30 C 144/2026-20 – Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 14. 4. 2026 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované byl dne 20. 12. 2023 původním věřitelem společností , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) zřízen spotřebitelský úvěr v rámci služby , název, účet, jehož součástí byl i doplňkový splátkový limit. Před uzavřením smlouvy byla ověřena totožnost žalované a její úvěruschopnost prostřednictvím relevantních registrů a analytických nástrojů. Na základě čerpání úvěrového rámce vznikla žalované povinnost hradit pravidelné splátky se splatností vždy k 15. dni následujícího měsíce, kterou však žalovaná neplnila řádně a včas. V důsledku prodlení byly žalované účtovány zákonné úroky z prodlení, poplatky a smluvní pokuta. Ke dni podání žaloby tak evidovala žalobkyně pohledávku v celkové výši 28 899,08 Kč (tvořenou jistinou, poplatky a smluvní pokutou), která na ni byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně. Splatnost jednotlivých dílčích plnění nastala v průběhu roku 2024 a žalovaná ani přes zaslanou předžalobní výzvu dluh neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že za užití prostředků komunikace na dálku uzavřela žalovaná dne 20. 12. 2023 se společností , právnická osoba, . smlouvu k službě , název, účet, jejímž předmětem bylo zřízení úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč a umožnění žalované provádět platby s odloženou splatností.4. Ze smlouvy k službě , název, účet soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného , název, účtu. Zavázala se hradit řádně a včas vyúčtování alespoň ve výši 10 % neuhrazeného čerpání, přičemž v případě prodlení s úhradou jakéhokoli vyúčtování se stal splatným celý dluh a vznikla povinnost hradit vedle dlužné částky též náklady, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení, jejichž výše a podmínky stanovily obchodní podmínky, které byly nedílnou součástí smlouvy.5. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 20. 12. 2023 soud zjistil, že se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do 20 000 Kč s výší měsíční splátky 1 931,73Kč, roční zápůjční sazbou 30,9% se splatností do 12 měsíců po jejichž uplynutí měla být zaplacena celková částka 23 180,76 Kč.6. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 20. 12. 2023 soud zjistil, že se v ní žalovaná zavázala zaplatit účelně vynaložené náklady odstupňované podle dnů prodlení s úhradou peněžitého závazku dle smlouvy. Označila právní předchůdkyni své rodné číslo, adresu, telefonní mobilní číslo a emailovou adresu.7. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 20. 12. 2023 soud zjistil, že měsíční vyúčtování k úvěrovému limitu mělo být součástí vyúčtování k , název, účtu. Jeho součástí měl být rozpis jednotlivých splátek.8. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 21. 12. 2023 soud zjistil, že částka čerpané jistiny činila 13 490 Kč a sjednaná měsíční výše 12 splátek činila 1 377,32 Kč.9. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 25. 12. 2023 soud zjistil, že část čerpané jistiny z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 1 543 Kč a sjednaná měsíční výše 12 splátek 166,44 Kč.10. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 25. 12. 2023 soud zjistil, že částka jistiny, která byla čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 2 942 Kč a sjednaná měsíční výše 12 splátek měla činit 317,34 Kč.11. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 28. 12. 2023 soud zjistil, že částka jistiny, která byla čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 1 993 Kč a sjednaná výše 12 měsíčních splátek měla činit 214,06 Kč.12. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 17. 1. 2024 soud zjistil, že částka jistiny, která byla čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 1 525 Kč sjednaná výše 12 měsíčních splátek činila 166,24 Kč měsíčně.13. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 15. 4. 2024 soud zjistil, že částka jistiny, která byla čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 1 500 Kč a sjednaná výše 12 měsíčních splátek činila 164,05 Kč měsíčně.14. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitům v Praze dne 15. 4. 