21 C 41/2021-164 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že v rámci pozůstalosti po [jméno] [příjmení] nabyla i klisnu [jméno], id. č. [tel. číslo] [anonymizována dvě slova], č. mikročipu [číslo]. Klisna byla ustájena u žalovaného, přičemž tento klisnu prodal bez souhlasu žalobkyně do Německa. Žalovaný pak porušil své povinnosti, když neoznámil úřadům změnu vlastníka a prodal klisnu bez veterinárního osvědčení. Hodnotu koně znalec ocenil na částku 35 000 Kč, žalobkyně však požaduje pouze částku 20 000 Kč, kterou považuje za přiměřenou s ohledem na výdaje spojené s ustájením klisny. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalovaný v lednu 2019 od zůstavitele [jméno] [příjmení] klisnu [jméno] zakoupil za částku 35 000 Kč, kdy u transakce byl přítomen [jméno] [příjmení]. Klisnu do Německa žalovaný skutečně v říjnu 2019 prodal, avšak v té době uvedenou klisnu vlastnil. Z opatrnosti pak vznesl žalovaný námitku započtení, kdy započetl pohledávku za žalobkyní z titulu náhrady za ustájení koně za měsíce březen až září 2019 ve výši 35 000 Kč (5 000 Kč × 7 měsíců). 3. Mezi účastníky není sporu o následujících skutečnostech: V minulosti byl vlastníkem klisny [jméno] [jméno] [příjmení], bratr žalobkyně, který zemřel dne 11. 3. 2019. Žalobkyně je jedinou dědičkou [jméno] [příjmení], přičemž klisna byla žalobkyni zahrnuta do pozůstalosti. Žalovaný prodal klisnu bez vědomí žalobkyně do Německa. Hodnota koně v době prodeje činila přinejmenším 35 000 Kč. Žalovaný neoznámil prodej koně příslušným evidenčním orgánům. 4. Dne 1. 11. 2018 se zůstavitel [jméno] [příjmení] dohodl na ustájení klisny [jméno] do 31. 12. 2018 za částku 2 000 Kč měsíčně s [jméno] [příjmení], provozovatelem [anonymizována dvě slova], jak soud zjistil ze smlouvy o ustájení koní ze dne 1. 11. 2018 uzavřené mezi zůstavitelem a [jméno] [příjmení]. 5. Z výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení datované dne 19. 11. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 20 000 Kč do 30. 11. 2019 z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněný prodej klisny [jméno] pod pohrůžkou podání žaloby. Téhož dne byla výzva žalovanému odeslána, jak soud zjistil z podací stvrzenky. Na výzvu reagoval žalovaný přípisem ze dne 10. 12. 2019, ve kterém uvedl, že pohledávku neuznává, neboť klisnu odkoupil, naopak by mohl po žalobkyni požadovat částku za ustájení, což soud zjistil z tohoto přípisu. Na tento přípis reagoval právní zástupce žalobkyně s tím, že na úhradě pohledávky trvá, přičemž žalobkyně zajistila blokaci přepisu koně v Ústřední evidenci koní. Právní zástupkyně žalovaného následně e-mailem sdělila, že trvá na tom, že žalovaný byl vlastníkem předmětného koně, na čem nemůže nic změnit ani zahrnutí klisny do pozůstalosti. 6. Ze sdělení Ústřední evidence koní ze dne 3. 12. 2019 bylo soudem zjištěno, že došlo k zablokování přepisu majitele u klisny [jméno], přičemž tato informace byla předána na plemennou knihu slezského notorika, a to Asociaci svazu chovatelů koní ČR, z.s. Z přípisu České plemenářské inspekce ze dne 19. 5. 2020 soud zjistil, že u žalovaného bylo tímto orgánem zjištěno porušení plemenářského zákona a věc je dále řešena v přestupkovém řízení. Z přípisu Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Ústecký kraj ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že veterinární správou nebyl vydán certifikát na přesun koně v období od roku 2019 do září 2020. Sám žalovaný veterinární správě oznámil, že klisnu prodal do Německa, neuvedl však označení kupujícího s tím, že kupující žádné veterinární osvědčení nepožadoval. Bylo tedy shledáno porušení zákona o veterinární péči. 7. Svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypověděli, že žalovaný a zůstavitel [jméno] [příjmení] se domluvili na koupi klisny [jméno]. Těmto výpovědím soud neuvěřil především proto, že žádný z uvedených svědků nebyl přítomen samotné koupi, svědci tuto informaci získali pouze zprostředkovaně od žalovaného, svého otce. 8. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že o žádné finanční transakci mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] neví, kůň byl předán žalovanému pouze na vycvičení. Pokud by došlo k prodeji, svědkyně předpokládá, že by o transakci zanechal doklad, žádný doklad na jméno žalovaného svědkyně neviděla. [jméno] [příjmení] měl v úmyslu prodat koně nějakým Němcům, k prodeji již s ohledem na jeho úmrtí nedošlo. Ani z výpovědi svědkyně [příjmení] soud neučinil žádné skutkové zjištění ke koupě koně, neboť ani tato svědkyně nebyla osobně přítomna na místě v okamžiku, kdy mělo k transakci dojít. