8 C 2/2026-76 – Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 91 914,11 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení specifikovanými shora ve výroku č. II tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 11. 12. 2019 a dne 21. 5. 2018 úvěrové smlouvy. Před uzavřením smluv žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím šetření v registrech a dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS, tedy částky, které klientovi zbyde po odečtení všech výdajů a dále důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Dále žalobce vyzdvihl možnost užití matematických a statistických modelů při zkoumání úvěruschopnosti, což připouští i zákonná úprava a navazující judikatura soudů. Ve smlouvě č. , hodnota, ze dne 11. 12. 2019 byl sjednán úvěrový rámec 65 000 Kč, když se poskytnuté finance žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem. V průběhu trvání daného smluvního vztahu žalovaný čerpal celkem 121 382 Kč, uhradil 123 885 Kč. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobce tento k 9. 9. 2025 zesplatnil, dluh sestává z neuhrazené jistiny ve výši 64 499,36 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Co se týče smlouvy č. , hodnota, ze dne 21. 5. 2018, byl sjednán úvěrový rámec ve výši 26 000 Kč. V průběhu trvání daného smluvního vztahu žalovaný čerpal celkem 100 606 Kč, uhradil 90 052 Kč. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobce tento k 9. 9. 2025 zesplatnil, dluh sestává z neuhrazené jistiny ve výši 24 214,75 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky.2. V doplnění žaloby ze dne 24. 2. 2026 žalobce zevrubně specifikoval, jak dospěl k závěru o tom, že je žalovaný schopen splácet předmětné úvěry s tím, že vychází ze statistického modelu a z údajů zjištěných od klienta. Pokud pak zohlednil, že žalovaný má příjem 20 000 Kč, resp. 22 000 Kč, tak po odečtení statisticky daných nákladů na živobytí a bydlení, případně částek zjištěných, pokud byly vyšší, vyšlo, že žalovanému, resp. jeho domácnosti zbývá měsíčně 16 921 Kč, resp. 23 007 Kč v případě časově první smlouvy, žalovaný tedy byl předmětné úvěry schopen splácet. Dále žalobce uvedl, že žalovaného lustroval v příslušných registrech. Závěrem pak žalobce s odkazem na judikaturu uzavřel, že nelze vyloučit užívání statistických modelů při zkoumání úvěruschopnosti, stejně tak lze vycházet z údajů sdělených spotřebitelem. Žalovaný předmětné úvěry po dlouhou dobu splácel, byl tedy úvěruschopný.3. Při jednání soudu dne 17. 3. 2026 strany sporu navrhly soudu schválení smíru, který by spočíval v závazku žalovaného uhradit celý žalovaný nárok a náklady řízení, a to ve splátkách po 6 000 kč měsíčně. Při jednání soudu byl po provedeném dokazování žalobce poučen soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), nechť s výstrahou neúspěchu ve věci doplní tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětných úvěrových smluv. Zároveň soud usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 17. 3. 2026, jež nabylo právní moci dne 15. 4. 2026, neschválil smír navržený účastníky pro jeho rozpor s právem. Žalobce již k výzvě soudu ničeho nedoplnil, při jednání soudu dne 29. 5. 2026, k němuž se žalovaný nedostavil, setrval na žalobě a této navrhl v plném rozsahu vyhovět.4. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Žalobce předložil úvěrovou smlouvu ze dne 21. 5. 2018 (včetně úvěrových podmínek a informací o úvěru) uzavřenou mezi účastníky řízení, jejímž předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému až do výše 26 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 29,88 % ročně ve splátkách ve výši 3,05 % dlužné částky měsíčně, minimálně 1 373 Kč. Dále byl předmětem úvěr ve výši 18 498 Kč na zakoupení elektroniky, který se žalovaný zavázal splatit v 11 měsíčních splátkách po 1 850 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je svobodný, žije u rodičů, je zaměstnán s měsíčním příjmem 22 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč, žalovaný nemá děti. Žalobce dále předložil úvěrovou smlouvu ze dne 11. 12. 2019 (včetně úvěrových podmínek a informací o úvěru) uzavřenou mezi účastníky řízení, jejímž předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému až do výše 45 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 26,28 % ročně ve splátkách ve výši 4 % dlužné částky měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je svobodný, žije v nájmu, je zaměstnán s měsíčním příjmem 20 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč, žalovaný nemá děti.5. Z listiny označené jako Úvěrová zpráva vyplynulo, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného a dále údaje o jeho stávajících úvěrech do roku 2018 s tím, že žalovaný aktuálně splácí tři úvěry s měsíční splátkou 12 300 Kč, po splatnosti je částka 6 185 Kč. Z další listiny označené jako Úvěrová zpráva vyplynulo, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného a dále údaje o jeho stávajících úvěrech do roku 2019 s tím, že žalovaný aktuálně splácí šest úvěrů s měsíční splátkou 7 738 Kč, po splatnosti je částka 4 049 Kč. Z listiny označené jako Karta klienta ze dne 21. 5. 2018 vyplynulo, že byla provedena lustrace žalovaného v interních registrech žalobce a dále v registru NRKI, CEE, ISIR, O2 a MVCR. Dále je zde uvedeno, že žalovaný má příjmy ve výši 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje domácnosti 0 Kč, žalovaný nemá děti. Z listiny označené jako Karta klienta ze dne 11. 12. 2019 vyplynulo, že byla provedena lustrace žalovaného v interních registrech žalobce a dále v registru NRKI, CEE, ISIR a MVCR. Dále je zde uvedeno, že žalovaný má příjmy ve výši 20 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč a výdaje domácnosti pak 15 000 Kč, žalovaný nemá děti.6. Z výpisu čerpání a splátek žalovaného vyplynulo, že v souvislosti s předmětnými smlouvami žalovaný čerpal celkem 100 606 Kč, resp. 121 382 Kč, přičemž následně splatil 90 052 Kč, resp. 123 885 Kč. Celkem tedy žalovaný čerpal 221 988 Kč a celkem splatil 213 937 Kč. V předžalobní výzvě ze dne 1. 10. 2025 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. Dále žalobce doložil dva poštovní archy svědčící o tom, že žalovanému dne 9. 9. 2025 zasílal písemnost.7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem shora specifikované smlouvy, před jejich uzavřením si opatřil údaje obsažené v úvěrových zprávách shora specifikovaných, provedl lustrace specifikované v kartách klienta a ve smlouvě byly uvedeny shora uvedené údaje o příjmech a výdajích žalovaného, resp. jeho domácnosti. Celkem žalovaný na základě předmětných smluv čerpal 221 988 Kč a celkem splatil 213 937 Kč. Žalobce zaslal žalovanému před podáním žaloby předžalobní výzvu.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 29. 5. 2022 (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 17 292,29 Kč. Jelikož však soud shledal