2024 soud zjistil, že částka jistiny, která byla čerpána z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 1 669 Kč a sjednaná výše 12 měsíčních splátek měla činit 182,54 Kč měsíčně.15. Z vyúčtování za březen 2024 soud zjistil, že celková cena vyúčtovaná žalované činila 3 862,35 Kč a byla ponížena o 3 184,42 Kč a zbývalo zaplatit 677,93 Kč se splatností do 15. 5. 202416. Z vyúčtování za duben 2024 soud zjistil, že celková částka vyúčtovaná žalované činila 5 010,62 Kč a měla být zaplacena do 15. 5. 2024.17. Z vyúčtování za červen 2024 soud zjistil, že celková částka vyúčtovaná žalované činila 22 910,53 Kč a měla být zaplacena do 15. 7. 2024.18. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 12. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, se věřitelem žalované stala žalobkyně a celková dlužná částka ke dni postoupení činila 32 536,91 Kč a skládala se z odkoupené jistiny ve výši 17 379,72 Kč, odkoupených poplatků ve výši 529 Kč, odkoupených sankčních poplatků ve výši 3 809,65 Kč, odkoupené smluvní pokuty ve výši 6 880,71 Kč a odkoupeného úroku z prodlení ve výši 3 937,83 Kč, včetně připočtení nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. Ve výzvě byla žalované k zaplacení uvedených pohledávek stanovena lhůta do 2. 12. 2025.19. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z potvrzení o připsání úplaty ze dne , datum, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a její přílohou se stal seznam postupovaných pohledávek, kde byla pohledávka za žalovanou označena pořadovým číslem , hodnota, .20. Z podacího lístku ze dne 3. 12. 2025 soud zjistil, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta21. Na základě shora učiněných skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by se kterákoliv z uvedených částek označených jako jistiny vzniklé čerpáním úvěrového rámce dostaly do dispozice žalované, že by jí byly poukázány nebo byl jimi uhrazen nákup zboží a služeb, rovněž nebylo prokázáno, že předtím než právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jakékoliv plnění z úvěrové smlouvy anebo se k takovému kroku zavázala zkoumala úvěruschopnost žalované. Předmětem dokazování se nestaly osobní, majetkové ani výdělkové poměry žalované. Dokonce nemá soud ani za prokázáno, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní tyto smlouvy, neboť všechny byly uzavřeny na dálku a nelze tak učinit nepochybný a zcela jistý závěr o tom, že ten, kdo přijímal jakékoliv plnění od právní předchůdkyně žalobkyně byla právě žalovaná, byť právní předchůdkyně žalobkyně získala její osobní údaje. Vyúčtování, která právní předchůdkyně vyhotovila nemohou sloužit k prokázání toho, že žalovaná skutečně odebrala konkrétní zboží či služby v uvedené hodnotě, neboť jde pouze o interní vyúčtování poskytovatele úvěrové služby, které eviduje čerpání a splátky. Dokumenty nazvané vyúčtování výslovně uvádí, že neslouží jako daňový doklad, přičemž daňový doklad vystavuje příslušný obchodník, a proto z něj nelze bez dalšího dovodit samotné uskutečnění jednotlivých obchodních plnění, ale pouze jejich zaúčtování v rámci úvěrového vztahu.22. Na základě shora učiněných skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., když neprokázala základní předpoklady vzniku uplatněného nároku, tedy zejména poskytnutí peněžních prostředků žalované, resp. realizaci plnění v její prospěch, ani řádné posouzení její úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru, jak vyžaduje právní úprava spotřebitelského úvěru. Soud přitom zdůrazňuje, že provedené listinné důkazy, zejména smluvní dokumentace a vyúčtování, samy o sobě neprokazují faktické čerpání úvěrového rámce žalovanou ani uskutečnění konkrétních obchodních transakcí, nýbrž pouze evidenční zachycení tvrzených operací v rámci interního systému právní předchůdkyně žalobkyně. Za situace, kdy nebyly předloženy důkazy o realizaci jednotlivých plnění (např. daňové doklady od konkrétních obchodníků či jiné potvrzení o dodání zboží nebo služeb), nelze učinit závěr o vzniku dluhu v tvrzeném rozsahu.23. Současně soud přihlédl k tomu, že žalobkyně, ačkoliv byla řádně obeslána k jednání, svou neúčast omluvila a k jednání se nedostavila, čímž se sama zbavila možnosti reagovat na dosavadní výsledky dokazování a případně doplnit svá skutková tvrzení či navrhnout další důkazy. Za této procesní situace tak soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1 a 3o. s. ř. o nedostatcích v jejích tvrzeních a důkazních návr