Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 45 122,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 3. 8. 2025 do zaplacení s tvrzením, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c., dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c., jako původní věřitel uzavřela se žalovanou dne 2. 4. 2025 prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o revolvingovém úvěru. Uzavření smlouvy mělo předcházet zřízení uživatelského účtu žalované, vyplnění jejích osobních a kontaktních údajů a podání žádosti o konkrétní úvěr. Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 45 122,82 Kč, který jí poukázal na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen nejpozději dne 2. 8. 2025. Žalovaná jej podle tvrzení žalobkyně v celé poskytnuté výši vyčerpala, avšak ve sjednané době jej nevrátila. Žalobkyně neuvedla žádnou konkrétní částku, kterou by žalovaná na úvěr uhradila; po zohlednění případných dílčích plateb označila za neuhrazenou celou částku 45 122,82 Kč.2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel před poskytnutím úvěru prověřil úvěruschopnost žalované porovnáním jejích doložitelných příjmů a deklarovaných výdajů. Při tomto posouzení měla být žalované ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji mimo splátku, která měla dosahovat alespoň částky životního minima 4 860 Kč, přičemž částka splatná při vrácení úvěru neměla překročit 90 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Žalovaná měla být rovněž prověřena ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Výsledky prověření podle žalobkyně nevyvolaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit, a proto bylo její žádosti vyhověno.3. Jelikož žalovaná dluh neuhradila ani po upomínkách, včetně předžalobní výzvy odeslané právní zástupkyní žalobkyně dne 20. 8. 2025, požadovala žalobkyně vedle jistiny také zákonný úrok z prodlení od 3. 8. 2025. Aktivní věcnou legitimaci odvozovala od smlouvy o postoupení pohledávek, kterou měla uzavřít s původním věřitelem dne 27. 1. 2020. Pro případ, že by uplatněný nárok nebylo možné přiznat ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně přiznání žalované jistiny jako vydání bezdůvodného obohacení získaného žalovanou přijetím poskytnutých peněžních prostředků.4. Žalovaná se k žalobě po celé řízení nevyjádřila.5. Soud ve věci nařídil jednání na 16. 7. 2026, k němuž se žádná z účastnic, žalobkyně po předchozí písemné omluvě své zástupkyně, k jednání nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).6. Z listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:7. Z úvěrové smlouvy sjednané mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c. jako věřitelem a žalovanou jako klientem je zřejmé, že věřitel se touto smlouvou zavázal k poskytnutí finančních prostředků klientovi v maximálním úvěrovém limitu 30 000 Kč. Částka prvního čerpání byla sjednána ve výši 30 000 Kč. Klient se zavázal půjčené prostředky splácet způsobem sjednaným ve smlouvě s výpůjční úrokovou sazbou 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně, když minimální výše splátek činí 13 % z nesplaceného úvěru spolu s poplatkem za výběr, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší. RPSN činila 299,98 %. Při poskytnutí částky 30 000 Kč tak celková splatná částka činila 53 879,21 Kč. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis ani žádný údaj svědčící o vyjádření souhlasu se smlouvou formou elektronických prostředků komunikace na dálku.8. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru vyplývá, že věřitel poskytuje klientovi úvěr ve výši 30 000 Kč bankovním převodem na dobu neurčitou, splátky se hradí v minimální výši 13 % z nesplaceného zůstatku úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo částkou 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší. Celková částka k úhradě tak činí 53 879,21 Kč. Denní úrok činí 0,4026 %, RPSN 299,98 %. Úvěr je poskytován na dobu jednoho roku počínaje dnem prvého čerpání a poslední provedenou platbou na nesplacený zůstatek jistiny a úroky, případně další poplatky. Věřitel je vázán předsmluvními informacemi od 2. 4. 2025 do 14 dnů po poskytnutí SECCI.9. Z interního klientského účtu žalovaného je zřejmé, že u jejího jména je evidováno číslo žádosti 6739339, refenční číslo , hodnota, , datum a čas žádosti: 2. 4. 2025, 14:01:32 hod., výše úvěru 30 000 Kč, výdaje/náklady neuvedeno, stav žádosti: schváleno, datum závazného schválení 2. 4. 2025, 16:53:45 hod., datum otevření: 2. 4. 2025, 14:01:32 hod.10. Z interního výpisu údajů z úvěrové žádosti a založeného úvěrového účtu soud zjistil, že je veden k účtu č. , hodnota, a žádost přešla do realizovaného stavu. Výše poskytnutého úvěru k žádosti o 35 000 Kč činí 30 000 Kč. V žádosti je uveden příjem ze zaměstnání žalované na plný pracovní úvazek 28 000 Kč. Žalovaná pracuje v oboru montáž a výroba od 1. 8. 2024 a zaměstnání je jediným zdrojem majetku a finančních prostředků. Měsíční výdaje na domácnost s jednou výdělečnou osobou, bezdětnou, činí 10 500 Kč. Žalovaná bydlí sama v nájmu. Je rozvedená, je jí 57 let, úvěr je čerpán na rekonstrukci bydlení. Z listiny není patrné, jak byly údaje v ní uvedené potvrzeny či ověřeny.11. Z výpisu pohybů na úvěrovém účtu je zřejmé, že dne 2. 4. 2025 ve 14:01 hod. byla založena žádost o 35 000 Kč, úvěr byl v 16:53 hod. schválen ve výši 30 000 Kč, v 17:00 hod. bylo čerpáno 30 000 Kč, následně narůstají úroky 14 372,82 Kč a poplatky 750 Kč až do celkové částky 45 122,82 Kč k 31. 7. 2025.12. Z dokladu o skutečném vyplacení úvěru je zřejmé, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c. poukázala žalované dne 2. 4. 2025 v 16:57 hod. částku ve výši 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, .13. Dle sdělení , Anonymizováno, a. s. byla na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované dne 2. 4. 2025 pod VS: , var. symbol, připsána částka 30 000 Kč z účtu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c.14. Dle faktury VS: , var. symbol, byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky v minimální výši 20 505,42 Kč z celkové dlužné částky 45 364,38 sestávající z 3x 250 Kč jako náhrady účelně vynaložených nákladů, částky 30 000 Kč jako výběru ze dne 3. 4. 2025 a částky 14 614,38 Kč jako úroku za období čerpání se splatností dne 2. 8. 2025.15. Dle rámcové smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27. 1. 2020 a její přílohy ze dne 14. 8. 2025 byla pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, postoupena žalobkyni.16. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že Multitude Bank p.l.c. žalované dne 15. 8. 2025 písemně oznámila, že pohledávku ve výši 45 122,82 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. CLS-CZ-70631 postoupila žalobkyni.17. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 8. 2025 vyplývá, že zástupkyně žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k zaplacení částky 52 962,82 Kč sestávající z dlužné jistiny 45 122,82 Kč nákladů právního zastoupení ve výši 7 840 Kč v dodatečné lhůtě.18. Z potvrzení o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně předala zásilku adresovanou žalované k poštovní přepravě dne 20. 8. 2025.19. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:20. Dne 2. 4. 2025 požádala žalovaná elektronicky společnost Multitude Bank p.l.c. o úvěr ve výši 35 000 Kč. Věřitel žádost schválil do výše 30 000 Kč a založil žalované úvěrový účet č. , hodnota, . V žádosti žalovaná uvedla měsíční příjem ze zaměstnání 28 000 Kč a výdaje domácnosti 10 500 Kč. Z předložených listin není patrné, zda věřitel tyto údaje ověřil, zda je žalovaná doložila ani zda zjišťoval její další výdaje a závazky. Podle úvěrové smlouvy měl věřitel poskytnout žalované 30 000 Kč s úrokem 0,4026 % denně, tedy 146,949 % ročně. RPSN činila 299,98 % a celková splatná částka 53 879,21 Kč. Minimální splátka byla stanovena ve výši 13 % nesplaceného úvěru s poplatkem za výběr, nejméně však 1 000 Kč. Písemné vyhotovení smlouvy neobsahuje podpis žalované ani údaj o tom, kdy a jak elektronicky vyjádřila souhlas s jejím obsahem. Věřitel dne 2. 4. 2025 poukázal žalované částku 30 000 Kč na její bankovní účet. Do 31. 7. 2025 k ní evidoval úroky 14 372,82 Kč a poplatky 750 Kč, celkem tedy dluh 45 122,82 Kč. Žalovaná na úvěr nic nezaplatila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě minimální splátky 20 505,42 Kč do 2. 8. 2025. Celkový dluh byl ve výzvě vyčíslen na 45 364,38 Kč. Pohledávku ve výši 45 122,82 Kč postoupil původní věřitel dne 14. 8. 2025 žalobkyni a dne 15. 8. 2025 to oznámil žalované. Žalobkyně následně žalovanou vyzvala k zaplacení této částky a nákladů právního zastoupení ve výši 7 840 Kč.21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. V projednávané věci společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c. dne 2. 4. 2025 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Podle předloženého vyhotovení smlouvy měly být tyto prostředky poskytnuty jako revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním úvěrovým limitem 30 000 Kč. Žalovaná se podle tohoto vyhotovení měla zavázat splácet čerpané prostředky v minimálních splátkách ve výši 13 % nesplaceného úvěru spolu s poplatkem za výběr, nejméně však částkou 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek byla vyšší, a platit výpůjční úrok ve výši 0,4026 % denně, tedy 146,949 % ročně. Ve smluvním dokumentu a ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru byla uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 299,98 % a při čerpání částky 30 000 Kč celková částka splatná žalovanou ve výši 53 879,21 Kč.24. Předložené vyhotovení smlouvy však neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalované a není v něm zachycen ani jiný údaj prokazující, že žalovaná prostřednictvím elektronického prostředku komunikace na dálku učinila právní jednání, jímž by vyjádřila souhlas s konkrétním obsahem smlouvy. Samotné poskytnutí částky 30 000 Kč žalované proto ještě neprokazuje, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla uzavřena smlouva právě v předloženém znění, zejména s ujednáními o výši úroku, způsobu splácení, poplatcích a dalších nákladech úvěru.25. