12 C 196/2020-113 — Okresní soud v Chomutově

1. Dopisem ze dne , datum, zrušil žalovaný s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době, a to dnem doručení zrušovacího projevu. Podle dopisu byla žalobkyně , datum, jmenována do funkce vedoucí odboru kancelář úřadu na základě usnesení , právnická osoba, číslo , hodnota, s účinností od , datum, s tím, že současně byla sjednána zkušební doba v délce šesti měsíců do , datum, , která byla prodloužena o celodenní překážky v práci (dovolená a pracovní neschopnost) do , datum, . Podle dopisu dne , datum, rada města projednala a svým usnesením číslo , hodnota, souhlasila se zrušení pracovního poměru ve zkušební době dnem doručení zrušovacího projevu.2. Žalobou doručenou soudu , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dané žalobkyni dopisem žalované ze dne , datum, podle § 66 zákoníku práce je neplatné. Dne , datum, již žalovaný doručil listinu nazvanou zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ze které se podává, že její pracovní poměr založený jmenováním , jméno FO, č. , hodnota, se rozvazuje ve zkušební době šesti měsíců prodloužené o dovolenou a pracovní neschopnost žalobkyně. Neplatnost žalobkyně spatřovala v tom, že zkušební doba nebyla řádně sjednána, a proto i pracovní poměr nemohl být skončen tímto způsobem. Rozhodnutí , právnická osoba, , kterým byla jmenována do funkce totiž neobsahuje žádné rozhodnutí o tom, že by k pracovnímu poměru byla sjednávána zkušební doba. Má-li být zkušební doba mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána, je podstatnou náležitostí projevu vůle obou stran. Orgánem, který formuluje projev vůle žalované je , právnická osoba, a pokud nerozhodne , právnická osoba, o skutečnosti, že jmenování do funkce má být spojeno se zkušební dobou, pak takový projev vůle na straně žalované chybí, byť by stanovení zkušební doby bylo dodatečně administrativně vtěleno do samotného jmenovacího dekretu. Podle žalované je ujednání o zkušební době svou povahou dvoustranné právní jednání a musí být založeno dohodou zaměstnance a zaměstnavatele a nikoliv jednostranným právním jednáním. Podle žalobkyně žádné dvoustranné ujednání mezi ní a žalovaným nevzniklo. Zaměstnavatel byl dále povinen navrhnout jí změnu dalšího pracovního zařazení, neboť odvoláním z funkce její pracovní poměr nekončí. Jestliže zaměstnavatel pro ni takovou práci neměl jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zaměstnanci přísluší odstupné v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. Žalovaný tento postup nedodržel.3. Ve svém vyjádření žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok. Podle žalovaného na základě oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení funkce vedoucího úředníka nového odboru vyhlásil výběrové řízení s nástupem do funkce od , datum, , přičemž plánovaný pracovní poměr měl být na dobu neurčitou. Dne , datum, v rámci zasedání , právnická osoba, bylo přijato usnesení , právnická osoba, , která rozhodla o návrhu , Anonymizováno, jmenovat vedoucí odboru kanceláře žalobkyni, a to s účinností od , datum, . Následně dne , datum, byl vyhotoven jmenovací dekret do funkce, kdy v rámci tohoto dekretu byla vedle povinných náležitostí týkajících se pracovněprávního poměru vtělena i dohoda žalovaného se žalobkyní o sjednání zkušební doby v délce šesti měsíců. V průběhu své zkušební doby žalobkyně navštívila seminář z oblasti pracovního práva vedený , tituly před jménem, , jméno FO, , v jehož rámci se dozvěděla, že by její sjednaná zkušební doba mohla být sporná poté kontaktovala přednášejícího lektora s dotazem týkajícím se její sjednané zkušební doby ty na základě následující komunikace byla ujištěna, že zkušební doba byla sjednána řádně a že není problém pokud jmenovací dekret obsahuje vedle jednostranného právního jednání v podobě jmenování i dvoustranné právní jednání v podobě sjednané zkušební doby, kdy tuto skutečnost žalobkyně sdělila i své přímé nadřízené. Žalovaný učinil nesporným, že dne , datum, rozvázal s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době, avšak žalobkyně si listinu odmítla převzít. Žalovaný rovněž učinil nesporným, že byl následně kontaktován žalobkyní emailem ze dne , datum, a podáním ze dne , datum, až , datum, , kde žalovanému oznámila, že se skončením pracovního poměru nesouhlasí a žádala o další zaměstnání. K tvrzení žalobkyně, že zkušební doba mezi nimi sjednána nebyla a že byl žalovaný povinen navrhnout jí změnu dalšího zařazení, popřípadě s ní rozvázat pracovní poměr podle § 52 písm. c) zákoníku práce a mělo jí být vyplaceno odstupné žalovaný odkázal na soudní praxi, podle které lze pracovní poměr se zaměstnancem, který může být zaměstnavatelem odvolán nebo který se může svého vedoucího místa platně vzdát, platně rozvázán i podle § 48 odst. 1 zákoníku práce tedy výpovědí, dohodou, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době, a to i přesto, že předtím nebyl ze svého místa odvolán nebo se ho vzdal s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný rovněž nesouhlasil s tvrzením, že zkušební doba je podstatnou náležitostí pracovněprávního projevu vůle s tím, že pracovní poměr žalobkyně byl založen jmenováním, kdy následně po tomto a po projednání dalších podmínek pracovního poměru obdržela jmenovací tedy jednostranné právní jednání žalovaného s uvedením zkušební doby v délce šesti měsíců, o čemž byly obě 2 strany náležitě srozuměny.4. Ve své replice k vyjádření žalovaného trvala žalobkyně na svém právním hodnocení a poukázala na to, že se žalovaný nevyjádřil k jejímu tvrzení, že žalovaný nedodržel zákonem stanovený postup pokud jde o § 73-73 a zákoníku práce, § 52 písm. c) zákoníku práce.5. Jako účastnice řízení žalobkyně trvala na žalobě, – dodala, že před svým jmenováním do funkce u žalovaného nebyla zaměstnána. Před svým jmenováním do funkce nebyla seznámena s podmínkami výběrového řízení, inzerát nečetla, pouze poté, co jí byl předán jmenovací dekret četla usnesení o jmenování , právnická osoba, , kde nebylo nic o zkušební době. Popřela, že by existovala dohoda o zkušební době, která je dvoustranným jednáním, nikdo s ní o zkušební době nejednal, zjistila ji až několik dní poté. Trvala na to, že zkušební doba s ní nikdy nebyla sjednána, rovněž oznámení o výsledku výběrového řízení, které převzala , datum, neobsahovalo nic o zkušební době. Jmenovací dekret, na kterém nebyla uvedena zkušební doba jí mezi dveřmi předala personalistka paní , jméno FO, , které podepsala převzetí dvou dokumentů, a to jmenovacího dekretu a oznámení o výsledku výběrového řízení. Na chodbě, ještě mezi dveřmi ji potkala tajemnice města, která se chtěla podívat do jmenovacího dekretu, ten před ní roztrhala s tím, že je tam chyba a měla si pro něho přijít druhý den. Druhý den dostala jmenovací dekret od referentky, kde však již byla uvedena zkušební doba. Pokud jej převzala, neznamená to, že souhlasí s jeho obsahem, podepsala pouze jeho převzetí. Rovněž ani v pracovní náplni ani v jiném pracovním výměru zkušební doba sjednána nebyla. Žalobkyně trvala na tom, aby byla dále zaměstnávána u žalovaného. K důkazům předloženým žalovaným, které měly prokázat sjednání zkušební doby pak uvedla, že členy rady učiněné prohlášení o rozhodnutí , právnická osoba, o zkušební době není uvedeno v zápise z jejího jednání, přitom rozhodnutí platí ve znění zapsaného usnesení, které je řádným způsobem archivována, zveřejněno a je k dispozici veřejnosti a státu.6. Žalovaný jako účastník řízení tvrdil, že obecné řízení neukládá povinné náležitosti usnesení, ale musí být z něho zřejmé, jaké právní následky má způsobit. Byla to starostka, která zkušební dobu sjednala s žalobkyní před jejím nástupem do pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že došlo k ústní dohodě o zkušební době byla tato dohoda vtělena vedle jednostranného právního jednání do jmenovací listiny. V jiné listině zkušební doba sjednána nebyla. Žalovaný zpochybňoval, že by žalobkyně podepsala dekret, aniž by jej zkontrolovala. Tvrdil, že v , právnická osoba, bylo jednáno o sjednání zkušební doby s žalobkyní a , právnická osoba, v usnesení pověřila starostku , tituly před jménem, , jméno FO, , dnes , jméno FO, jejím sjednáním s žalobkyní. Žalovaný však nevěděl, proč v usnesení , právnická osoba, nejsou bližší podmínky. Žalovaný trval na tom, že žalobkyně měla sjednanou zkušební dobu a byla s tím srozuměna. Podle žalovaného zákon nevylučuje, aby v jedné listině bylo zahrnuto několik právních jednání, a to ať již jednostranných, tak ti dvoustranných. Podle žalovaného jmenovací dek ze dne , datum, obsahuje dohodu o sjednání šestiměsíční zkušební doby, kdy tato skutečnost vyplývá i z následného jednání žalobkyně u žalovaného po dobu jejího pracovního poměru. Žalobkyně o své zkušební době věděla a činí toliko sporným, že se s ní nebyla sjednána. Podle žalovaného je tato skutečnost vyloučena účastnickými a svědeckými výslechy a listinnými důkazy.7. P