7 C 366/2023-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 15 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 30. 5. 2022 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 29. 4. 2022 smlouvu o zápůjčce za použití prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a SMS zpráv. Před samotným uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal žalobkyni, kdy nutným předpokladem pro odeslání bylo seznámení se s obchodními podmínkami, obsahem návrhu smlouvy, jakož i se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně žalovanému dne 29. 4. 2022 zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 3 250 Kč, a to nejpozději do 29. 5. 2022. Žalovaný však žalobkyni uhradil pouze částku 1 820 Kč, na základě čehož vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovanému, a to ve výši 2 500 Kč. Žalovaný již ničeho neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč, a to ode dne 30. 5. 2022 do 26. 6. 2023, vše výši 2 100 Kč. 2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že částka ve výši 10 000 Kč mu byla skutečně ze strany žalobkyně poskytnuta, kdy peněžní prostředky potřeboval na úhradu nájmu, neboť v předmětné době žil s přítelkyní, která na něm byla finančně závislá a on tak byl nucen veškeré výdaje hradit sám. Žalobkyni předkládal tři výplatní pásky, další listiny po něm žalobkyně nepožadovala. Jeho příjmy byly v dané době dostačující, avšak vzhledem k vysokým výdajům nebyl schopen poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalobkyni se snažil uhradit alespoň nějakou částku, což odpovídá částce 1 820 Kč, poté se stěhoval a měnil zaměstnání, tudíž již nebyl schopen dluh uhradit. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 4. 2022 vyplývá, že smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Z obsahu textu této listiny bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč. Dále jsou ve smlouvě uvedeny identifikační údaje žalovaného, a to mimo jiné bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. 4. Ze Všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně plyne úprava vztahů mezi věřitelem a klienty v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručními podpisy smluvních stran. 5. Z listiny - výpis z běžného účtu číslo 2022 ze dne 29. 4. 2022 společnosti [právnická osoba] vyplývá, že shora uvedeného data byla na účet [bankovní účet] zaslána částka 10 000 Kč. Dále z výpisu z běžného účtu číslo 2022 ze dne 29. 4. 2022 vyplývá, že došlo k přijetí platby z účtu číslo [bankovní účet] ([celé jméno žalovaného]) ve výši 1 Kč, a to dne 28. 4. 2022 pod variabilním symbolem [číslo]. 6. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní výzvu ze dne 12. 5. 2023, z níž je v kombinaci s doloženým podacím lístkem zřejmé, že právo zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 7. Z upomínek ze dne 5. 6. 2022, 12. 6. 2022, 19. 6. 2022, 28. 6. 2022, 13. 7. 2022 a jejich vyčíslení vyplývá, že žalobkyně vyhotovila upomínky znějící na jméno žalovaného obsahující výzvy k úhradě pohledávky, jež byly adresovány na jméno žalované. 8. Ze sdělení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 14. 11. 2023 vyplývá, že majitelem účtu [číslo] [bankovní účet] je žalovaný, dále ze sdělení vyplývá, že na uvedeny účet byla dne 2. 5. 2022 připsána platba ve výši 10 000 Kč, účet byl ke dni 7. 9. 2023 zrušen. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně zaslala dne 29. 4. 2022 na bankovní účet žalovaného 10 000 Kč. 10. Dle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od žalobkyně finanční prostředky v částce 10 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil celkem 1 820 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 19. Je nepochybné, že na právní vztah, od něhož žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku poskytnutou spotřebiteli. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů s přihlédnutím k tvrzení žalovaného, který při jednání konaném dne 10. 1. 2024 uvedl, že peněžní prostředky potřeboval na úhradu nájmu, neboť jeho výdaje byly vyšší než příjmy a žalobkyni předložil pouze výplatní pásky, nelze než učinit závěr, že ze strany žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad La