10 C 262/2021-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 9 341,95 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 550,28 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 341,95 Kč od 2.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 747,47 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 008,52 Kč, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 28.2.2019 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], na podkladě níž poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalované předány v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala bance zaplatit celkem částku 18 592 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 8 592 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 328 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla právní předchůdkyní žalobkyně ověřována na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, zaměstnavatele, příjmy a výdaje, počet vyživovacích povinností apod. a tyto údaje rovněž měla doložit. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, zaplatila pouze platby ve výši 1 328 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020, byla pohledávka postoupena na žalobkyni s účinností k 18.1.2021, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však až dosud neuhradila žalobkyni jistinu ve výši 9 341,95 Kč, poplatky a úroky v částce 8 747,47 Kč. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně rovněž sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v kapitalizované výši 2 008,52 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny v kapitalizované výši 550,28 Kč a dále od 22.12.2020 ve výši 10 % ročně až do zaplacení. Před zahájením jednán vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro smluvní pokutu ve výši 2 008,52 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 8 747,47 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování soud z provedených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění: Listinami označenými jako Smlouva o úvěru [číslo] podepsané dnem 28.2.2019, a Standardní informace o spotřebitelských úvěrech s datem 28.2.2019, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodly společnost [právnická osoba], se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 592 Kč (úrok + poplatky); žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky společnosti vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč; žalovaná pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti převzala. Pro případ prodlení se splácením splátek se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a pro prodlení jakékoliv splátky bylo mezi stranami sjednáno okamžité zesplatnění úvěru. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že v této žalovaná vyplnila údaje o výši své mzdy v celkové výši 8 923 Kč, včetně výdajů za bydlení ve výši 6 590 Kč, osobního stavu (svobodná) s jednou vyživovací povinností. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek s datem 21.12.2020, včetně příloh, potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 18.1.2021, vzal soud za prokázané, že se [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a.s písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv za svými dlužníky specifikované v příloze, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijímá, přičemž toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 15.3.2021, jakož i kopií poštovního podacího archu, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky do 14.4.2021, s tím, že nezaplatí-li, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 4. Z výše uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o úvěru dne 28.2.2019, právní předchůdkyně žalobkyně žalované téhož dne úvěr ve výši 10 000 Kč poskytla na základě žalovanou uvedených údajů o jejich příjmech a výdajích bez dalšího prověřování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná měla tento úvěr splácet včetně poplatku ve výši 8 592 K v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, na tento úvěr zaplatila celkem 1 328 Kč. Následně žalobkyně pohledávku z předmětné smlouvy včetně příslušenství smluvně postoupila na žalobkyni k 18.1.2021, což bylo žalované oznámeno dopisem z 18.1.2021, v němž byla vyzvána k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu, přičemž datum doručení nebyl v řízení zjištěn a následně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zůstatku úvěru předžalobní upomínkou z 15.3.2021 ve stanové lhůtě do 14.4.2021. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila. 5. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. zastaveno, když nebylo nutné zjišťovat stanovisko žalované, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. V daném řízení žalobkyně neprokázala, že by se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí zabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, bez ověření uvedených údajů dlužníka, přičemž takové posouzení nestačí, když nenaplňuje požadavky odborné péče. Ke splnění podmínky odborné péče ze strany žalobkyně tedy nedošlo. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, kterou soud musí zkoumat z úřední povinnosti. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy, bylo nutné provést vypořádání podle ustanovení níže uvedeného, kdy strany si musí vrátit vzájemná plnění z titulu bezdůvodného obohacení. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč, na toto plnění žalovaná zaplatila částku 1 328 Kč, dosud tedy dluží částku 8 672 Kč, kdy tato