7 C 305/2025-29 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15 364,57 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným dne , datum, . Dle tvrzení žalobce měla být čerpáno z účtu částka ve výši 15 364,57. Žalovaný si neplnil své povinnosti řádně a včas.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, .) a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na výzvy nereagoval.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne26.9. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru, na základě, které se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 15 364,57 Kč, a to postupně podle jednotlivých výběrů, v doplnění ze dne , datum, částka ve výši 26 800 Kč, a to výběrem dne , datum, ve výši 10 000 Kč, dne , datum, ve výši 6000 Kč, dne , datum, 1000 Kč, dne , datum, 9000 Kč, , datum, 800 Kč, předmětné výběry doložil příslušnými výpisy z účtu a před postoupením pohledávky uhradil částku ve výši 20 352,02 Kč, částečně předmětné plnění bylo zohledněno ve výši požadované jistiny, kdy žalobce se dožaduje 9996,05 Kč, nákladů ve výši 3 x 250 Kč dle čl. 8.1. standardních podmínek úvěrové smlouvy a úroků ve výši 4618,52 Kč. Výše úroku byla ve smlouvě stanovena ve výši 0,4026 % denně. -146,946 % ročně. Soud zjistil, že předmětná smlouva obsahuje ujednání v místě úpravy úroku, která zásadním způsobem narušuje rovnost povinností zcela v neprospěch žalovaného, v pozici spotřebitele. K předmětným ujednáním by soud za předpokladu jiného právního posouzení, než ke kterému dospěl, nepřihlížel s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb.6. Z potvrzení o poskytnutých částkách má soud za prokázané, že žalovaný získala finanční prostředky ve výši 26800 Kč, a to postupnými platbami to výběrem dne , datum, ve výši 10 000 Kč, dne , datum, ve výši 6000 Kč, dne , datum, 1000 Kč, dne , datum, 9000 Kč, , datum, 800 Kč,7. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo potvrzeno, že disponentem s účtem, na který finanční prostředky šly byl žalovaný a byly potvrzeny příchozí úhrady od žalobce ve výši 20 352,02 Kč.8. Z listin předložených ze strany žalobce soud nezjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu nenabídl ani potřebná skutková tvrzení. Pouze v obecné rovině, že právní předchůdce žalobce měl možnost náhledu do příslušných registrů za účelem vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a dále vycházel z výpočtu rozdílu příjmů a výdajů, při zachování rezervy 10 %.9. Podle § 86 odstavec 1 z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.10. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného, nezkoumal je vůbec, jím tvrzené informace o prověření jsou jen formální, ničím nepodložené. Příjem žalovaného není zcela doložen, stejně tak výdaje. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátila zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu, tak jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.12. Soud s ohledem na právní posouzení přistoupil k částečnému zamítnutí návrhu. Žalovaný čerpal částku ve výši 26 800 Kč a zaplatil částku ve výši 20 352,02 Kč. Při podání žaloby byla zohledněna částka ve výši 16 803,95Kč (z uhrazených peněz zbyla částka ve výši 3 548,07 Kč) – dožadoval se jistiny ve výši 9 996,05 Kč. S ohledem na právní posouzení, soud považuje i plnění žalovaného ve výši 3 548,07 Kč za plnění na jistinu tzn. na jistinu tak zbývala částka ve výši 9 996,05 Kč – 3 548,07 Kč = 6 447,98 Kč, která se do dispozice žalovaného dostala a kterou je tak povinen navrátit zpět žalobci. Soud s ohledem a právní posouzení přistoupil k zamítnutí nároku žalobce co do části jistiny ve výši 3 548,07 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky a částky ve výši 4 618,52 Kč představující úrok a nákladů ve výši 750 Kč.13. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinnosti ve výši 6447,98 Kč vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení, z časti přiznané soudem, postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.14. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v dané právní věci rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud mu je nepřiznal a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.15. Soud umožnil žalovanému soudem uloženou povinnost hradit po splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. Při úvaze o této možnosti soud vzal v patrnost výši přiznané částky, výši splátky, pozici žalobce, který je profesionál při obchodování s pohledávkami tzn. podstupuje při této jeho činnosti i jistá podnikatelská rizika a pozici žalovaného, coby spotřebitele, který se obrátil na nebankovní subjekt. Přiznaná možnost splátek nikterak ekonomicky neohrozí žalobce a žalovanému umožní, aby pod sankcí ztráty výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich, hradil postupně uloženou mu povinnost.