19 C 293/2021-35 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 8 780 Kč s úrokovým příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále i jen banka) dne [datum]. Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 58 týdenních splátek po 210 Kč. Žalovaná se zavázala bance fakticky vrátit vedle částky 7 000 Kč také částku 5 180 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, částku 1 400 Kč za administrativní zpracování zápůjčky a částku 2 800 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 3 400 Kč, když následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas. Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení částky 8 780 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 761,68 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 018,32 Kč. Předmětná pohledávka byla společností [právnická osoba] žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla ještě žalovaná vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž dospěla na základě karty zákazníka a v ní uvedených údajů žalovanou a dalších právní předchůdkyní žalobkyně ověřovaných dokladů, že žalovaná je schopna poskytnutou zápůjčku splácet ve splátkách jak se mezi sebou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly. 2. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. 3. Obě procesní strany daly souhlas s tím, aby soud o věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když obě procesní strany se vzdaly práva účasti na projednání věci ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud z listin předloženými žalobkyní, označenými jako – smlouva o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně přílohy - seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku, předžalobní výzva, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 7 000 Kč. Současně pak byla dne [datum] podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce [číslo] podle které právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka poskytla žalované částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni částku 3 400 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z tzv. zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Současně pak právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku jakož i v rejstřících, zda proti žalované nejsou vedeny nějaké exekuce a z tohoto měla právní předchůdkyně žalobkyně dovodit (s odbornou péčí posoudit), že žalovaná má schopnost splácet zápůjčku. V daném případě to měsíčně představovalo částku v rozmezí od 840 Kč až po 1 050 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni pohledávku z označené smlouvy o zápůjčce žalobkyni, toto postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, přičemž toto oznámení společně s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy bylo žalované odesláno dne 7. 1. 2020. Z karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná před uzavřením smlouvy měla částečný úvazek s příjmem 3 500 Kč, dále pobírala dávky státní podpory ve výši 4 700 Kč, přídavky na děti ve výši 1 200 Kč a sirotčí důchod ve výši 11 700 Kč. Její výdaje představovalo nájemné ve výši 8 500 Kč, výdaje na domácnost byly ve výši 7 500 Kč, dále měla blíže neurčené splátky ve výši 650 Kč měsíčně, výdaje za telefon ve výši 300 Kč. Pokud jde o„ jiné dluhy“, pak tyto dluhy nebyly zjišťovány (ani zda tyto dluhy existují, či nemá žalovaná žádné takovéto dluhy). Podle vyplněných údajů v kartě zákazníka však žalovaná měla dluhy i u jiné společnosti než u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná měla v době uzavření předmětné smlouvy ([datum]) dvě nezletilé děti ve věku 12 let a 10 let. Žalovanou uváděné výdaje na domácnost se 2 dětmi ve věku 12 a 10 let ve výši 7 500 Kč se pak jeví jako značně podhodnocené. Kolik výpisů z účtů a za jakou dobu předložila žalovaná právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti, zda byl na účtu žalované dostatek finančních prostředků vždy ke konci zúčtovacího období, nelze ze zákaznické karty ověřit. 5. Z těchto listin předložených žalobkyní dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 7 000 Kč. Současně pak byla dne [datum] uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce. Z poskytnuté částky ve výši 7 000 Kč dosud žalovaná žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vrátila 3 400 Kč a dluží tak na jistině žalobkyni 3 600 Kč. Soud se neztotožnil s tím, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením této smlouvy posoudila tzv. úvěruschopnost žalované, když příjmy žalované v době před uzavřením smlouvy o zápůjčce představovaly celkem částku 21 100 Kč, pokud však jde o výdaje deklarované ve výši 16 950 Kč, pak tyto výdaje nejsou řádně ověřeny, rovněž tak nelze souhlasit s výší výdajů na domácnost ve výši 7 500 Kč pro fakticky nejméně 3 lidi, z toho pro 2 děti ve věku 10 a 12 let, rovněž tak nelze zjistit, zda žalovaná měla v té době i jiné dluhy, když toto není v kartě zákazníka u měsíčních výdajů na domácnost zjištěno (kolonka k tomu určená není přeškrtnuta, respektive není vyplněna, přičemž z přední strany karty zákazníka je zřejmé, že žalovaná měla nějakou půjčku i u jiného subjektu než byla právní předchůdkyně žalobkyně). Žalobkyně tak neprokázala zásadně skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí dospěla k závěru, že žalovaná je schopna zápůjčku splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, toto postoupení včetně výzvy k zaplacení částky 8 780 Kč bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 12. 2019 a odesláno doporučeně 7. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě dluhu. Ničeho však nezaplatila. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnost podle § 9 nesplnil. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné pouze co do částky 3 600 Kč s úroky z prodlení (viz výrok I.). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdkyně ž