41 C 169/2023-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že na podkladě nájemní smlouvy č.j. [spisová značka] ze dne 26. 8. 2019 žalobce předal do užívání žalovanému byt [číslo] v 6. podlaží obytného domu [adresa], nacházející se na ul. Jablunkovské v [obec] - [část obce], o velikosti 1+0 s příslušenstvím, jehož vlastníkem je statutární město Třinec. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou počínaje dnem 26. 8. 2019, která byla žalovanému prodlužována jednotlivými dodatky, naposledy dodatkem [číslo] ze dne 30. 4. 2021, a to do data 30. 6. 2021. Z důvodu neplacení řádného nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu, žalobce již neprodloužil žalovanému dobu užívání bytu a jelikož žalovaný dobrovolně k datu skončení nájmu předmětný byt neodevzal, žalobce dne 13. 7. 2021 písemně vyzval žalovaného k odevzdání bytu nejpozději do 30. 7. 2021. V písemnosti žalobce žalovaného upozornil na povinnost byt odevzdat ve stavu způsobilém k dalšímu řádnému užívání a taktéž na řádné placení úhrad za bezdůvodné užívání bytu dle místa a času obvyklého nájmu. Žalovaný předmětný byt užíval bez právního důvodu od data 1. 7. 2021 do 8. 8. 2022. Dne 8. 8. 2022 proběhlo soudní vyklizení bytu bez přítomnosti žalovaného, kde žalobce musel nechat otevřít byt a vyměnit vložku FAB do vstupních dveří, což provedla firma [právnická osoba], [IČO], [obec] a vyfakturovala žalobci fakturou [číslo] žalobce poté refakturoval žalovanému fakturou [číslo] na částku 850 Kč se splatností k datu 8. 9. 2022. Dále žalobce požadoval po žalovaném úhradu faktury [číslo] znějící na částku 313 Kč se splatností k 22. 3. 2022, jako 1/6 podíl za výměnu vypouštěcího ventilu bojleru pro společné sprchy v domě [adresa], který žalovaný užíval v době bezdůvodného užívání bytu. Dále žalobce požaduje po žalovaném náhradu škody za bezdůvodné užívání bytu dle místa a času obvyklého nájmu, a to za měsíce červenec 2021 až červenec 2022 v měsíční výši 756 Kč (13 x 756 Kč) a dále za měsíc srpen 2022 částku 195 Kč, celkem za bezdůvodné užívání bytu žalobce požaduje 10.023 Kč. Dále žalobce provedl v roce vyúčtování služeb za rok 2021 a po žalovaném požaduje nedoplatek za skutečně spotřebované služby ve výši 866 Kč se splatností k datu 29. 8. 2022 Celkem žalobce po žalovaném požaduje úhradu částky 12.052 Kč se zákonným úrokem z prodlení včetně náhrady nákladů řízení ve výši 800 Kč jakož i nárok oprávněného v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a vyhláškou č. 254/2015 o výši nároku. Žalobce dne 26. 1. 2022 a dne 26. 11. 2022 zaslal žalovanému předžalobní upomínku, na které žalovaný do dnešní doby nikterak nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem. Nájemní smlouvou žalobce prokázal, že zde existoval nájemní vztah mezi ním a žalovaným k předmětnému bytu na dobu určitou, dodatky k této smlouvě bylo prokázáno, že nájem skončil uplynutím doby dnem 30. 6. 2021. Protokolem o vyklizení bytu bylo prokázáno, že žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu až do 8. 8. 2022, kdy došlo k jeho exekučnímu vyklizení. Fakturou na částku 850 Kč žalobce prokázal, že žalobce vynaložil na výměnu zámku částku 850 Kč, kterou požaduje po žalovaném uhradit. Fakturou na částku 313 Kč žalobce dále prokázal, že po žalovaném požadoval úhradu této částky jako 1/6 nákladů na výměnu vypouštěcího ventilu bojleru pro společné sprchy v domě, který v té době užíval. Vyúčtováním služeb za rok 2021 žalobce prokázal, že žalovaný v souvislosti s užíváním bytu bez právního důvodu dluží žalobci za služby spojené s užíváním bytu částku 866 Kč a že byl vyzván k úhradě této částky. Výzvami bylo prokázáno, že byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu. Předžalobní výzvou ze dne 26. 11. 2022 bylo prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání, přesto dluh dobrovolně neuhradil. 5. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 o.z. vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Na základě shora uvedeného dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byl žalovaný povinen platit nájemné a zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Jelikož žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu v období od 1. 7. 2021 do 8. 8. 2022 a za toto užívání a poskytnuté služby související s užíváním bytu žalobci řádně a včas neplatil v rozporu s ustanovením § 2295 o.z., vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve výši 12.052 Kč. Povinnost vydat toto bezdůvodného obohacení mu proto byla uložena rozsudkem, a to ve lhůtě 3 dnů od nabytí právní moci. 7. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitnul žalovaný v prodlení, čímž vzniknul v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur, případně po splatnosti nájemného (jeho obdoby). Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 v §2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dvěma úkony nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. á 100 Kč za úkon (předžalobní výzva a sepis žaloby).