41 C 282/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 0+1 situovaného v 6. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice], obec Frýdek - [část obce] (dále jen„ předmětný byt“). Žalovaný užíval předmětný byt v období 1. 5. 2020 - 4. 8. 2020 na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2020, a poté, co nájemní poměr skončil ke dni 4. 8. 2020 doručením okamžité výpovědi, užíval předmětný byt v období 5. 8. 2020 - 1. 9. 2020 zcela bez právního důvodu. Výše nájemného a záloh na služby byla za trvání nájemního poměru stanovována prostřednictvím Evidenčních listů pro výpočet měsíčního nájemného z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Splatnost nájemného a záloh na služby byla stanovena k dvacátému dni příslušného měsíce. V období 1. 5. 2020 – 4. 8. 2020 byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven ve výši 6.220 Kč měsíčně (5.140 Kč tzv. čisté nájemné, 1.080 Kč zálohy na služby). Na tzv. čistém nájemném měla být v období 1. 5. 2020 - 4. 8. 2020 uhrazena celkem částka ve výši 16.083 Kč. Na výše uvedené nebylo uhrazeno ničeho. Na tzv. čistém nájemném a v období 1. 5. 2020 - 4. 8. 2020 dluží žalovaný žalobci celkem částku ve výši 16.083 Kč. Žalobce je oprávněn požadovat zákonné příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný má za období bezesmluvního užívání předmětného bytu povinnost uhradit žalobci jednak náhrady za bezesmluvní užívání předmětného bytu odvozené od výše čistého měsíčního nájemného, uvedené v aktuálním evidenčním listu pro dané období a rovněž na straně 1/2 vyúčtování služeb za období 20. 3. 2020 - 1. 9. 2020 a dále služby spotřebované za výše uvedené období v předmětném bytě, uvedené na straně 2/2 vyúčtování služeb za období 20. 3. 2020 - 1. 9. 2020. V období 5. 8. 2020 - 1. 9. 2020 byla za bezesmluvní užívání předmětného bytu stanovena náhrada odvozená od výše čistého nájemného, a to ve výši 5.140 Kč měsíčně. Na náhradách za bezesmluvní užívání předmětného bytu v uvedeném období měla být žalobci uhrazena celkem částka ve výši 4.648 Kč. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období 20. 3. 2020 – 1. 9. 2020 byla zjištěna hodnota spotřebovaných služeb v předmětném bytě v uvedeném období, a to ve výši 7.577 Kč. Na tuto částku byl započten úrok z kauce ve výši 7 Kč. Na výše uvedené bylo uhrazeno pouze 1.501 Kč. Uvedená pohledávka se stala splatnou na základě doručení výzvy opatrovníkovi žalovaného (sp. zn. zdejšího soudu [spisová značka]), a to ke dni 12. 7. 2022. Na náhradách za bezesmluvní užívání předmětného bytu a na službách zde spotřebovaných v období 5. 8. 2020 - 1. 9. 2020 dluží žalovaný žalobci celkem částku ve výši 10.717 Kč. Žalobce požaduje rovněž přiznání zákonného příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení ode dne splatnosti náhrad za bezesmluvní užívání předmětného bytu a služeb v něm bezesmluvně spotřebovaných. Žalovaný tedy za užívání předmětného bytu a služby v něm spotřebované v období 1. 5. 2020 - 1. 9. 2020 dluží žalobci celkem částku ve výši 26.800 Kč a základě předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 7. 7. 2022 nebylo na výše uvedenou pohledávku uhrazeno ničeho, nezbývá žalobci než se domáhat zaplacení dlužné částky soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem. Výpisem z katastru nemovitostí žalobce prokázal, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] Nájemní smlouvou ze dne 28. 2. 2020 žalobce prokázal, že zde existoval nájemní vztah mezi ním a žalovaným k předmětnému bytu. Výzvou k zaplacení bylo prokázáno, že žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu až do 1. 9. 2020. Výši předepsaných plateb souvisejících s užíváním bytu žalobce prokázal evidenčními listy. Vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu pak žalobce prokázal výši těchto plateb. Předžalobní výzvou ze dne 7. 7. 2022 bylo prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání, přesto dluh dobrovolně neuhradil. 5. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 o.z. vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Na základě shora uvedeného dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byl žalovaný povinen platit nájemné a zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný v rozporu se shora uvedeným zákonným ustanovením a v rozporu s nájemní smlouvou neplatil nájemné řádně a včas a dluží žalobci celkovou částku 16.083 Kč na nájemném za období od 1. 5. 2020 do 4. 8. 2020. Jelikož žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu v období od 5. 8. 2020 do 1. 9. 2020 a za toto užívání žalobci řádně a včas neplatil v rozporu s ustanovením § 2295 o.z., vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za období specifikované shora ve výši 4.648 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 6.069 Kč za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 20. 3. 2020 do 1. 9. 2020, kterou žalobci dosud dobrovolně neuhradil, přestože byl o zaplacení upomínán. Povinnost vydat toto bezdůvodného obohacení mu proto byla uložena rozsudkem, a to ve lhůtě 3 dnů od nabytí právní moci. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitnul žalovaný v prodlení, čímž vzniknul v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti jednotlivých předpisů úhrad do zaplacení. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 v §2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.072 Kč, 3 úkony právní služby dle § 7 a 11 vyhl. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), 3 režijními paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. a 21% DPH ze všech těchto částek vyjma soudního poplatku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.