19 C 37/2021-89 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10.5.2021 se žalobce vůči žalované domáhá určení neúčinnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 12.12.2014 uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], v pozici dárců a oprávněných z věcného břemene (požívání) a z práva zákazu zcizení a zatížení a žalovanou v pozici obdarované a povinné z daného věcného břemene k pozemku p. č. st. 841 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] – trvalý travní porost, vše evidované na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce] (dále nemovitosti). Žalobu odůvodnil tím, že dne 30.7.2012 uzavřel jeho právní předchůdce p. [celé jméno žalobce] st., [datum narození] (otec žalobce), v pozici prodávajícího se [jméno] [příjmení] v pozici kupujícího smlouvu o úplatném převodu cenných papírů, jejímž předmětem byl prodej akcií společnosti [právnická osoba], a to 25 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 100 000 Kč a 5 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, za kupní cenu 10 925 000 Kč (kupní cena byla rozložena do splátek). Dne 12.12.2014 došlo k uzavření výše uvedené smlouvy, a to podle žalobce za účelem krácení věřitelů a nedostupnosti majetku pro uspokojení pohledávek věřitelů. K převodu těchto nemovitostí přitom došlo dva roky po uzavření smlouvy mezi p. [příjmení] a p. [celé jméno žalobce] st., navíc v době, kdy již měl p. [příjmení] problémy s plněním splátek, již v té době tedy musel vědět, jaká je jeho ekonomická situace, a proto převedl nemovitosti na žalovanou (svou dceru). Žalovaná přitom o všem věděla, věděla o situaci [právnická osoba] [právnická osoba], když zde byla zaměstnána. Dne 21.11.2016 si [celé jméno žalobce] st. vyhradil ve smyslu § 593 o.z. právo dovolat se neúčinnosti daného právního jednání, tato výhrada byla žalované doručena 28.11.2016. Dne 30.8.2018 postoupil [celé jméno žalobce] st. svou pohledávku za [jméno] [příjmení] plynoucí z dané smlouvy na žalobce. Dne 15.10.2019 byl zjištěn úpadek p. [příjmení], rozhodnutí o jeho úpadku nabylo právní moci 27.4.2020. Žalobce se do insolvenčního řízení p. [příjmení] přihlásil se svou pohledávkou ve výši 5 699 069,42 Kč plynoucí z dané smlouvy (jistina 5 670 000 Kč, úroky z prodlení 29 069,42 Kč), kdy tato jeho pohledávka byla při přezkumném jednání dne 5.8.2020 v plné výši uznána a zjištěna, čímž se k danému dni stala v plné výši formálně vykonatelnou, kdy vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení nelze zahájit pouze exekuční řízení, v tomto případě se však jedná o řízení o určení neúčinnosti, takže toto řízení může běžet paralelně s řízením insolvenčním, nadto má žalobce indicie od insolvenčního správce p. [příjmení], že bude insolvenční řízení v řádu několika měsíců skončeno. Od 27.4.2020 do 10.8.2020 běžela insolvenčnímu správci p. [příjmení] [právnická osoba] – [právnická osoba] a následně od 10.8.2020 do 27.4.2021 novému insolvenčnímu správci p. [příjmení] [jméno] [příjmení] propadná zákonná lhůta k podání odpůrčí žaloby dle § 239 n. zákona č. 186/2016 Sb. (dále IZ) vůči danému právnímu jednání, přičemž odpůrčí žaloba nebyla ze strany insolvenčního správce podána – aktivní legitimace insolvenčního správce k podání odpůrčí žaloby tak zanikla a aktivně legitimován je ve věci žalobce v pozici věřitele. Díky tomu tak již podle žalobce nelze ve věci aplikovat IZ, nýbrž je nutné aplikovat na věc obecnou úpravu obsaženou v o.z. Žalobce se tak nyní domáhá určení neúčinnosti daného právního jednání, když má za to, že p. [příjmení] tímto převodem majetku na žalovanou sledoval zkrácení uspokojení pohledávky žalobce, když tím úmyslně navodil stav, který mu znemožňuje uspokojení jeho značně vysoké pohledávky z jeho majetku. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že o daných skutečnostech nevěděla, nevěděla o pohledávkách svého otce, resp. ani o nich v r. 2014 vědět nemohla. Žalovaná obdržela předmětné nemovitosti jako dar od svých rodičů, kteří se na sklonku svého života rozhodli rozdělit svůj majetek spravedlivě ve prospěch svých dětí, žalovaná tak nesouhlasí s důvody žaloby. Pohledávka žalobce se stala splatnou 15.1.2019, a to toliko v částce ve výši 892 000 Kč, předpokladem odpůrčího nároku je však skutečnost, že dané právní jednání dlužníka musí zkracovat uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, přičemž mezi vlastnosti vykonatelné pohledávky pojmově náleží, že se jedná o pohledávku existentní a splatnou. Právní jednání dlužníka tak nemůže zkracovat uspokojení vykonatelné pohledávky, nemá-li věřitel svoji pohledávku ještě splatnou. Napadené právní jednání tak nemůže být vůči žalobci právně neúčinné, neboť ke dni jeho učinění 12.12.2014 žalobce nedisponoval ani splatnou ani vykonatelnou pohledávkou, nejednalo se tak o právní jednání zkracující uspokojení vykonatelné pohledávky. Nadto má žalovaná za to, že pohledávka žalobce není vykonatelnou, když konkurs na majetek otce žalované nebyl dosud zrušen (§ 192 a § 312 insolvenčního zákona), nadto je v insolvenčním řízení oprávněn domáhat se neúčinnosti právního jednání dlužníka pouze insolvenční správce dlužníka, nikoli věřitel, když má insolvenční zákon svou speciální úpravu, pročež ve věci nelze uplatit úpravu obecnou obsaženou v o.z. 3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující: 4. Dle smlouvy o úplatném převodu cenných papírů, jejího dodatku [číslo] přílohy [číslo] spolu p. [celé jméno žalobce] st. v pozici prodávajícího a p. [příjmení] v pozici kupujícího uzavřeli dne 30.7.2012 smlouvu, jíž se p. [celé jméno žalobce] st. zavázal prodat p. [příjmení] listinné akcie [právnická osoba] – [právnická osoba], a to 12 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč označení A89-A100 a dále 2 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá v hodnotě 10 000 Kč označení A119-A120, celkem tedy kmenové akcie co do 2 550 000 Kč základního kapitálu dané společnosti. P. [příjmení] se naopak touto smlouvou zavázal p. [celé jméno žalobce] st. zaplatit 10 925 000 Kč. Splatnost kupní ceny byla stanovena v 10 splátkách a dále ve vyplacení divident. S uzavřením této smlouvy a s použitím prostředků ze společného jmění manželů přitom souhlasila i manželka p. [příjmení], pí. [jméno] [příjmení]. 5. Podle předávacího protokolu, p. [celé jméno žalobce] st. dne 30.7.2012 předal p. [příjmení] 12 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč označení A89-A100 a dále 2 ks listinných kmenových akcií znějících na jméno každá v hodnotě 10 000 Kč označení A119-A120. 6. Z kvitance podepsané p. [příjmení] plyne, že ke dni 30.1.2018 p. [příjmení] podepsal listinu, v níž uvádí, že na výše uvedenou kupní cenu 10 925 000 Kč v rámci smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 bylo z jeho strany uhrazeno 5 255 000 Kč, zbývalo tak uhradit 5 670 000 Kč. 7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřel p. [celé jméno žalobce] st. s žalobcem dne 30.8.2018 smlouvu, jíž se p. [celé jméno žalobce] st. bezúplatně postoupil svou pohledávku za p. [příjmení] plynoucí mu ze smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 30.7.2012 na žalobce a žalobce ji přijal. Podle oznámení o postoupení p. [celé jméno žalobce] s.t. vyhotovil dne 30.8.2018 na jméno p. [příjmení] oznámení o postoupení této svojí pohledávky za p. [příjmení] na žalobce. 8. Z notářského zápisu ze dne 12.12.2014 a z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že p. [příjmení] s manželkou [jméno] [příjmení] na pozici dárce a oprávněných z věcného břemene uzavřeli s žalovanou na pozici obdarovaného a povinného z věcného břemene smlouvu darovací a smlouvu o zřízení služebnosti. Manželé [příjmení] v tomto zápisu prohlásili, že mají ve společném jmění manželů předmětné nemovitosti, které touto smlouvou darovali žalované, která daný dar přijala. Zároveň došlo ke zřízení služebnosti bezplatného doživotního práva požívání daných nemovitostí ve prospěch manželů [příjmení] a ke zřízení zákazu zcizení a zatížení daných nemovitostí jako věcného práva na dobu 25 let. Jako vlastník daných nemovitostí je tedy v katastru nemovitostí evidována žalovaná s tím, že jsou dané nemovitosti zatíženy předmětným věcným břemenem ve prospěch manželů [příjmení]. 9. Podle protokolu sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne 15.11.2016, sp. zn. [spisová značka] a příslušné dodejky se p. [celé jméno žalobce] st. dostavil daného dne k notářce a požádal o doručení jednoho vyhotovení Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání žalované na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Notářka toto oznámení zaslala žalované, která si jej převzala dne 28.11.2016. Z Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti přitom plyne, že si p. [celé jméno žalobce] st. tímto oznámením vůči žalované vyhradil právo dovolat se neúčinnosti shora specifikované smlouvy ze dne 12.12.2014 vzhledem k tomu, že jeho pohledávka za p