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] svědkyni neinformoval o prodeji, ničeho nevypovídá o tom, zda k prodeji skutečně došlo. Ani ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] nezanechal o prodeji žádný doklad nelze na nic usuzovat, když případná kupní smlouva měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným ústně. 9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že asi měsíc před smrtí [jméno] [příjmení] byl přítomen koupi klisny. Pomáhal ji nakládat na statku [anonymizováno]. Před naložením klisny proběhlo mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným jednání, svědek sice nevěděl, co přesně mezi účastníky jednání padlo, nicméně byl si jist, že šlo o koupi, žalovaný totiž za klisnu zaplatil částku 35 000 Kč, kterou však neměl u sebe, proto pro ni jel do [obec] k bankomatu. Svědek potvrdil, že viděl předání částky, současně uvedl, že nikdo jiný u transakce nebyl přítomen. 10. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla na statku [anonymizováno], když z něj žalovaný klisnu odvážel, a to dne 30. 12. 2018, neboť jako jediná měla od statku klíče. Svědkyně sice neviděla naložení klisny do boxu, ale odvozu klisny již byla přítomna. Na místě se vyskytovali kromě svědkyně ještě žalovaný s německy mluvící ženou, [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], přičemž [jméno] [příjmení] se dostavil až v okamžiku, kdy byl kůň naložený. Svědkyně výslovně uvedla, že nikdo jiný namístě nebyl a že zná svědka [příjmení]. Žalovaný místo opustil asi minutu po nakládce klisny a po příjezdu [jméno] [příjmení], během této doby svědkyně neviděla předání žádné částky. [příjmení] [jméno] [příjmení] ví, že žalovaný se měl poté o klisnu starat a vycvičit ji. 11. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] prostřednictvím ustanovené tlumočnice z německého jazyka vypověděla, že v prosinci 2018 se byla se žalovaným dívat na klisnu, jejíž vlastník byl nemocný a žádal žalovaného, aby koně koupil. Na statku byli se žalovaným dvakrát, poprvé v prosinci 2018 a podruhé v lednu 2019, přičemž ke koupi došlo až při druhé návštěvě. Předání peněz žalovaným svědkyně neviděla, neboť toho času měla být v autě, avšak po cestě si žalovaný vybral peníze z bankomatu, a to částku 35 000 Kč, kterou pro žalovaného přepočítala. Během první návštěvy svědkyně viděla na statku i jinou ženu, nejednalo se o žalobkyni, a muže, který přiváděl klisnu. Při druhé návštěvě na statek přijela autem svědkyně, žalovaný a jeho přítel. Na statku pak byl ještě muž, od kterého koně žalovaný kupoval. To, že žalovaný klisnu koupil, dovozuje svědkyně z toho, že žalovaný prohlásil po první návštěvě statku, že chce vlastníkovi koně pomoci a že jej koupí. Svědkyně by vyloučila, že by měl žalovaný klisnu u sebe jen na výcvik, neboť koně na výcvik žádné nemá. Výslech svědkyně [příjmení] soud provedl v souladu s § 118b o.s.ř., neboť sice byl tento výslech k důkazu označen až po skončení prvního jednání, nicméně byl navržen ke zpochybnění věrohodnosti provedeného důkazu – výslechu svědkyně [příjmení]. 12. Výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno] jsou vzájemně rozporné, neboť dle výpovědi svědka [příjmení] se na statku v okamžiku tvrzené transakce nenacházela ani svědkyně [příjmení], ani svědkyně [příjmení]. Podle svědkyně [příjmení] na místě nebyl naopak svědek [příjmení] a dle svědkyně [příjmení] spolu se svědkem [příjmení] měli na místo přijet společně se žalovaným autem, přičemž svědkyně [příjmení] je zřejmě onou ženou dle výpovědi svědkyně [příjmení]. Svědkyně [příjmení] vypovídala o dvou návštěvách, svědkyni [příjmení] měla potkat během první návštěvy a svědka [příjmení] během návštěvy druhé. Tato část výpovědi je ale v rozporu s výpovědí svědkyně [příjmení], která vypověděla, že byla přítomna nakládání koně, což by odpovídalo druhé návštěvě, jak o ní vypověděla svědkyně [příjmení]. 13. S ohledem na rozporné výpovědi svědků se soud rozhodl ověřit jejich věrohodnost tím, že ověří pravdivost jejich výpovědi ohledně tvrzeného výběru peněz na zaplacení kupní ceny, o které svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení] shodně vypověděli, že peníze na její úhradu si žalovaný vybral z bankomatu. K výzvě soudu žalovaný doplnil své tvrzení ohledně kupní ceny tak, že on sám účet zřízený nemá, částku 30 000 Kč měl v hotovosti ze svých úspor. Žalovaný již však neví, zda zbylou část vybral z karty svědka [příjmení], svědkyně [příjmení] či dcery žalovaného. Z tohoto důvodu se soud obrátil na uvedené osoby se žádostí o sdělení, zda umožn