10 C 350/2021-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku včetně poplatků ve výši 4 320,19 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného v částce 684,93 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že tuto částku dluží žalovaná na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 10. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně Emma´s credit s.r.o. a žalovanou, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatků ve výši 2 178 Kč vrátit do 17. 11. 2019, přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná však nezaplatil nic, proto právní předchůdkyně žalobkyně vedle dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč požadovala poplatky ve výši 4 320,19 Kč (2 178 Kč - poplatek za sjednání úvěru, včetně kapitalizovaného smluvního úroku do splatnosti úvěru + úrok ve výši 1 642,19 Kč za období od 18. 11. 2019 do 15. 10. 2020 + 500 Kč - poplatky za písemné upomínky), smluvní pokutu ve výši 251,23 Kč dle čl. VII. odstavec 1 písm. d) smlouvy, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný v částce 684,93 Kč za dobu od 18. 11. 2019 do 1. 4. 2021, zákonný úrok zz prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od 13. 4. 2021 do zaplacení a dále, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 2. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro kapitalizovaný úrok ve výši 4 320,19 Kč, smluvní pokutu ve výši 251,23 Kč s tím, že požadovala po žalované pouze částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 13. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 684,93 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 10. 11. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 29. 11. 2021, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že s odkazem na předmětnou smlouvu o úvěru s datem 18. 10. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně Emma´s credit s.r.o. poskytla na účet žalované dne 18. 10. 2019 částku 5 000 Kč bez jakéhokoliv prověřování úvěruschopnosti žalované, žalovaná podle textu smlouvy o úvěru měla vrátit poskytnutou částku včetně poplatků do 17. 11. 2019, žalovaná nezaplatila nic. Předmětná pohledávka vůči žalované byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 9. 4. 2021 postoupena ke dni 12. 4. 2021 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku z 10. 8. 2021 ve lhůtě do 18. 8. 2021 žalobkyni nic nezaplatila. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy vůbec s odbornou péčí nezabývala a finanční prostředky žalované poskytla bez jakéhokoliv prověřování platební schopnosti žalované. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy vůbec, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli. 11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 5 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni nezaplatila nic, žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku 5 000 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit právě tuto částku. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení až uplynutím lhůty v předžalobní upomínce, kdy žalovaná měla zaplatit svůj dluh do 18. 8. 2021, tedy od 19. 8. 2021 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro poplatky, tak úroky, když z důvodu neplatnosti smlouvy nelze žalobkyni další plnění ze smlouvy přiznat. 12. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. zastaveno, když ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé a tudíž nebylo potřeba zjišťovat stanovisko žalované. 13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.