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Jelikož v projednávané věci nebylo postaveno na jisto, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, soud se okolnostmi jejího sjednání ani splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované detailněji nezabýval, pro účely posouzení splatnosti žalované pohledávky však nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnosti dle § 86 odst. 1 ZoSÚ nesplnila (v podrobnostech viz shora).27. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.28. Nároky z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba vypořádat podle § 87 odst. 1 věty druhé a odst. 2 ZoSÚ ve spojení s § 2993 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který upravuje bezdůvodné obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální úpravou k obecnému režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z.29. Podle § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z neplatné smlouvy nemůže úvěrujícímu náležet žádný další smlouvou upravený nárok, zejména smluvní úrok, poplatky nebo sankce. Úvěrující má proto právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny.30. V projednávané věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru posouzena jako neplatná. Žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, proto nemohou z této smlouvy vzniknout žádné nároky na smluvní úrok, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sankční platby. Právní základ pro vypořádání vzájemných plnění je dán výlučně režimem bezdůvodného obohacení ve smyslu § 87 ZoSÚ ve spojení s § 2993 o. z.31. Žalované byly na základě neplatné smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná z této částky cokoli uhradila. Žalovaná ani netvrdila, že by poskytnuté peněžní prostředky, byť jen zčásti, předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni samé vrátila, a takovou skutečnost ani neprokázala. Za tohoto stavu je nutno vycházet z toho, že rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované odpovídá celé poskytnuté částce, neboť povinnost tvrdit a prokázat splnění, byť částečné, tíží žalovanou.32. Soud proto uzavírá, že žalobkyně má vůči žalovanému právo pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 30 000 Kč, představující poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to bez dalšího smluvního či sankčního navýšení. Jakékoli další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec této částky nemají v důsledku neplatnosti předložené smlouvy právní oporu.33. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).34. Podle § 1958 odst. 2 o. z. není-li sjednána doba plnění, plní se na výzvu, a to bez zbytečného odkladu po takové výzvě.35. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Odeslání této výzvy bylo doloženo poštovním podacím archem. Podací arch však prokazuje pouze předání zásilky k poštovní přepravě, nikoliv její doručení do dispozice adresáta. Za této situace soud nemohl mít za prokázané, že by žalované byla předžalobní výzva skutečně doručena.36. Za první prokazatelně doručenou výzvu k plnění je proto třeba považovat až žalobu, která byla žalované doručena spolu s dalšími soudními písemnostmi. Teprve tímto okamžikem mohlo dojít ke vzniku povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 ZoSÚ.37. Rozsudek, jímž soud stanoví lhůtu k plnění, má konstitutivní povahu, neboť teprve jím je určena splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Z toho plyne, že žalovaná se do vyhlášení rozsudku nemohla ocitnout v prodlení s plněním této povinnosti a nárok na úrok z prodlení může vzniknout až po marném uplynutí lhůty stanovené tímto rozsudkem.38. Výrokem ad I. soud proto žalobu v části přesahující plnění poskytnuté žalované zamítl a výrokem II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele částku 30 000 Kč, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vyšel ze skutečnosti, že mezi účastnicemi nevznikl spor o možnosti a schopnosti žalované vrátit tuto částku a že v řízení nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení delší lhůty k plnění nebo povolení splátek. Za tohoto stavu soud uložil žalované povinnost k plnění v běžné pariční lhůtě tří dnů. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 106,48 Kč, jež představuje 32,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66,49 % a úspěchu žalované v rozsahu 33,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 451 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 122,82 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.39. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně jako platebního místa.40. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť neshledal žádné okolnosti projednávané věci ani poměry žalované, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.