7 C 95/2024-42 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 45 696,82 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, smluvní pokutu a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladu řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobce se svého nároku po žalované dožadoval z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností EC , právnická osoba, ., dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne , datum, . Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 22 000 Kč, a tato se ji zavázala navrátit zpět včetně úroku ve 14-ti měsíčních splátkách, a poplatku, v celkové výši 40 894 Kč. Žalovaná si své povinnosti řádně a včas neplnila.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností EC , právnická osoba, . a žalobcem dne , datum, , kdy předmětná pohledávka byla postoupena s účinností ke dni , datum, . Předmětné skutečnosti vyplývají z předmětné smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy č. , číslo, – smlouvy o postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě.4. Žalovaná na poslední úhradou uhradila částku ve výši 3 000 Kč s tím, že po porovnání skutkových tvrzení, kdy žalobce se dožadoval nároku tak, jak je specifikován v návrhu a částek tak, jak jsou specifikovány, je zřejmé, že faktická úhrada ze strany žalované proběhla v celkové výši 3 293,79 Kč.5. Soud má prokázané následující skutková zjištění.6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované na základě smlouvy ze dne , datum, dostala částka ve výši 22 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět včetně úroků ve výši 1 116 Kč, administrativního poplatku ve výši 10 780 Kč, odměny za hotovostní inkaso v hotovostních splátkách ve výši 3960 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 3 038 Kč. Kromě tohoto měla hradit i úrok další ve výši 8 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i malým písmem napsané smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. V daném případě je možné na tato ustanovení hledět jako na absolutně neplatná s poukazem na ustanovení § 580,588 z. č. 89/2012 Sb. Soudu nebyly předloženy karty zákazníka. Nebylo tvrzeno, natož aby bylo prokázáno, jakým způsobem byla přezkoumávána úvěruschopnost žalovaného subjektu. S ohledem na vymezení práv a povinností předmětná smlouva obsahuje ujednání v místě úpravy administrativního poplatku, náklady na vyhodnocení úvěru, odměny hotovostního inkasa splátek, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu, kterým je žalovaná v pozici spotřebitele. K předmětným ujednáním soud tak nepřihlížel s odkazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 z. č. 89/2012 Sb.7. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.8. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah obou předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalované, a v důsledku tohoto je tak povinností žalované, aby navrátila zpět částku, která se do její dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.10. V případě žalované je zřejmé, že tato si plnila na své povinnosti částku ve výši 3293,79 Kč i s ohledem na výši jednotlivých nároků tak, jak je žalobce žádal k úhradě v poměru výše vyplývající ze smlouvy ze dne , datum, . Částečně k tomuto plnění bylo již přihlédnuto co do výše jistiny v podané žalobě- částka ve výši 22 000 Kč – 20 495,54 Kč- 1504,46 Kč. Z hlediska právního posouzení soud považoval i zbývající část tohoto plnění ve výši 1789,33 Kč na plnění na jistinu, k úhradě tak zbývá částka ve výši 18706,21 Kč.11. Žalovaná se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce 18706,21 Kč do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.12. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku žalobce. V případě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, nebylo zřejmé z jaké částky, od jakého data je předmětný nárok vypočítán a tato skutečnost nebyla doplněna ze strany zástupce žalobce ani při jednání konaném ve věci.13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odstavec 2 o. s. ř. V daném případě soud rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalované. Vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno na výroku předmětného rozsudku.