9 C 90/2021-50 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 19 265 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 388,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 906,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 032,55 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 032,55 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu nesplnění povinností žalovaným, k nimž se zavázal na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum]. Dále žalobkyně požaduje přiznat i částku 15 001,70 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 123,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 596,54 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 927,53 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 927,53 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný nesplnil ani povinnosti vyplývající mu ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Na náhradě nákladů řízení požadovala žalobkyně přiznat částku 3 549 Kč. 2. Soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu spojené s doložkou, že pro případ, že se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka činila 357 Kč a byla splatná dne [datum] Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 22 600 Kč skládající se z jistiny 12 000 Kč a poplatku ve výši 10 600 Kč. Poplatek představuje souhrn úroků ve výši 2 146 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % p. a. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Trvání účinnost smlouvy bylo ujednáno do dne splatnosti poslední splátky s tím, že ukončení účinnost smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnost vzniklé za dobu jejího trvání. Žalovaný na dluh uhradil celkem 2 200 Kč, naposledy dne [datum]. Dlužná jistina tedy představuje částku 11 032,55 Kč a dlužný poplatek částku 8 232,45 Kč. Rovněž ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a závazek žalovaného splatit tuto půjčku spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč, skládajícího se z částky úroky ve výši 2 504 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a částky poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. To vše se žalovaný zavázal rovněž uhradit v hotovosti v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum] ve výši 382 Kč. Ostatní podmínky zápůjčky, včetně úrokové sazby, doby trvání, účinnosti smlouvy, sankční ujednání a podobně byly shodné s podmínkami předchozí smlouvy o zápůjčce. Žalovaný na tuto zápůjčku uhradil celkem 10 600 Kč, kdy naposledy uhradil příslušnou splátku dne [datum]. Kč. Dlužná jistina tedy představuje částku 8 927,53 Kč a dlužný poplatek částku 6 074,17 Kč. Aktivní žalobní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], na základě které byly postoupeny na žalobkyni obě shora uvedené pohledávky. O jejím uzavření byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných částek ještě před podáním žaloby. 4. Na shora uvedená skutková zjištění odkazuje soud jako na skutkový závěr ve věci. 1. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník”), jimiž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžitý prostředky vrátit a zaplatit úroky. 2. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 5. Podle ustanovení § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 6. Podle ustanovení § 580 odstavce 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], nicméně sjednaný poplatek za zpracování a doručení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč posoudil soud jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 547, 580, 588 občanského zákoníku, a dále proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele dle § 1813 občanského zákoníku. Uvedená částka poplatků představuje téměř 70 % z poskytnuté jistiny. Mají-li představovat odměnu za půjčení peněžních prostředků, pak jsou evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť jsou nepřiměřeně vysoké, když při zohlednění již sjednaných úroků, které obecně představují odměnu za poskytnutí finanční částky, by zisk z poskytnuté jistiny činil přes 87 %. Soud takto sjednaný zisk na straně věřitele považuje za nepřiměřený. Soud hodnotí počínání právního předchůdce žalobkyně jako nemravné, když lze zároveň konstatovat, že zároveň není zřejmé, jaké činnosti mají poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč zahrnovat. Navíc je nutné konstatovat, že formuláře smluv a smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (