9 C 19/2023-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 30 361,6 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 2. 2020 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku [webová adresa]). Na základě smlouvy o úvěru byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které měla splatit nejpozději do 29. 2. 2020. Žalovaná finanční prostředky ve výše uvedené výši načerpala, avšak ve lhůtě splatnosti již nevrátila. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne 18. 3. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávky za žalovanou, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 20. 1. 2022. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že úvěr byl sjednán telefonicky s operátorem společnosti [právnická osoba], byla jí poskytnuta částka 16 000 Kč a celkem na úvěr uhradila částku 41 396 Kč. 3. Na výzvu soudu, jakým způsobem, zkoumala žalobkyně (předchůdkyně žalobkyně) úvěruschopnost žalované žalobkyně nikterak nereagovala. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná taktéž souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 4. 2. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], disponuje osobními údaji žalované, které vyplnila v kolonce klient. Dále z obsahu vyplývá, že žalované bude poskytnut úvěr celkem ve výši 16 000 Kč převodem na bankovní účet. Splatnost úvěru byla sjednána k 29. 2. 2020, s roční zápůjční úrokovou sazbou 40 %, RPSN za celý úvěr 11 913,70% %. Smlouva není opatřena podpisem žalované, pouze SMS kódem 5m9h. 7. Ze scanu části výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že dne 17. 12. 2019 byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 16 000 Kč s poznámkou zápůjčka [anonymizováno]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 18. 3. 2021 a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila mimo jiné pohledávku [číslo] za žalovanou na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2022 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalované bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovanou ve výši 21 625,91 Kč na žalobkyni a byla vyzvána k uhrazení této částky. 10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalované ze dne 20. 1. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval, aby pohledávku v celkové výši 29 901,91 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 21 625,91 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 276 Kč uhradila v dodatečné lhůtě, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 20. 1. 2022. 11. Z výpisů z účtu žalované z [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 17. 12. 2019 obdržela žalovaná z účtu předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] na svůj účet č. [bankovní účet] částku 16 000 Kč se zprávou pro příjemce zápůjčka, dále bylo zjištěno, že žalovaná ve prospěch účtu žalobkyně poukázala dne 13. 1. 2020 částku 5 226 Kč, dne 6. 2. 2020 částku 5 867 Kč, dne 11. 3. 2020 částku 5 867 Kč, dne 1. 12. 2020 částku 7 425 Kč, dne 4. 10. 2021 částku 8 000 Kč, dne 23. 3. 2021 částku 4 000 Kč, dne 9. 4. 2021 částku 5 010,98 Kč (celkem za období od 13. 1. 2020 do 9. 4. 2021 částka 41 396 Kč). 12. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud žádná zjištění s ohledem na níže uvedené závěry nečinil. 13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 4. 2. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 16 000 Kč splatných do 29. 2. 2020. Žalované byl úvěr poskytnut dne 17. 12. 2019 bezhotovostním převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnuté finanční prostředky do 29. 2. 2020. Žalovaná na úvěr uhradila 41 396 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2021. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2022. Zástupce žalobkyně žalovanou upomínal k uhrazení dluhu upomínkou ze dne 20. 1. 2022, odeslanou téhož dne. 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši celkem 16 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nezkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 22. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované, kdy toto ani netvrdila a nadto ani nedoložila. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkaz