141 C 16/2021-47 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá vůči žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je spoluvlastníkem společných částí budovy [adresa] na ulici J. [příjmení] ve [obec] a vlastníkem bytové jednotky [číslo] která je umístěna v 8. NP. Jedná se o byt sestávající z kuchyně a tří pokojů s příslušenstvím, označený jako byt [číslo] (dále jen jako„ byt“). Stavba pod adresou [adresa] na ulici J. [příjmení] ve [obec] je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v katastru obce Frýdek [část obce], katastrální území Frýdek [část obce], Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek. Bytová jednotka, kterou měla žalovaná v nájmu, je zapsána na [list vlastnictví] tamtéž. Žalovaná není členkou družstva, žalobce jí pronajal byt jako„ byt nájemní“ na dobu určitou od 1. 3. 2017 do 31. 3. 2017 a poté jí byl dodatky k nájemní smlouvě [číslo] až [číslo] nájem prodlužován až do data 30. 9. 2017. Dle ustanovení čl. VI. odst. I smlouvy o nájmu bytu a následně uzavřených dodatků skončil žalované nájem bytu ke dni 30. 9. 2017. Poté již žalovaná bydlela bez nájemní smlouvy a nadále užívala byt bez právního důvodu. Dne 25. 7. 2018 provedl Exekutorský úřad ve [obec] exekuci povinné vyklizením povinné z bytu [číslo] – pod č.j. [číslo jednací]. Žalobce provedl vyúčtování nákladů a předpisů záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu [číslo] na výše uvedené adrese za období od 1. 1. 2018 až 25. 7. 2018 s výsledkem nedoplatku žalované ve výši 17.753 Kč. Žalobce zaslal žalované předmětné vyúčtování dne 23. 4. 2019 jako doporučenou zásilku. Žalobce má za to, že doručeno bylo nejpozději třetího pracovního dne po odeslání, tj. 26. 4. 2019. Nedoplatek se tak stal nejpozději splatným dle poučení ve vyúčtování služeb uplynutím doby 4 měsíců, tj. dne 26. 8. 2019. Od data 27. 8. 2019 je žalovaná s platbou v prodlení. Dne 23. 6. 2021 byla žalované na poslední známou adresu zaslána předžalobní výzva, na kterou však žalovaná nereagovala a splatný dluh za služby nezaplatila. Do podání návrhu na vydání platebního rozkazu nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem. Výpisem z katastru nemovitostí LV [číslo] žalobce prokázal, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na ulici J. [příjmení] ve [obec] Nájemní smlouvou žalobce prokázal, že zde existoval nájemní vztah mezi ním a žalovanou k předmětnému bytu na dobu určitou, dodatky k této smlouvě bylo prokázáno, že nájem skončil uplynutím doby dnem 30. 9. 2017. Protokolem o vyklizení bytu bylo prokázáno, že žalovaná užívala byt i po skončení nájemního vztahu až do 25. 7. 2018, kdy došlo k jejímu exekučnímu vyklizení. Vyúčtováním služeb za období od 1. 1. 2018 do 25. 7. 2018 včetně dokladu o odeslání žalobce prokázal, že žalovaná v souvislosti s užíváním bytu bez právního důvodu dluží žalobci za služby spojené s užíváním bytu částku 17.753 Kč a že byla vyzvána k úhradě této částky. Předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2021 bylo prokázáno, že byla žalovaná před podáním žaloby znovu vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání, přesto dluh dobrovolně neuhradila. 5. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 o.z. vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Na základě shora uvedeného dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byla žalovaná povinna platit nájemné a zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Jelikož žalovaná užívala byt i po skončení nájemního vztahu v období od 1. 1. 2018 do 25. 7. 2018 a za toto užívání a poskytnuté služby související s užíváním bytu žalobci řádně a včas neplatila v rozporu s ustanovením § 2295 o.z., vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve výši 17.753 Kč. Povinnost vydat toto bezdůvodného obohacení jí proto byla uložena rozsudkem, a to ve lhůtě 3 dnů od nabytí právní moci. 7. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitla žalovaná v prodlení, čímž vznikl v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení vyúčtování. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 v § 2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, dvěma úkony právní služby dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb. á 1.820 Kč za úkon, dvěma režijními paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. a 21% DPH z těchto částek vyjma soudního poplatku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobce.