18 C 145/2025-60 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Žalobkyně se původně svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 64 403,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 58 098 Kč od 25. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 61,09 % ročně z částky 48 883,75 Kč od 25. 3. 2025 do 17. 4. 2025 ve výši 1 916,88 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 48 883,75 Kč od 18. 4. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 3. 2025 dosáhne částky 161 510 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že jako věřitel uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr 50 000 Kč, když předtím po důkladném zkoumání prověřila její schopnost úvěr splácet. Kromě jiného doložila tři výpisy z účtu od 4/2024 do 6/2024. Na základě tohoto šetření bylo shledáno, že úvěr je možno žalované poskytnout. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v 48 měsíčních splátkách po 2 804 Kč. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas (uhradila z daného titulu pouze 11 216 Kč), došlo v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 23. 3. 2025 k zesplatnění dluhu jako celku. K tomuto dni činila dlužná tzv. nová jistina představující součet jistiny a přirostlých úroků 56 300,37 Kč. Dále žalobkyně rovněž požaduje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, a to ze zmíněné částky do data vyhotovení žaloby ve výši 6 305,60 Kč, dále smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení, náklady v souladu se smlouvou, jak je uvedeno shora.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Ještě dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalobu zpět dle výroku I. tohoto rozsudku.5. Podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Protože žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dle výroku I. tohoto rozsudku, postupoval soud podle citovaného ustanovení a řízení v této části zastavil. Případný nesouhlas žalované se zpětvzetím by nebyl dle § 96 odst. 4 o.s.ř. účinný.6. K jednání, které soud nařídil na den 30. 9. 2025, se žalovaná bez předchozí omluvy nedostavila, ačkoli doručení předvolání bylo vykázáno dnem 1 9. 2025 a byla poučena o následcích nedostavení se. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalované, přičemž žalobkyně prostřednictvím svého zástupce při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tak může učinit v případě, zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, se pak pokládají za nesporná (§ 153b odst. 1 o. s. ř.).7. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V dané věci se jedná o typické řízení sporné ovládané zásadou dispoziční, neboť se jedná o spor z titulu úvěru, nárok žalobkyně uplatněný podanou žalobou je v souladu s § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“), nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s § 2048 a násl. o.z. a všechny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny, proto soud návrhu žalobkyně vyhověl včetně smluvního úroku, pokládající tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 18 734,17 Kč, přičemž tato částka představuje 80,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,19 % a úspěchu žalované v rozsahu 9,81 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 221 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 403,60 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 9. 2025 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 600 Kč ve výši 3 486 Kč.9. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.