdaje žalovaného pak činí 500 Kč. Ke smlouvě žalobce dále doložil sazebník, formulář s informacemi o úvěru a úvěrové podmínky. 6. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že žalobce ve shora uvedené souvislosti dne 7.7.2021 uhradil celkem 146 691 Kč. Dále žalobce doložil tabulku, v níž jsou specifikovány splátky žalovaného na předmětný dluh včetně jejich další položkové specifikace. Z přehledu plateb žalovaného vyplynulo, že na předmětný dluh uhradil celkem 11 148 Kč. Z druhé tabulky označené jako tabulka umoření vyplynulo, že žalovaný měl v dané souvislosti uhradit celkem 9 875 Kč. 7. Dále žalobce doložil oznámení adresované žalovanému, kde tomuto oznamuje, že z důvodu porušení povinností ze strany žalovaného zesplatňuje předmětný úvěr a vyzývá žalovaného k úhradě dluhu do 20.7.2022. Dle připojené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 7.7.2022. 8. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému, jež byla dle připojené podacího archu žalovanému odeslána dne 3.1.2023. 9. Dále žalobce předložil výpis ze svého interního systému, z nějž vyplynulo, že v případě žalovaného zde byla evidována lustrace ve shora uvedených registrech (v doplnění žaloby). Z další tabulky z interního systému žalobce vyplynulo, že v této byly zaneseny údaje o žalovaném a o předmětném úvěru. Co se týče poměrů žalovaného, nad rámec uvedený shora ve specifikaci úvěrové smlouvy zde bylo dále uvedeno, že žalovaný žije v typu bydlení„ u známých nebo příbuzných“. 10. Dále žalobce doložil potvrzení o platbách na účet žalovaného svědčících o tom, že mu [právnická osoba] [příjmení] zaslala dne 11.6.2021 částku 31 907 Kč a dne 12.5.2021 částku 28 160 Kč. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 146 691 Kč, resp. tyto finance byly v souladu se smlouvou převedeny na účet třetí osoby jako úhrada kupní ceny zboží zakoupeného žalovaným. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil před podáním žaloby 11 148 Kč. Žalobce doručil žalovanému shora uvedenou výzvu dne 7.7.2022, následně také žalovanému odeslal předžalobní upomínku. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání,