14 C 149/2020-62 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení celkové částky 52.000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že na základě usnesení o příklepu ze dne 21.8.2019 nabyl žalobce do svého vlastnictví následující nemovité věci: spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce], pro [územní celek], kat. území [obec] [obec], konkrétně pozemek parc. č. st. 31 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemek parc. [číslo] – zahrada. Druhým podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitých věcí, spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2 je žalovaná. Žalovaná předmětné nemovitosti užívá výlučně pro svou potřebu bez souhlasu žalobce a nadužívá tím svůj spoluvlastnický podíl. Žalobce předkládal žalované dohodu spoluvlastníků o užívání společné věci, na základě které by jí svůj spoluvlastnický podíl přenechal k užívání za úplatu 4.000 Kč měsíčně, tuto dohodu však žalovaná neakceptovala a nemovitosti jako celek nadále užívá výlučně sama. Žalovaná tak dluží za neoprávněné užívání žalobcova spoluvlastnického podílu částku ve výši 52.000 Kč, kdy žalobce považuje za obvyklou částku měsíčního nájemného, které je ekvivalentem bezdůvodného obohacení na straně žalované, částku ve výši 4.000 Kč měsíčně. Žalovaná nadužívá svůj spoluvlastnický podíl za dobu od 1.9.2019, tj. do 30.9.2020 celkem 13 měsíců. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, kdy uvedla, že žalobní nárok neuznává, z důvodu, že částka 4.000 Kč měsíčně požadovaná žalobcem je zcela nepřiměřená, navíc uvedla, že musela nemovitost svépomocí rekonstruovat v nákladu přesahujícím pohledávku žalobce, tuto svou pohledávku vůči žalobci započítává, když žalovaný je povinen se podílet na shora uvedených opravách ve výši svého spoluvlastnického podílu, tj. ½. Soud následně žalobce vyzval k doplnění žalobních tvrzení, a to, jakým způsobem došel k částce za bezdůvodné obohacení žalované ve výši 4.000 Kč měsíčně a aby k tomu označil důkazy. Žalobce soudu doložil odhad tržní ceny pronájmu rodinného domu v rozhodné obci, o kterém bude pojednáno, jakožto o důkazu níže. Soud následně vyzval žalovanou, aby soudu sdělila, jakým způsobem žalobce informovala o špatném stavebnětechnickém stavu nemovitosti a nutných opravách a jak jste se s žalobcem dohodla o opravách. K tomu žalovaná sdělila, že před zahájením uvedených oprav s žalobcem o tom nejednala a je srozuměna s tím, že tak nemůže započítat tuto pohledávku vůči pohledávce žalobce a je tedy ochotna žalobci žalovanou částku uhradit a souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem následně taktéž vyslovil souhlas, když původně měl dokonce snahu minimalizovat náklady řízení a věc vyřešit i smírně, avšak žalovaná na opakované pokusy soudu o smír nereagovala a svým posledním přípisem ze dne 22.9.2021 se pouze snažila neúspěšně a zcela bezdůvodně oddálit rozhodnutí soudu. Na základě provedených důkazů soud zjistil: z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, že 21.8.2019 nabyl žalobce do svého vlastnictví následující nemovité věci: spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce], pro [územní celek], kat. území [obec] [obec], konkrétně pozemek parc. č. st. 31 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemek parc. [číslo] – zahrada. Druhým podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitých věcí, spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2 je žalovaná, z korespondence mezi právními zástupci účastníků i z vyjádření žalované vůči soudu, že žalovaná předmětné nemovitosti užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu a dosud se s žalobcem žádným způsobem finančně či jinak nevyrovnala, z odhadu tržní ceny Realitní kanceláře [právnická osoba], že odhad tržní ceny nájmu předmětné nemovitosti činí 8- 10.000 Kč měsíčně, odhad je podepřen obdobnými nabídkami v daném čase a místě, z vyjádření žalobkyně ze dne 2.6.2021, že žalovaná před zahájením rekonstrukce nemovitosti s žalobcem o konkrétních opravách nejednala, rekonstrukce společné věci nebyla spoluvlastníky schválena, z předžalobní výzvy ze dne 26.8.2020, že žalovaná byla ještě před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. Podle § 1122 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle § 1126 o.z. Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Podle § 1128 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Podle § 1129 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud uzavřel, že žalovaná jakožto podílový spoluvlastník (½ ve vztahu k celku) nemovitosti nadužívala svůj spoluvlastnický podíl, bezdůvodně se tak na úkor žalobce obohatila s žalobcem, který je druhým spoluvlastníkem nemovitosti (taktéž ½ ve vztahu k celku), se nijak nevypořádala, a proto se žalobce se svým nárokem obrátil na soud, který žalované tuto povinnost uložil, a to ve výši ½ obvyklého tržního nájemného v daném místě a čase. Zjištěná výše obvyklého tržního nájemného byla podložena obdobnými nabídkami v daném místě a čase a nebyla žádnými jinými důkazy zpochybněna, proto nebylo třeba o správnosti předloženého odhadu pochybovat či provádět další důkazy. Žalobce pro výpočet svého nároku použil dokonce jen dolní hranici zjištěného tržního nájmu. K zápočtu pohledávky žalované vůči žalobci spočívající v nákladech na rekonstrukci nemovitosti soud pro úplnost dodává, že žalovaná nepostupovala v souladu se shora uvedenými ustanoveními občanského zákoníku upravující nakládání se společnou věcí, žalobce o nutnosti konkrétních oprav vůbec neinformovala a opravy provedla zcela svévolně. Rekonstrukce společné věci tak nebyla spoluvlastníky schválena, žalovaná ji provedla zcela svévolně a žalobce tak není povinen nést takové náklady. S ohledem na daný stav je tedy její zápočet pohledávky bezpředmětný a nemůže v daném řízení obstát. Toto své pochybení si žalovaná sama posléze uvědomila, od zápočtu pohledávky ustoupila a oprávněnost nároku žalobce uznala a snažila se jen snížit náklady řízení. Bohužel pak přestala se soudem komunikovat a soud musel tedy ve věci meritorně rozhodnout i s důsledky spočívajícími v přiznání náhrady nákladů řízení ve věci úspěšné straně. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení obč. zák. soud tedy shledal žalobu za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobci zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek 2.080 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) právní služby po 3.180 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 vyhlášky). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).