45 C 151/2025-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13.3.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (původně , právnická osoba, ., dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“), podnikající v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, žalobkyně však není schopna smlouvu doložit, proto požaduje po žalovaném žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 25.7.2023 celkem 20 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 postoupena společností , právnická osoba, společnosti , právnická osoba, ., a následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 postoupena společností , právnická osoba, . žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou zaslanou dne 26.12.2024. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, a to ani částečně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 25.7.2023 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, potvrdila odeslání platby dne 25.7.2023 ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, z účtu předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) na účet číslo , č. účtu, .5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 včetně jejích příloh č. 1-4 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ve výši 20 000 Kč byla postoupena předchůdkyní žalobkyně společnosti , právnická osoba, .6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2024 včetně jejích příloh č. 1-4 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ve výši 20 000 Kč byla postoupena společností , právnická osoba, . žalobkyni.7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26.12.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky v celkové výši 58 683,45 Kč vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, žalobkyni.8. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 26.12.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě předmětné pohledávky ve výši 58 683,45 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne 25.7.2023 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.9. Z Podacího lístku ze dne 26.12.2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal dne 26.12.2024 zásilku.10. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 14.8.2025 včetně přílohy bylo zjištěno, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Na tento účet byla připsána dne 25.7.2023 částka ve výši 20 000 Kč pod VS , var. symbol, , platba byla odeslána z účtu č. , č. účtu, .11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný ničeho nevrátil. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila společnosti , právnická osoba, ., které pohledávku za žalovaným následně postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou soudního vymáhání.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Dle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy má za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.20. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.21. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.22. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pohledávka za žalovaným přešla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 z předchůdkyně žalobkyně přes přechodného věřitele na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Žalobkyně tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěrové smlouvě, žalobkyně však není smlouvu schopna doložit. Až do zaslání předžalobní výzvy však žalobkyně i předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému vystupovaly právě jako věřitelé ze smlouvy o úvěru a takto ho vyzývaly k úhradě dluhu spolu s příslušenstvím. Vzhledem k tomu soud právní vztah účastníků prvotně kvalifikoval jako vztah z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v d