18 C 45/2026-59 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí celkem částku 61 039,62 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou měly účastnice uzavřít dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 36 200 Kč s možností postupného čerpání, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím, zejména smluvním úrokem, poplatky a případnými sankcemi. Žalobkyně požadovala v prvním nároku zaplacení částky 56 776,15 Kč, kterou specifikovala jako součet dosud nesplacené jistiny ve výši 27 992,19 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 552,62 Kč, smluvního úroku ve výši 27 344,13 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 76,86 Kč a poplatku za službu „Presto“ ve výši 810,35 Kč. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 29 432,02 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, a to ve výši 12 % ročně. Samostatným druhým nárokem se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 263,47 Kč jako smluvní pokuty, kterou odvozovala od ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž měla být žalovaná v prodlení. Žalobkyně uvedla, že smluvní pokutu uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení, a to za období od 29. 1. 2025 do 29. 4. 2025. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná čerpala úvěr postupně v jednotlivých tranších, splátky však nehradila řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni 30. 4. 2025, o čemž měla žalovanou informovat e-mailem téhož dne, a od 1. 5. 2025 požadovala žalobkyně úroky z prodlení. Pro případ, že by soud nárok ze smlouvy o úvěru neshledal důvodným, žalobkyně navrhla, aby byl nárok alespoň v rozsahu poskytnuté jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť peněžní prostředky byly žalované vyplaceny na její bankovní účet.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě, žalovaná s tímto postupem rovněž souhlasila, popřípadě se k výzvě soudu nevyjádřila a soud postupoval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 36 200 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a platit sjednané úroky a poplatky. Žalobkyně tvrdila, že žalované poskytla v jednotlivých čerpáních celkem částku 33 004 Kč. Tato výše byla žalobkyní následně potvrzena i ve vyjádření ze dne 1. 4. 2026. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 10 642,13 Kč.5. Z výpisu z běžného účtu žalované pořízeného prostřednictvím systému , název, soud zjistil, že žalovaná byla vlastníkem účtu , IBAN, vedeného u , právnická osoba, . Výpis zachycuje období od 7. 2. 2024 do 15. 1. 2025. Z výpisu vyplývá, že na účet žalované byly poukazovány částky od různých fyzických osob, zejména od , jméno FO, , dále částky označené jako půjčky od jiných poskytovatelů, zejména , právnická osoba, ., , právnická osoba, a , právnická osoba, , a dále platby z revolvingového úvěru žalobkyně. Naopak z výpisu nejsou patrny pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání či jiné stabilní zdroje příjmů v žalobkyní tvrzené výši , částka, měsíčně. Ojedinělé vyšší příjmy, např. platba od , právnická osoba, ze dne , datum, ve výši , částka, , platba od , jméno FO, ze dne , datum, ve výši , částka, , vklady hotovosti či platby od rodinných příslušníků, samy o sobě neprokazují stabilní a pravidelný příjem žalované.6. Z téhož výpisu soud dále zjistil, že již před uzavřením úvěrové smlouvy a zejména v bezprostředně navazujícím období se na účtu žalované objevovaly další úvěrové a půjčkové transakce. Dne 3. 4. 2024 byla připsána půjčka od , právnická osoba, . ve výši 5 400 Kč, dne 1. 6. 2024 platba označená jako půjčka od , právnická osoba, . ve výši 4 000 Kč, dne 29. 8. 2024 byla hrazena částka 896 Kč s poznámkou „, jméno FO, prodloužení 14 dnů“ ve prospěch , Jméno žalobkyně A, . Po uzavření smlouvy se četnost těchto transakcí ještě zvýšila, když žalovaná přijímala další půjčky od , Jméno žalobkyně A, . a , právnická osoba, a zároveň hradila částky jiným věřitelům. Výpis rovněž obsahuje pravidelné běžné výdaje na potraviny, dopravu, drogerii, tabákové výrobky, výběry hotovosti, služby, splátky či platby třetím osobám. Již z těchto údajů bylo patrné, že finanční situace žalované je zatížena dalšími závazky a nelze ji hodnotit jen podle tvrzeného čistého příjmu.7. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala dle interní metodiky a že prověřila insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí, registry klientských informací, registr neplatných dokladů a další databáze, avšak tyto skutečnosti samy o sobě nepostačují k závěru, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně nedoložila, že by spolehlivě ověřila pravidelný měsíční příjem žalované v deklarované výši , částka, a že by současně konkrétně vyhodnotila její skutečné měsíční výdaje, existující závazky, splátky jiným poskytovatelům a celkovou ekonomickou situaci. Výpis Kontomatik naopak nasvědčuje tomu, že žalovaná neměla stabilní pravidelný příjem v tvrzené výši a že její platební historie byla zatížena opakovaným čerpáním krátkodobých úvěrů a půjček.8. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru celkem částku 33 004 Kč a žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 10 642,13 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by před uzavřením smlouvy řádně a dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.14. Soud po právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobkyní a žalovanou byla sice uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, jednalo se však o spotřebitelský úvěr, u něhož byla žalobkyně povinna před uzavřením smlouvy důkladně posoudit úvěruschopnost žalované. Tuto povinnost žalobkyně nesplnila. Neprokázala řádné ověření stabilního příjmu žalované ani konkrétní porovnání jejích příjmů a výdajů, a to včetně zohlednění jejích dalších závazků a dosavadního způsobu plnění dluhů. Pouhé nahlédnutí do registrů, zjištění absence exekuce či insolvence a mechanické převzetí či agregace údajů z bankovního výpisu bez vyhodnocení jejich obsahu nepostačuje.15. Výpis , název, přitom žalobkyni po