5 C 320/2025-86 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 25 741 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelským úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 11 639 Kč, jež tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 847 Kč, úrokovou sazbou ve výši 12,75 %, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 292 Kč. Poskytnutou zápůjčku, poplatky a pojistné se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 278 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila částku ve výši 100 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni nic neuhradila.2. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vyslovil Okresní soud v , název města, svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Domažlicích jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .3. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . Žalovaná v rámci svého vyjádření neuvedla nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, . Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 27. 1 2025.5. V dané věci soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 11 639. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 7 847 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 292 Kč (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 092 Kč a částka za flexibilní splácení činí 1 200 Kč). Celková dlužná částka tak činí 21 639, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 278 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, s tím, že poslední splátka činí 233 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná na svůj závazek uhradila pouze 100 Kč což vyplývá z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě a tabulky umoření.6. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ).7. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč za částku 11 639 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 78 týdnů s úrokem 86 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 7 847 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 792 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.14. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.15. Z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě a tabulky umoření má soud za prokázané, že žalovaná na svůj závazek uhradila pouze částku ve výši 100 Kč. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 9 900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.16. Bylo na žalované, aby v dané věci tvrdila a prokazovala, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, popř. částečně zanikl. Žalovaná však v rámci svého vyjádření požádala o možnost danou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách.17. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalovanému v rámci oznámeni o postoupení pohledávky dne , datum, . Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 10 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne , datum, . Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne , datum, . Od , datum, byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb, od tohoto data.18. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě a smluvní úrok, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudk