15 C 220/2019-109 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 12. 2019 ve znění rozšíření žaloby se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 451.333 Kč a částky 11.673,60 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že spolu s žalovanými jsou potomky zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne [datum], a společně byli dědici. Žalobkyně v dědickém řízení uplatnila pohledávku za zemřelou matku ve výši 677.000 Kč z titulu půjčky matce za účelem koupě jejího bytu na adrese [adresa], která jí měla být vrácena po smrti matky. Žalovaní tuto pohledávku v dědickém řízení popřeli a v dědickém řízení se k ní nepřihlíželo. Každý z dědiců uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Zbytek dědictví byl dohodou dědiců rozdělen tak, že každému z dědiců připadla jedna třetina všech aktiv a pasiv, která patřila do pozůstalosti, včetně bytové jednotky [číslo] včetně všech součástí a příslušenství, nacházející se v budově [adresa] na adrese [adresa], v hodnotě 1.200.000 Kč. Půjčku na koupi bytu na adrese [adresa], poskytla žalobkyně své matce v srpnu 2013 proto, aby mohla v klidu dožít ve vlastním bytě a nemusila platit nájem. Její matka trvala na tom, aby žalobkyni byly peníze vráceny. Domluvily se tedy, že jí budou peníze vráceny po smrti matky, případně, že jí po její smrti připadne celý tento byt. Peníze byly matce zaslány na její účet a ona je poté odeslala druhé žalované za účelem koupě bytu, který jí doposud patřil. V roce 2014 sepsala [jméno] [celé jméno žalobkyně] čestné prohlášení, v němž dohodu mezi ní a žalobkyní potvrzuje. Smlouva o půjčce byla uzavřena v době, kdy byly peníze odesílány. Po smrti matky žalobkyně přihlásila do dědického řízení svoji pohledávku, když její sourozenci zdědili po matce každý jednu třetinu bytu, na který ona poskytla půjčku. Žalovaní tuto pohledávku popřeli. Žalobkyni nebyla pohledávka za zůstavitelkou uhrazena. Uplatnila proti dědicům pohledávku odpovídající jejich dědickým podílům, tedy jedné třetině ve výši 225.666,50 Kč. V rámci dědické dohody připadla žalobkyni a žalovaným do podílového spoluvlastnictví fena [jméno] [příjmení] teriéra [jméno], péči o ni zajišťuje výhradně žalobkyně. S touto péčí jsou nutně spojeny náklady, které nese žalobkyně ze svého. Žalované vyzývala k úhradě jejich podílu na nákladech na fenku, ale žalovaní tyto náklady neuhradili. Jedná se o náklady na stravu ve výši 400 K za měsíc, celkem za období od srpna 2018 do prosince 2019 se jedná o 6.800 Kč. Dále bylo nutno zakoupit oblečky na zimu za 299 Kč a nepromokavý obleček za 948 Kč. Uhradila 1. 2. 2019 veterinární péči za 284 Kč a 5. 3. 2019 přípravek proti klíšťatům za 199 Kč, očkování a další pravidelnou péči dne 4. 4. 2019 za 1.084 Kč, dne 29. 4. 2019 za léky proti alergii za 373 Kč. Dne 4. 11. 2019 hradila další veterinární péči – čipování a lék Prednison v celkové výši 854 Kč. Dále za stravu od ledna do srpna 2020 vynaložila částku 3.200 Kč (8 x 400 Kč), 179 Kč za přípravek proti klíšťatům dne 25. 2. 2020, za lék Prednicorton na alergii 284 Kč dne 17. 3. 2020, za operaci nádoru 18. 3. 2020 částku 2.000 Kč a za veterinární opatření (zraněná packa) dne 10. 6. 2020 částku 1.007 Kč Celkem vynaložila od ledna do srpna 2020 částku 6.670 Kč, přičemž na každého ze sourozenců připadá poměrná část nákladů ve výši 2.223,30 Kč. 2. Žalovaný 1) ve svém vyjádření namítl, že jejich matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] získala bytovou jednotku darem dne [datum]. Připustil, že jejich matka dostala od žalobkyně nějaké peníze darem – jednalo se o jakési vyrovnání za ztrátu bytu, který vlastnila s jeho otcem na [anonymizováno] v [obec]. Žalobkyně jim tehdy řekla, že krátce před smrtí otce tento byt od exekutora koupila, aby o něj nepřišli. Pokud se jedná o čestné prohlášení, nejedná se o smlouvu o půjčce, smlouvu o převodu bytu, není to závěť, dědická smlouva ani odkaz, nejedná se o uznání dluhu. Žalovaný 1) vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně ohledně požadavku na zaplacení částky 225.666,50 Kč s tím, že promlčecí doba začala běžet dnem sepsání čestného prohlášení a skončila po uplynutí tří let. Co se týká nároku představujícího náklady na psa [jméno], namítl, že po smrti matky převzala žalobkyně psa k sobě s tím, že se o něj bude starat, a to už jen proto, že to byl její dárek matce [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Sám navrhoval, aby psa dali do útulku. Některé žalobkyní uplatněné náklady označil jako zbytečné. Vyjádřil pochybnosti o tom, že by všechny náklady byly vynaloženy v souvislosti s konkrétním psem, neboť žalobkyně je chovatelkou i dalších psů. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Rovněž žalovaná 2) navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedla, že zůstavitelka koupila její byt za peníze utržené žalobkyní za prodej družstevního bytu v [obec]. Stejně jako žalovaný 1) uplatnila ve vztahu k nároku na zaplacení částky 225.666,50 Kč námitku promlčení. Pokud by připustila, že se jednalo o půjčku, jak tvrdí žalobkyně, mohlo být právo vykonáno v den, který následoval po poskytnutí poslední splátky půjčky, tj. někdy v srpnu 2013; právo mohlo být promlčeno na konci srpna 2016. Pakliže text v čestném prohlášení zní:„ Proto v budoucnu tento byt bude náležet dceři [jméno] [příjmení] nebo jí z jeho prodeje bude tato částka vrácena.“, pak takový text není závazkem zůstavitelky a listina nemá ani charakter závěti. Otázku týkající se nákladů na psa považuje za marginální. V minulosti o ní jednala s právní zástupkyní žalobkyně a po její delší odmlce považovala tuto záležitost za uzavřenou. Protože za společný byt platila SIPO v měsících srpnu 2018 – 1.433 Kč, v září 2018 – 513 Kč, v říjnu 2018 – 521 Kč, v listopadu 2018 – 521 Kč, v prosinci 2018 – 521 Kč, v únoru 2019 – 521 Kč a v březnu 521 Kč, za domovní odpad v dubnu 2019 částku 886 Kč, přičemž jedna třetina z celkové částky 4.916 Kč činí 1.638,50 Kč, kterou započetla oproti nároku žalobkyně na náklady spojené s držením psa. Dále zaplatila za pohřeb matky 23.268 Kč, z čehož 13.500 Kč byly prostředky matky a ze svého vynaložila 9.768 Kč. Byť by jí nenapadlo po žalobkyni žádat třetinu, pak v této souvislosti započítává z částky 3.265 Kč část 1.975 Kč + 1.290 Kč oproti zbytku nároku žalobkyně. Rovněž namítla, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně neplatila platby za jiné psy. 4. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nesporné, že zůstavitelka [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], zemřela dne [datum], a byla matka účastníků řízení. Její smrtí vzniklo účastníkům jakožto dědicům právo na pozůstalost (§ [číslo], § 1475 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“). 5. Ve vztahu k nároku žalobkyně na vrácení půjčky, soud vzal čestným prohlášením ze dne [datum] (ve spojení se sdělením Městského úřadu Havlíčkův Brod) za prokázané, že zůstavitelka čestně prohlásila, že v srpnu 2013 přijala od žalobkyně částku 677.000 Kč na koupi bytu na adrese [adresa], 300.000 Kč a 300.000 Kč na účet č. [bankovní účet]; tuto částku přijala jako půjčku k zajištění vlastního bydlení s tím, že„ v budoucnu tento byt bude náležet dceři [jméno] [příjmení], nebo ji z jeho prodeje bude tato částka vrácena“. 6. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla vlastníkem bytu [číslo] podílovým spoluvlastníkem bytového domu [adresa], pozemků č. parc. st. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to na základě smlouvy darovací ze dne [datum] (s právními účinky vkladu ke dni [datum]) uzavřenou mezi žalovanou 2) jako dárkyní a zůstavitelkou jako obdarovanou. 7. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 1. 2019 č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda dědiců ze zákona (účastníků tohoto řízení) – podle které nabyli rovným dílem mimo jiné shora uvedené nemovité věci, psa rasy [jméno] [příjmení] teriér, [jméno]; dle jejich dohody odpovídají dle zákona za náklady zůstavitelčina pohřbení a opatření hrobového místa ve výši 9.768 Kč a za případné dluhy pozůstalosti. V řízení o pozůstalosti zůstala sporná mimo jiné pohledávka pozůstalé dcery [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) ve výši 677.000 Kč. 8. Dle výpisu z účtu žalobkyně poukázala zůstavitelce dne 2. 8. 2013 částku 300.000 Kč, dne 5. 8. 2013 částku 300.000 Kč a dne 7. 8. 2013 částku 77.000 Kč. 9. Tedy co se týká požadavku na zaplacení částky 225.666,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení vůči každému ze žalovaných, soud ve vztahu k této části nároku aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce měla být uzavřena v době účinnosti této právní úpravy. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by mezi ní a zůstavitelkou byla smlouva o půjčce platně uzavřena. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. V řízení nebyl prokázán závazek samotné zůstavitelky, že peníze vrátí. Zavazovat jiné osoby k plnění bez jejich souhlasu, které nejsou účastníkem smluvního vztahu nelze. Zůstavitelka tedy přijala finanční prostředky od žalobkyně b