15 C 124/2021-38 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 24.507,22 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet (výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB), jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 15.000 Kč (na bankovní účet č. [bankovní účet]), který měl být splacen nejpozději 15. 3. 2019. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč splatný v den splatnosti úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, náklady vznikající původnímu věřiteli související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži. Žalovaná na dluh nic nezaplatila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0018585509170491 datované [datum] uzavřené distančně mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované na účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 15.000 za poplatek 9.507,22 Kč na dobu 12 měsíců; -) potvrzením o platbě [právnická osoba], že z účtu společnosti [právnická osoba], byla dne [datum] poukázána na účet č. [bankovní účet] částka 15.000 Kč -) smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 26. 1. 2021, jejíž přílohu [číslo] tvoří seznam pohledávek, že pohledávka za žalovanou ve výši 7.123,75 Kč byla postoupena žalobkyni -) dopisem ze dne 6. 4. 2021 oznámila společnost [právnická osoba], žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] postoupena žalobkyni; žalovaná byla vyzvána k plnění dlužné částky ve výši [číslo] žalobkyni jako novému věřiteli -) dopisem ze dne 6. 4. 2021 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění neuhrazené jistiny ve výši 7.123,75 Kč s upozorněním na možný soudní spor. 5. Soud vzal za prokázané, že na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřenou distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. byla na účet žalované č. [bankovní účet] poukázána částka 15.000 Kč. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 10. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 13. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o (spotřebitelském) úvěru absolutně neplatnou. Protože bylo plněno bez právního důvodu, je žalovaná povinna nezaplacenou jistinu 7.123,75 Kč jako bezdůvodné obohacení vrátit. Navíc pouze v tomto rozsahu byla žalovaná k plnění vyzývána a toliko tato část jistiny byla jako pohledávka za žalovanou žalobkyni postoupena (§ 1879 o. z.). Jen v této části byla žaloba podána důvodně a věcně aktivně legitimovanou osobou. Ve zbytku uplatněného nároku soud žalobu zamítl, když se žalobkyně neúčastí při jednání vzdala práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3, 118b odst. 1 o. s. ř. 14. Nárok na zaplacení úroků z prodlení soud posoudil ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná (procesní úspěch žalobkyně činí 29 %, úspěch žalované 71%), a proto by jí náleželo právo na nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žádné náklady jí ale nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozhodnutí uvedeno. 16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.