5 C 38/2022-42 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené [datum] a dále ze smlouvy o půjčce pod [číslo] ze dne [datum]. Na základě smlouvy uzavřené [datum] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši 3 780 Kč odpovídající úrokové sazbě 23,66 % ročně, dále s poplatkem za administrativní činnost 5 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 800 Kč. Závazek měl žalovaný splácet po týdenních splátkách 638 Kč po dobu 58 týdnů, když poslední splátka připadla na [datum]. Žalovaný ve prospěch závazku zaplatil podle tvrzení žalobkyně 13 350 Kč Tyto částky byly alokované na jednotlivé položky, kdy jistina činí 26 036,77 Kč, ostatní služby 8 231,23 Kč a dále jsou dopočítávány úroky z prodlení a smluvní úroky. Pokud jde o půjčku [číslo] uzavřenou [datum] poskytl věřitel žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a zaplatit úroky 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč Celkem měl na tento závazek žalovaný zaplatit 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč Poslední splátka připadla na datum [datum] a žalobce uhradil pouze 15 400 Kč. Tyto platby byly pak alokovány na jednotlivé položky smluvního závazku. Neuhrazené pohledávky byly postoupené smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. K tomuto datu také byly kapitalizované smluvní úroky a úroky z prodlení, které jsou nárokovány ode dne následujícího po smlouvě o postoupení pohledávek až do zaplacení, když žalobkyně nárok dokládá smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalovanému, smlouvami o půjčce včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka, oznámením postoupené pohledávky včetně dokladu o odesílání žalovanému, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Po zahájení řízení pak žalobkyně omezuje nárok vyplývající ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] proto, že žalovaný měl ve prospěch tohoto nároku zaplatit po podání žaloby 2 000 Kč a žalobkyně pak uplatňuje nárok na zaplacení částky 2 793 Kč na jistině a dalších položkách smluvního závazku na základě připuštěné změny žaloby. K nařízenému jednání se dostavil žalovaný, který poukázal na to, že zaplatil 2 000 Kč jednak v únoru a další 2 000 Kč ještě v březnu, čemuž by odpovídal zápočet žalobkyně ve prospěch jistiny, pro který žalobkyně specifikuje nárok v žalobě uplatněný pod písmenem b) dle připuštěné změny žaloby pouze pro částku 2 793 Kč, ačkoliv řízení je zastaveno pro částečné zpětvzetí pouze ohledně částky 2 000 Kč. Jinak žalovaný uplatnil námitku promlčení. Ohledně nároku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce [číslo], se nelze dovolávat promlčení účinně, neboť podle § 2054 obč. zák. při částečném plnění dlužníkem, se má za to, že dodatečným plněním uznal zbývající dluh, když u uznaného závazku, je třeba vycházet z ustanovení § 2053 obč. zák., podle něhož uzná-li někdo svůj dluh, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jestliže žalovaný tedy plnil v únoru a v březnu 2022, uznává tak svůj závazek a v tom případě promlčecí lhůta, která je podle § 629 obč. zák. tříletá, nemohla u tohoto závazku uplynout. Ostatně podle § 639 obč. zák., se uznaný závazek promlčuje za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Jiný režim s ohledem na námitku promlčení, je však třeba uplatnit u nároku vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], v jejíž prospěch žalovaný zaplatil 13 350 Kč Poslední splátka připadla na [datum], kdy původní věřitel se dozvěděl o tom, že žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas v plném rozsahu a od tohoto data běžela 3 letá promlčecí lhůta, která uplynula [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatňuje nárok z této smlouvy u soudu teprve žalobou pod písmenem a) ze dne [datum], s ohledem na namítané promlčení nelze žalobě vyhovět ve smyslu § 609 a § 610 obč. zák. Podle těchto ustanovení platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Dle § 629 obč. zák. promlčecí lhůta trvá 3 roky a běží podle § 619 obč. zák. ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo mohlo být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo se o nich dozvědět měla a mohla. Původní věřitelka, respektive žalobkyně, která získala pohledávku na základě smlouvy o postoupení v roce 2019, tak mohla zjistit, že původní věřitel byl oprávněn vymáhat úhradu zbývajícího dluhu ode dne následujícího po dni, který byl dnem poslední splátky, tedy [datum]. Jestliže původní věřitelka a ani postupník pohledávky žalobkyně nárok neuplatnili ve lhůtě 3 let, tedy do [datum], je nutné k námitce promlčení uplatněné žalovaným přihlédnout, a proto soud žalobu zamítá. Pokud jde o druhý nárok pod písmenem b) v žalobě uplatněný, tedy na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum], je třeba oddělit ujednání o půjčce se sjednanými úroky a to dle § 2390 a § 2392 obč. zák. od ujednání o dalších poplatcích, které účastníci sice sjednali na základě projevu vůle podle § 1724 a § 1725 obč. zák, kdy se na obsahu smlouvy smluvní strany shodly avšak toto ujednání odporuje § 1813 obč. zák. Podle něho jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Jestliže věřitel s žalovaným uzavřel smlouvu o placení poplatků za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek ve výši 9 000 Kč, což představuje 60 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na úroky, jeví se takové ujednání jako nemravné, lichevní a odporující zákonu, tedy se příčí zákonnému zákazu v § 1813 obč. zák., neboť staví žalovaného do nerovného postavení jako spotřebitele oproti finančním prostředkům, které měl získat a z nichž měl zaplatit úroky. Podle § 580 obč. zák., je nemravné, lichevní ujednání odporující zákonu neplatné a k této neplatnosti přihlíží soud podle § 588 obč. zák. i bez návrhu. Žalovaný si podle smlouvy [číslo] vypůjčil 15 000 Kč, úroky sjednal ve výši 2 100 Kč odpovídající sazbě 23,66 % ročně a měl tedy vrátit 17 100 Kč. Ve zbývající části, byť ve prospěch tohoto závazku plnil, jde o ujednání zakázané, nemravné, neplatné, nárok tedy nelze přiznat. Ostatně ke stejnému závěru by bylo nutné dojít i ohledně smlouvy [číslo] kdy žalovaný by měl vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši 27 000 Kč se sjednanými úroky ve výši 3 780 Kč, tedy celkem 30 780 Kč. Pokud žalovaný plnil ve prospěch tohoto závazku 13 350 Kč, stále ještě by dlužil 17 420 Kč, když ve zbývající části by žaloba byla neplatná, avšak s ohledem na vznesenou námitku promlčení je třeba nárok zamítnout v plném rozsahu. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náklady řízení účastník, který měl ve sporu úspěch, když však žalovanému žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a´contrario.