11 C 205/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 9 708,75 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 7 514,51 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 194,24 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v místě svého bydliště oproti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně sjednaného příslušenstvím v celkové výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů a inkasního poplatku. Celkovou částku 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 2. 2021. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila toliko částku 4 929,99 Kč, která byla započtena původním věřitelem zčásti jak na úhradu jistiny, tak na úhradu příslušenství a poplatků. Strany si ve smlouvě dále sjednaly, že pokud žalovaná poruší svoji povinnost platit měsíční splátky řádně a včas, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, kterou žalobkyně požadovala pouze za dobu od 10. 2. 2021 do 29. 11. 2021 v kapitalizované výši 2 194,24 Kč. Dluh žalované se stal splatným nejpozději dne splatnosti poslední předepsané splátky, tj. dnem 9. 2. 2021, od 10. 2. 2021 se tak žalovaná dostala do prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni, uzavřené mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2022, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 22 865,64 Kč (navýšené o částky požadované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje). K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady (výpis z běžného účtu, přehled vyplacených dávek), které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu Standardní informace o spotřebitelském úvěru, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o úvěru ze dne [datum] vč. smluvních podmínek a předpisu splátek, žádosti o úvěr ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 12. 2019, přehledem vyplacených dávek rodičovského příspěvku pro žalovanou za období 6-11/2019, přehledem vyplacených dávek příspěvků na dítě ve prospěch [jméno] [příjmení] za období 6-11/2019, výpisem z účtu žalované za období od 1. 9. 2018 do 6. 12. 2019, výpisem z interního systému právního předchůdce žalobkyně, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, dohodou o úplatě za postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 11. 1. 2022 včetně podacího archu ze dne 12. 1. 2022, oznámením žalobkyně o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 1. 2. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2022 vč. podacího archu ze dne 4. 5. 2022. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako smlouva o úvěru, podle které [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru (administrativní poplatek) ve výši 929 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč (celkem navýšené o 8 592 Kč) ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje. Z prohlášení žalované (žádosti o úvěr) bylo zjištěno, že žalovaná je na rodičovské dovolené s měsíčním čistým příjmem ve výši 7 600 Kč a dalšími příjmy ve výši 500 Kč (příspěvek na dítě). Celkové příjmy (dávky) měly činit v době uzavření smlouvy částku 8 100 Kč. Celkové výdaje měly činit v době uzavření smlouvy částku 6 590 Kč měsíčně, která sestává z částek 1 000 Kč za bydlení a energie, částky 5 590 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Jako použitelný příjem žalobkyně stanovila částku 1 510 Kč. S tím, že žalovaná bydlí u rodičů, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost. Obchodní zástupce oprávněný jednat za právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy v žádosti o úvěr prohlásil, že ověřil občanský průkaz žalované, doklady o příjmech a dokad o bydlení. Z výpisu účtu žalovaného bylo zjištěno že, žalovaná má vyšší výdaje než příjmy. Z interního výpisu bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 4 929,99 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek došlo dne 22. 12. 2021 k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2022 a současně byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu, který byl odeslán dne 12. 1. 2022. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do 25. 2. 2022. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 2. 5. 2022 a odeslána 4. 5. 2022 s tím, že žalovaná je povinna svůj dluh uhradit nejpozději do 12. 5. 2022. 5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebite