ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2024:26.C.40.2022.1 Datum: 2024-07-08 Předmět: <nezadán> Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", ["zástavní právo""smlouva darovací"]
O co šlo: <nezadán> (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 9)
1. Žalobou došlou soudu dne 9. 6. 2022 se žalobce, , Anonymizováno, žalovaného, domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (dále též jen „předmětné pozemky“ anebo „pozemky“). Uvedl, že žalovaný disponuje vlastnickým právem k předmětným pozemkům, avšak není jejich vlastníkem, jelikož s žalobcem v minulosti uzavřel darovací smlouvu, kterou došlo k převodu vlastnických práv na obdarovaného žalobce. Přestože se žalovaný zavázal, že zajistí promítnutí této skutečnosti vkladem do příslušného katastru nemovitostí, neučinil tak ani přes opakované žalobcovy výzvy. Darovací smlouvou disponuje žalovaný, žalobce ji nemá. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval v tom, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemků v katastru nemovitostí, přičemž rozhodnutí o určení, že je jejich vlastníkem právě žalobce, založí jeho vlastnické právo, jež bude zapsáno do katastru nemovitostí.Anonymizovaný odstavec3. Žalobcův návrh na vydání rozsudku pro , Anonymizováno, soud zamítl usnesením ze dne 11. 7. 2024, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 2. 11. 2023.4. Soud věc projednal a rozhodl při jednání 8. 7. 2024. Zástupce žalobce se z účasti u jednání omluvil v den jeho konání, o odročení nežádal. Zástupce žalovaného, jemuž bylo předvolání k jednání doručeno dne 4. 6. 2024, požádal o odročení jednání podáním doručeným soudu v pátek 4. 7. 2024, s tím, že v den jednání má dlouhodobě plánovanou dovolenou. Tuto jeho omluvu soud nehodnotil jako včasnou (ačkoliv mělo jít o dlouho naplánovanou dovolenou, zástupce žalovaného požádal o odročení jednání takřka bezprostředně před jeho konáním) ani jako opodstatněnou (neboť tvrzený důvod pro odročení jednání ničím neosvědčil). Soud tudíž jednal v nepřítomnosti účastníků (a jejich zástupců), vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů /srov. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“)/.5. Při jednání soud provedl důkaz výpisy z katastru nemovitostí, z nichž zjistil, že žalovaný byl zapsán jako vlastník předmětných pozemků ke dni 30. 5. 2023 i ke dni 8. 7. 2024; to ostatně koresponduje v tomto směru shodným tvrzením účastníků, z nichž je zřejmé, že žalovaný byl zapsán jako vlastník pozemků v katastru nemovitostí v době zahájení řízení v této věci. Dále z výpisů vyplynulo, že pozemky jsou zatíženy zástavními právy zajišťujícími pohledávky až do celkové výše přesahující , tel. číslo, Kč, a že Katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálnímu pracovišti , adresa, , bylo doručeno celkem pět oznámení soudních exekutorů , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, o zahájení exekuce na majetek žalovaného, a to s právními účinky zápisu ke dni 3. 4. 2017, 22. 3. 2019, 5. 4. 2019, 3. 5. 2019 a 1. 8. 2019.6. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů soud – po skutkové stránce – dospěl k závěru, že v době od zahájení řízení v této věci do 8. 7. 2024 byl žalovaný v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných pozemků a že nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva k těmto pozemkům ve prospěch žalobce na základě jím tvrzené darovací smlouvy.7. Takto zjištěný skutkový stav považuje soud za postačující pro rozhodnutí věci samé, a tudíž neprovedl další účastníky, resp. žalobcem označené důkazy. Jak je patrné z obsahu spisu (a dosavadních procesních rozhodnutí soudu), žalobce nemůže být se svou žalobou úspěšný, ani kdyby prokázal všechna svá tvrzení, tj. včetně uzavření tvrzené darovací smlouvy, kterou však má disponovat pouze žalovaný jako dárce (a nikoliv žalobce jako obdarovaný). Proto by bylo zbytečné – a v rozporu se zásadou procesní ekonomie – provádět důkaz výslechem svědka , jméno FO, , k němuž žalobce ani neuvedl, o jakých konkrétních okolnostech by měl vypovídat, a samotnou darovací smlouvou, kterou žalovaný soudu v rámci vyjádření k žalobě (a uznání žalobního návrhu) soudu nejenže předložil, ale její uzavření ani výslovně nepotvrdil (zmínil pouze příslib darování pozemků).8. Pokud se převádí vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu na základě smlouvy (titul), v tomto případě dle tvrzené smlouvy darovací, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, tj. vkladem do katastru nemovitostí (modus); srov. § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a dále § 6 ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vlastnické právo k pozemku zapsanému v katastru nemovitostí se tedy nabývá na základě titulu (např. darovací smlouvy), avšak až přistoupením modu, tj. vkladem tohoto práva do katastru nemovitostí, který má konstitutivní povahu. Bez vkladu do katastru nemovitostí, tj. bez přistoupení modu, se nabyvatel nemůže stát jeho vlastníkem, ani pokud by měl platnou darovací smlouvu /k tomu srov. kupř. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 395-400/. Ustanovení právního řádu, jež se týkají převodu vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí, představují kogentní právní normy /viz zejména § 1105 ve vztahu k § 3 odst. 2 písm. e) OZ a příslušná ustanovení katastrálního zákona/, neboť chrání veřejný pořádek na úseku evidence (katastru) nemovitostí a tím i právní jistotu osob (srov. § 1 odst. 2, § 580 odst. 1 a § 588 OZ).9. Vlastníkem předmětných nemovitostí stále je žalovaný, protože – i kdyby (přes prováděné exekuce na majetek žalovaného) vskutku byla platně uzavřena – tvrzená darovací smlouva by jej sama o sobě, bez následného vkladu převáděných práv do katastru nemovitostí (k němuž nesporně i prokazatelně nedošlo), o vlastnická práva nepřipravila. Žalobce tudíž vlastníkem pozemků není a neexistuje tak rozpor mezi právním stavem a stavem evidovaným v katastru nemovitostí (jenž by jinak vskutku založil žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení).10. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci úspěšnému žalovanému proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to konkrétně v částce 10 466,50 Kč, již tvoří odměna advokáta ve výši 7 750 Kč /celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis vyjádření k žalobě) při sazbě odměny ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. b) ve vztahu k § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty 50 000 Kč, a jeden úkon právní služby (tj. sepis vyjádření k odvolání proti rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na vydání rozsudku pro , Anonymizováno, ) při sazbě odměny ve výši 1 550 Kč dle uvedených ustanovení advokátního tarifu ve vztahu k § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu/, paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu celkem ve výši 900 Kč za uvedené tři úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalovaného společníkem společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 1 816,50 Kč /podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř., počítáno ze základu 8 650 Kč/.12. Náhradu odměny a výdajů advokáta soud určil podle příslušných ustanovení advokátního tarifu, protože v současné době neexistuje jiný právní předpis, na jehož základě by výše odměny mohla být určena, když ke dni 7. 5. 2013 – nálezem Ústavního soudu z 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 – byla zrušena (přísudková) vyhláška č. 484/2000 Sb. (viz kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Při určení sazby odměny soud vycházel z tarifní hodnoty určené dle § 9 odst. 4 písm. b), § 9 odst. 2 písm. c) a § 7 bodu 5 advokátního tarifu, neboť z obsahu spisu není patrná hodnota vlastnických práv, o něž ve věci jde, a její zjišťování by bylo krajně obtížné (vyžadovalo by znalecké zjištění ceny pozemků se zohledněním jejich aktuálního právního stavu v podobě zatížení a ohrožení zástavními právy a probíhajícími exekucemi).13. Soud žalovanému nepřiznal náhradu odměny a výdajů advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby – písemnému podání, kterým se vyjádřil k dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání rozsudku pro , Anonymizováno, . Žalovaný zde neuvedl nic konkrétního, co by se srozumitelně týkalo této věci, a vytýkal (zřejmě) odvolacímu soudu, že nerespektoval rozhodnutí Krajského soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, , podle něhož měly být opětovně posouzeny podmínky pro vydání rozsudku pro , Anonymizováno, , případně měli být účast
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.