7 C 27/2026-67 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 28 360 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně”) s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, a to dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v původní výši 20 000 Kč. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek (, adresa, ), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , a to po vyplnění registračního formuláře a obeznámení se s obsahem smlouvy. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. V poslední upomínce ze dne 28. 5. 2024 byla informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru 29. 5. 2024. Žalobkyně po žalované požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 20 000 Kč, smluvní úrok ve výši 8 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, . Následně byla pohledávka dne 10. 6. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými předchůdkyní žalobkyně a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 20. 7. 2025. Žalobkyně rovněž požaduje v souladu se smlouvou smluvní pokutu 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. od 29. 5. 2024 do 20. 7. 2025, kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 360 Kč.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná při jednání konaném dne 22. 4. 2026 uvedla, že finanční prostředky od předchůdkyně žalobkyně skutečně obdržela, neboť měla více půjček u nebankovních institucí a dostala se tak do finanční tísně, kdy nebyla schopna hradit splátky. V současné době je hlášena na úřadu práce, nemá žádný příjem a žije z dávek. K dotazu soudu dále žalovaná uvedla, že si není vědoma, že by předchůdkyni žalobkyně dokládala své příjmy, případně výdaje.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že účastníky smlouvy jsou předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) jakožto úvěrující a žalovaná jakožto úvěrovaná (klient). Úvěrující se zavazuje, že poskytne úvěrované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč. Úvěr bude úvěrovaným poskytnut dne 27. 12. 2023. Úvěr bude úročen úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Žalovaná měla splácet úvěr každý měsíc vždy nejpozději k 26. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Roční procentní sazba nákladů činila 5 536,06 %. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Tato smlouva včetně dalších dokumentů není žalovanou podepsána.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025, včetně seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem byla postoupena pohledávka za žalovanou na společnost , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. , hodnota, vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , právnická osoba, . jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni.Z podacího lístku ze dne 23. 7. 2025 vyplývá, že žalované byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.Z dopisu – zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 28. 5. 2024 vyplývá, že žalované bylo oznámeno, že z důvodu opakovaného porušování smluvní podmínek vyplývajících ze smlouvy došlo k zesplatnění úvěru, a to dne 28. 5. 2024.Z žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně disponovala osobními údaji žalované (mimo jiné emailem, telefonním číslem, rodným číslem, číslem OP, jako měsíční příjem byla uvedena částka , částka, , výdaje , částka, ).Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 3. 3.2 026 vyplývá, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná, kdy za období 27. 12. 2023 až 28. 5. 2024 byla na předmětný účet zaslána celková částka 20 000 Kč.Žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalované.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované za období 27. 12. 2023 až 28. 5. 2024 částku 20 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena dne 2. 6. 2025 společnosti , právnická osoba, ., poté dne 10. 6. 2025 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1879 může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně poskytla za období 27.12. 2023 až 28. 5. 2024 žalované částku v celkové výši 20 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Jelikož však soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.Je nepochybné, že na právní vztah, od něhož žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně nijak nedoložila, že by se předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy podrobně a zodpovědně zabývala schopností žalované úvěr splácet, a to v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Sama žalovaná při jednání soudu uvedla, že se ocitla ve stavu finanční tísně, jelikož měla víc úvěrů u nebankovních institucí. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měs