8 C 183/2022-63 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou ve smyslu její opravy ze dne 19.8.2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 734 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 1.9.2021 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 11.12.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v níž si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného tomuto poskytne peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo občanského průkazu. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši celkem 10 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimální však 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 a 5.2 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy 2 000 Kč a dále, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 10 252 Kč. Dále bylo ujednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, žalobce uplatňuje částku 121 Kč měsíčně a celkem pak 605 Kč. Žalobce ke dni podání žaloby eviduje úhradu žalovaného pouze ve výši 8 123 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1.9.2021 v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 14 734 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, ani poté však ničeho neuhradil. 2. Žalobce v rámci své omluvy z jednání zevrubně zopakoval žalobní tvrzení, upozornil, že dle občanského zákoníku je smlouvy uzavřené prostřednictvím elektronických prostředků distančně považovat za uzavřené písemně. Smlouva byla řádně elektronicky podepsána tím, že žalovaný použil unikátních přihlašovacích údajů a následně odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy. 3. Z jednání soudu se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet] vyplynulo, že dne 11.12.2020, dne 30.3.2021 a dne 21.5.2021 bylo žalobcem na shora uvedený účet převedeno celkem 10 000 Kč. Dále žalobce předložil smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kde jsou jako smluvní strany uvedeny žalobce jako úvěrující a žalovaný jako klient. Smlouva není ze strany žalovaného ve své listinné podobě podepsána. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícím o jejím odeslání dne 12.11.2021. Z devíti listin označených jako výpis z revolvingového úvěru vyhotovených žalobcem vyplynulo, že dluh z předmětného úvěru má ke dni 11.10.2021 činit 14 734 Kč. Dále žalobce předložil kopii občanského průkazu žalovaného a kopii jeho výplatní pásky za listopad 2020, z níž vyplynulo, že v daném měsíci jeho čistá mzda činila 23 613 Kč. Dále žalobce doložil mandátní smlouvu, kterou jako mandant uzavřel s třetí osobou dne 29.5.2013 ohledně vymáhání svých pohledávek. 5. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný obdržel od žalobce 10 000 Kč, žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného včetně kopie jeho občanského průkazu. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, jak je shora uvedeno. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. V daném případě mohla být smlouva o úvěru s odkazem na § 2395 občanského zákoníku či obecná ustanovení tohoto právního předpisu uzavřena i ústně a dalšími méně formálními prostředky, když dle žalobce se tak stalo vyplněním formuláře prostřednictvím komunikace na dálku a tedy uzavřením smlouvy písemně. Pokud se však žalobce, a lze to po něm vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o podnikající právnickou osobu, jež je právně zastoupena, spravedlivě požadovat, domáhá nároku z takového právního vztahu vzniklého, musí být připravena na jistou problematičnost prokázání svých tvrzení při soudním řízení. I při naprosté pasivitě žalovaného, soud může v dané důkazní situaci uzavřít pouze tu základní skutečnost, že žalobce žalovanému zaslal 10 000 Kč, ať již z jakéhokoliv právního titulu. Z provedeného dokazování nevyplývá, a žalobce se výzvy k jeho doplnění svou neúčastí při jednání soudu vzdal, že by si účastníci řízení sjednali splatnost úvěru či konkrétní výši úroku či úroku za jeho poskytnutí. Z žádného důkazu není zřejmé, že by žalovaný vyslovil souhlas s konkrétním zněním smlouvy o úvěru včetně jejích obecných ustanovení. 8. Pro úplnost soud dodává, že i pokud by žalobce