14 C 307/2021-100 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu doručenou soudu dne 30. 11. 2021 odůvodnila tím, že dne 17. 12. 1970 po 13. hodině porodila v nemocnici v [obec] zdravou dceru. U porodu byl [anonymizováno] [příjmení] jako porodník a [jméno] [příjmení] jako porodní asistentka. Následně žalobkyně usnula a probudila se až druhého dne, tj. 18. 12. 1970. Žalobkyně byla na pokoji se třemi dalšími rodičkami. Ráno 18. 12. 1970 byly těmto třem ženám přineseny jejich děti, žalobkyni však dceru nepřinesli. Následujícího dne se pak opakoval stejný postup, kdy žalobkyni nebyla přinesena její dcera. Jedna z dalších rodiček žalobkyni poradila, ať se na dcera jde podívat na novorozenecké oddělení, kam se následně žalobkyně vypravila. Zdravotní sestra jí následně dceru, která byla v inkubátoru, ukázala. Dcera na sobě měla silnou černou barvou nápis„ [příjmení]“. Na novorozenecké oddělení poté přišla [anonymizováno] [příjmení] a s křikem a hrubě vyzvala žalobkyni, aby opustila místnost a současně křičela i na zdravotní sestru. V neděli 20. 12. 1970 přišla [anonymizováno] [příjmení] ráno na pokoj za žalobkyní a sdělila jí, že její dcera v noci zemřela, že se nemocnice o vše postará a současně předložila žalobkyni listinu k podpisu. Žalobkyně byla velice silně rozrušena, plakala a žádosti vyhověla a listinu podepsala. Nevěděla však, co bylo na listině uvedeno, neboť ji s ohledem na rozrušení nečetla. Dne 22. 12. 1970 byla žalobkyně z nemocnice propuštěna. Jelikož se žalobkyně v roce 2016 stala babičkou a aby mohla případně přijmout opatření ve věci dědičných chorob svých vnoučat, rozhodla se zjistit příčinu úmrtí své dcery. Proto si žalobkyně dne 27. 6. 2016 vyžádala na matrice [stát. instituce] údaje o své dceři a byla velice překvapena údajem v matrice, že její dcera se narodila 27. 12. 1970 a zemřela dne 29. 12. 1970. Žalobkyně s těmito údaji nesouhlasila, když její dcera se narodila 17. 12. 1970. Následně si žalobkyně opatřila i ostatní listiny související s narozením a úmrtím své dcery (hlášení o narození dítěte, hlášení o perinatálně zemřelém dítěti a o převozu nezralého dítěte, list o prohlídce mrtvého, dotazník o příčině úmrtí) kdy ve všech těchto listinách je dle jejího tvrzení nesprávně uvedeno datum narození 27. 12. 1970 a datum úmrtí dne 29. 12. 1970. Jelikož žalobkyně vycházela ze sdělení nemocnice, pohřeb své dcery nezajišťovala a ani nezajišťovala hrobové místo či náhrobek na hrob. V roce 2016 navštívila [stát. instituce], správu pohřebiště v [obec] – [anonymizováno] a zde jí bylo sděleno na základě listin, že žalobkyně měla vypravit pohřeb a zajistit pomníček a sjednat nájem pohřebního místa na deset let do roku 1981. Nájem však měl zaniknout neuhrazením nájemného na další období. Žalobkyně však nic z toho nezajišťovala. Dne 21. 10. 2019 byl proveden výkop hrobu, kde bylo zřízeno hrobové místo s uložením ostatků dcery žalobkyně, a to pohřební ústavem za účasti pracovnice Ústav archeologie památkové péče. [obec] byl vykopán do hloubky 120 cm a šířky cca 1 metr. Nebyly však nalezeny žádné známky po dřívějším výkopu, žádné zbytky rakve ani dětské ostatky. Žalobkyně se tak domnívá, že její dcera nebyla na hřbitově [anonymizováno] pohřbena. Žalobkyně proto věří, že její dcera žije a byla jí ukradena personálem [anonymizováno] nemocnice. K případné adopci nikdy nedala souhlas. Žalobkyně tak byla zbavena možnosti budovat se svou dcerou vztah matky a dcery, podílet se na její výchově a být přítomna jejímu růstu, vývoji, dospívání a dalším životním fázím, jakož i žít s dcerou v rodinné pospolitosti, kdy by žalobkyně byla přítomna toho, jak dcera buduje rodinné vztahy i se svým otcem, bratrem a dalšími členy rodiny. Žalobkyně od prosince 1970 žila několik desítek let, konkrétně do období mezi lety 2016 až 2019 v přesvědčení, že její dcera v roce 1970 zemřela. Vlivem všech výše uvedených rozporů a nejasností nabyla přesvědčení, že její dcera nezemřela, a byla nucena tak přijmout novou životní realitu. Jelikož jí nemocnice v [obec] sdělila nepravdivou informaci o tom, že její dcera zemřela a žalobkyni tak byl od 20. 