7 C 300/2025-51 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21 350,37Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smluv o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Na základě této smlouvy se do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 10 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět v 52týdenních splátkách včetně poplatku ve výši 10 393 Kč. Žalovaný si dle tvrzení žalobce své povinnosti řádně neplnil a na částku uhradil 2 450Kč s tím, že částka ve výši 1 913,64 Kč byla zohledněna při podání žaloby.3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek a v příloze č. , hodnota, – smlouvy o postoupení pohledávek na straně č. , hodnota, .4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru dne , datum, na dobu neurčitou, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 10 000 Kč, a celkem se zavázala navrátit zpět částku ve výši 20 393 Kč s pevnou roční úrokovou sazbou 86 % ve 52týdenních splátkách Předmětný poplatek představovala částka ve výši 10 393 Kč a tento představoval úrok ve výši 4 971 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč, pojištění 1 924 Kč. Žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jaká konkrétní výhoda volbou služby hotovostního inkasa (komfortní a flexibilní splácení) žalovanému vznikne, netvrdil, zda předmětná služba byla realizovaná a jak. Je zřejmé, že se jedná o fakultativní službu, ohodnocenou však na částku, která je v nepřiměřené výši. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaný je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku za nepřiměřenou, kdy zásadním způsobem narušuje rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Výše úrokové sazby je stanovena přímo smluvně, není tak možné řešit výší úrokové sazby v obvyklé výši v místě a čase. Soud k předmětnému ujednání tak nepřihlédl s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb..5. Z předložených listin žalobcem soud nebyl obeznámen s tím, jakým způsobem se věřitel seznámil s majetkovými poměry žalovaného subjektu tak, aby mohl řádně a zodpovědně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného subjektu. Věřitel nezkoumal poměry žalovaného řádně, pouze a jen formálně převzal na vědomí údaje sdělené žalovaným. Tyto údaje nejsou dostatečně ověřeny. Žalovaný měl žít s v nájmu, jeho příjem jako jediný zdroj příjmu ze zaměstnání představoval částku ve výši 49 553 Kč. Odhadované výdaje představovaly 10 000 Kč blíže nespecifikované. Příjmy měly být doloženy výplatní páskou a pracovní poměr měl být na dobu neurčitou. Souhrn takto zjištěných skutečností nebyl ničím doložen a je nedostatečný. Nebyly zjištěny konkrétní výdaje spojené s bydlením – nájem, služby. Výdaje byly výrazně podhodnocené.6. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.7. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.8. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..9. S ohledem na právní kvalifikaci soud uložil žalovanému povinnost navrátit zpět žalobci částku v výši 7 550 Kč, kdy žalovaným uhrazenou částku ve výši 536,36 Kč, soud považoval za plnění na jistinu a ve zbývající části soud žalobu zamítl včetně požadovaného příslušenství.10. Žalovaný se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..11. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.12. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě, poměr úspěchu převažuje na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.