5 C 53/2024-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 36 525 Kč spolu s příslušenstvím, částku ve výši 3 213,76 Kč a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelským úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 250 Kč a poplatky za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč a za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Splatnost byla sjednána ke dni , datum, . Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení s tím, že tuto pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů v prodlení.2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno do datové schránky dne , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě jednorázového poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 7 250 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč za měsíc a poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Úrok za poskytnutí peněžních prostředků činil 0 %. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, činí 36 525 Kč se splatností ke dni , datum, . Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Dle článku 3. Náklady úvěru a smluvní pokuty Sazebníku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení pokuty. Peněžní prostředky byly poskytnuty žalobkyní na účet žalované dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému plnění před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, , s tím, že byla stanovena lhůta 3 dnů k dobrovolnému plnění. Téhož dne byla výzva odeslána žalované prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ).5. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč za poplatek v celkové výši 7 525 Kč na dobu 1 měsíce. Soud má za to, že i když byl sjednán úrok za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 0 %, jsou poplatky v celkové výši 7 525 Kč skrytými úroky za poskytnutí peněžních prostředků. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 1 měsíce s úrokem přesahujícím 311 % ročně, když tento úrok se skrývá za sjednanými poplatky.11. Úrok, jež se skrývá za sjednané poplatky, jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 14 % ročně, tedy úrok je více než 20 násobný.12. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok, který soud shledává jako nemravný. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je neplatné i ujednání smluvní pokutě.13. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč ze strany žalobkyně na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. V mezidobí žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná má povinnost vrátit v souladu s ust. § 2991 NOZ poskytnuté peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.14. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že případně k uzavření smlouvy nedošlo nebo částka ve výši bezdůvodného obohacení již byla zcela žalobkyni uhrazena. Žalovaná však zůstala zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřila a soud tak vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.15. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku odpovídající jistině z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud nepřiznal žalobkyni nárok na poplatky ani na smluvní pokutu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 165 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 987 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 738,76 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 914,23 Kč, přičemž tato částka představuje 45,96