7 C 24/2026-147 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 25 005 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč (dne 22. 7. 2024), a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , a to po ověření správnosti kontaktních údajů uvedených žalovanou. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně po žalované požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 15 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč nejpozději splatných dne 24. 1. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Dle odst. 4.2 písm. c) smlouvy byla pro případ prodlení žalované se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 24. 1. 2025. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny v období od 25. 1. 2025 do 19. 10. 2025 (datum odeslání výzvy) činí 4 005 Kč. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19. 10. 2025.Žalovaná se ve věci vyjádřila dne 13. 2. 2026, kdy uvedla, že úroky a sankce uvedené v úvěrové smlouvě jsou nemravné, žalobkyně nedostatečně prověřila bonitu žalované, a to po výdajové stránce, nebyla provedena kontrola schopnosti splácet úvěr. Proto je dle žalované smlouva neplatná. Dále žalovaná uvedla, že uhradila na předmětný úvěr dvě platby, a to dne 26. 8. 2024 částku 6 470 Kč a dne 30. 9. 2024 částku 7 269 Kč, k čemuž předložila přehled plateb vystavený , právnická osoba, . Žalobkyně tyto platby nezohlednila.Před zahájením jednání navrhla žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, a to co do částky 13 739 Kč, kdy žalovaná v době před podáním žalobního návrhu zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 13 739 Kč. Předmětem řízení nadále zůstává částka 11 266 Kč včetně příslušenství. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.). Dále žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost ověřovala lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná odesláním žádosti o poskytnutí úvěru prohlásila, že má pravidelný příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit. Uvedené je doloženo výpisem z úvěrového konta – Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, . K ověření příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu za období února až července 2024.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná při jednání soudu konaném dne 25. 3. 2026 uvedla, že se v předmětné době ocitla ve finanční tísni, kdy finanční prostředky potřebovala na základní potřeby domácnosti. Nejdříve vyplnila dotazník na internetových stránkách žalobkyně. Poté zpřístupnila žalobkyni údaje ze svého běžného účtu, a to prostřednictvím služby Kontomatik, tím umožnila žalobkyni nahlížet do jejího internetového bankovnictví. Rovněž naskenovala občanský průkaz a řidičský průkaz. Další údaje žalobkyni neposkytla, resp. tato je nepožadovala.Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplynulo, že tato není ze strany žalovaného vlastnoručně podepsána. Ve smlouvě je uvedeno datum poskytnutí úvěru – dne 22. 7. 2024, celková výše úvěru 15 000 Kč (úvěrový limit), doba trvání úvěru – doba určitá, smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným, termín splatnosti 21. den v měsíci. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, vyplývá, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalované, a to mimo jiné emailem, telefonním číslem, adresou, žalovaná uvedla v žádosti rodinným stav (svobodná), zaměstnavatele (, právnická osoba, nad Ohří), měsíční příjem (, částka, ), měsíční výdaje (, částka, ).Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2025 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.Z podacího lístku ze dne 21. 10. 2025 vyplývá, že žalované byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost.Z potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 7. 2024 vyplývá, že na účet , č. účtu, byla z účtu žalobkyně odeslána platba 15 000 Kč, VS , var. symbol, .Z dopisu žalobkyně ze dne 21. 1. 2025 adresovaného žalované vyplývá, že žalobkyně oznámila žalované, že dne 21. 1. 2025 došlo k zesplatnění úvěru, kdy dlužná částka činí 42 258 Kč.Z oznámení , právnická osoba, . ze dne 30. 1. 2026 vyplývá, že na účet č. , č. účtu, byla dne 22. 7. 2024 připsána platba ve výši 15 000 Kč.Z přehledu plateb k číslu účtu , č. účtu, vyplývá, že dne 30. 9. 2024 byla na účet , č. účtu, odeslána platba 7 269 Kč a dne 26. 8. 2024 došlo na shora uvedený účet k odeslání platby v částce 6 470 Kč. VS , var. symbolŽalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalované, dále kopii řidičského průkazu žalované, a dále výpis z účtu žalované – běžný účet – IBAN , IBAN, za období 21. 2. 2024 až 20. 7. 2024 vyplývají jednotlivé platby na účtu s tím, že konečný zůstatek na účtu činil , částka, .Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně převedla dne 22. 7. 2024 na účet žalované částku 15 000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila celkem 13 739 Kč. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 100 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejím ujednáním a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.Na právní vztah, od něhož žalobkyně odví