12: 1970 znemožněn jakýkoliv styk s dcerou, čímž bylo žalobkyni upřeno právo na realizaci mateřství ke své dceři a současně právo chránící její soukromí a rodinný život, vznikla žalobkyni nemajetková újma ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně dále z procesní opatrnosti namítla pro případ, že soud dospěje k závěru, že dcera žalobkyně v prosinci 1970 v nemocnici v [obec] zemřela, porušení svého práva na rodinný život tím, že byla na její straně založena s ohledem na nepřesnosti a nesprávnosti v dosud zajištěných listinách vyhotovených nemocnicí v [obec] ve spojení s tím, že dcera žalobkyně nebyla pohřbena způsobem, jež nemocnice deklarovala, důvodné podezření, že dcera žalobkyně v prosinci 1970 nezemřela, jež vede k nejistotě o skutečném běhu věcí. Žalobkyně tak s ohledem na uvedená pochybení nemá a ani nemůže v budoucnu mít jistotu, zda její dcera zemřela či nezemřela a žila či stále žije. Dále žalobkyně z procesní opatrnosti namítla, že nemocnice v [obec] nesplnila závazek k pohřbení dcery žalobkyně na hřbitově v [obec], což plyne z výsledků otevření hrobu provedeného dne 21. 10. 2019. Žalobkyni by tak bylo postupem nemocnice upřeno vědomí o pietním místě uložení ostatků její dcery. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Předně uvedla, že žalobkyně požaduje jediný nárok, a to částku 50 000 Kč, avšak ze dvou zcela odlišných důvodů, které se vzájemně vylučují. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. Žaloba byla podána dne 30. 11. 2021. Ze žaloby vyplývá, že žalobkyně měla porodit v prosince 1970 a nejméně od 27. 6. 2016 byla přesvědčena o tom, že její dcera nezemřela. S ohledem na tyto skutečnosti uplynuly ke dni podání žaloby veškeré zákonné promlčecí lhůty, kdy některé jsou promlčeny téměř 50 let. I pokud by se žalobkyně o údajném neúmrtí dcery dozvěděla až 27. 6. 2016, pak by i v daném případě uplynula subjektivní promlčecí lhůta dne 27. 6. 2019. Žalovaná dále uvádí, že v žalobě absentuje jakékoliv tvrzení či důkaz k tomu, že by měla dcera žalobkyně následky komplikovaného porodu přežít a kdy, kde a kým měla být adoptována. Žalovaná poukázala na to, že neexistuje jediný písemný záznam o tom, že by měla žalobkyně být hospitalizována a porodit jinak než je uvedeno ve všech dochovaných písemných záznamech. Záznamy dokládají vážný zdravotní stav dítěte ihned po porodu, který byl důvodem umístění v inkubátoru (dítě drobné, kůže našedlá, bez O2, dýchání mělké, nepravidelné, slabé, hypotermie). Pokud by soud na základě tvrzení žalobkyně došel k opačnému závěru, otevřel by se tím precedent, kterým by se de fakto každý mohl domáhat změny data narození sebe nebo svého potomka výhradně na základě tvrzení svědků a v rozporu se záznamy nemocnice, matriky a dalších úřadů. Žalovaná dále odkázala na závěry prověřování orgánů činných v trestním řízení, kdy dle zjištění Okresního státního zastupitelství v [obec] se dne 17. 12. 1970 narodily pouze 4 děti, všechny mužského pohlaví. Závěrem státní zástupce souhlasí se závěry policejního orgánu, že nebylo prokázáno, že by došlo k nějakému trestnému činu či přestupku. Žalovaná považuje za zavádějící tvrzení žalobkyně o výkopu hrobu s uloženými ostatky dcery žalobkyně, neboť z listin založených ve spise vyplývá, že„ celá pravá strana oddělení [anonymizováno], kde byly v minulosti dětské hroby, dnes vypadá jinak. Na části je zřízena vsypová loučka, na zbylé části je louka. Z tohoto důvodu nemůže provozovatel pohřebiště přesně specifikovat místo výkopu které je označeno na mapě.“ Z tohoto důvodu má celé zjištění místa téměř nulovou vypovídající hodnotu, neboť nešlo o exhumaci přiděleného hrobového místa, ale o výkon na dodatečně označeném a odhadovaném prostoru. Žalovaná závěrem navrhuje, aby soud žalobu zamítl, neboť veškeré údajné nároky jsou promlčené. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 1. 2. 2023, které bylo soudu doručeno při jednání, uvedla k námitkám žalované ohledně nejasnosti skutkových tvrzení následující. Žalobkyně v řízení přednesla skutková tvrzení vedoucí k těmto skutkovým závěrům: a) pr. předchůdce žalované sdělil žalobkyni nepravdivou informaci o úmrtí dcery a zbavil ji tak možnosti realizovat v rámci soukromého a rodinného života styk s dcerou, kdy byla současně po roce 2016 nucena vyrovnat se s šokem z toho, že její dcera po porodu nezemřela; b) v důsledku nepřesností a nejasností v listinách vyhotovených pr. předchůdcem žalované ve vztahu k porodu dcery žalobkyně byla u této založena doživotní nejistota o tom, zda její dcera krátce po porodu zemřela či nikoliv; c) pr. předchůdce žalované nesplnil závazek k pohřbení dcery žalobkyně (dále jen„ dílčí případ a) / b) / c)“). Z takto uvedeného skutkového děje, a to pro každý dílčí případ ad a) až c) plyne porušení práva žalobkyně na ochranu jejího soukromí a rodinného života zakládající nárok na nemajetkovou újmu v penězích. Při jednání soudu pak žalobkyně výslovně uvedla, že tento žalo