8 C 338/2023-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 25 755,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 003,21 Kč od 4.2.2023 až do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 720,10 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 19 915,90 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne 3.9.2021 se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel v hotovosti částku 30 000 Kč. Spolu s touto jistinou se žalovaný zavázal též uhradit úroky ve výši 25 776 Kč. Celkovou částku ve výši 55 776 Kč se pak žalovaný zavázal splatit ve splátkách po 3 984 Kč měsíčně, když poslední splátka byla splatná dne 3.11.2022 Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr vyplněné žalovaným, kde tento uvedl údaje o zaměstnání, závazcích, výši příjmů a výdajů. Na dokumenty jsou rovněž vyznačeny doklady, které byly žalovaným v této souvislosti předloženy. Na základě těchto údajů pak právní předchůdce žalobce ověřil schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, do sjednané doby splatnosti uhradil jen 12 576,99 Kč a od 4.11.2022 je s úhradou úvěru jako celku v prodlení. Právními předchůdci žalobce tak vzniklo právo požadovat též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, z částky 24 003,21 Kč za dobu od 4.11.2022 do 15.1.2023 tak ve výši 1 752,23 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla následně shora uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.2.2023, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný již dále nic neuhradil i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 3.9.2021 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 30 000 Kč za shora uvedených podmínek. Žalovaný svým podpisem rovněž potvrdil převzetí částky 30 000 Kč při podpisu smlouvy. K této žalobce dále doložil formulář s informacemi o předmětném úvěru. 5. Z listiny označené jako žádost o úvěr vyplynulo, že tuto dne 2.9.2021 podepsal žalovaný. Zde je dále uvedeno, že žalovaný je invalidní důchodce s příjmem z důchodu 14 751 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje činí 10 047 Kč, z toho bydlení a energie 3 000 Kč měsíčně a doprava, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč a měsíční splátky stávajících půjček pak 3 187 Kč měsíčně. Dále, že žalovaný je rozvedený a žije v nájmu. Dále je v listině zaškrtnuto, že byly poskytnuty následující listiny: výměr důchodu a občanský průkaz. 6. Z výzvy ze dne 9.2.2023 vyplynulo, že tuto adresovala společnost [právnická osoba] žalovanému, kde tohoto vyrozuměla o přechodu předmětného závazku na zmíněnou společnost a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky. Dle přiloženého poštovního archu byla tato písemnost žalovanému odeslána dne 10.2.2023. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému. 7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dodatků má soud za prokázané, že předmětná pohledávka byla shora uvedenou společností postoupena žalobci. 8. Z listiny označené jako výpis úkonů ze dne 12.6.2023 vyplynulo, že zde zaměstnanec žalobce [jméno] [příjmení] uvedl, že byl odeslán dopis žalovanému a vykonána jedna cesta pověřeného terénního pracovníka za žalovaným. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 30 000 Kč [právnická osoba] se při uzavírání předmětné smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který zaznamenala v listině označené jako žádost o úvěr. Žalovaný sjednané podmínky úvěru řádně neplnil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky, dosud takto uhradil pouze 12 576,99 Kč. Dne 10.2.2023 byla žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky žalobci a výzva k úhradě předmětného dluhu. Následně byla žalovanému žalobcem zaslána předžalobní výzva. 10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 16. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 30 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 20. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval v souladu s § 86 odst. 1 zákona o SP. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Právní předchůdce žalobce sice po formální stránce učinil některá zkoumání (doložení příjmu) nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů (k tomu srov. např. ro