15 C 153/2021-66 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 19. 7. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 24.507,22 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet (výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB), jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 15.000 Kč (na bankovní účet č. [bankovní účet]), který měl být splacen nejpozději 24. 9. 2019. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč splatný v den splatnosti úvěru. Žalovaná na dluh nic nezaplatila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0004705621297720 datované [datum] uzavřené distančně mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované na účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 15.000 za poplatek 9.507,22 Kč na dobu 12 měsíců; -) potvrzením o platbě [právnická osoba], že z účtu společnosti [právnická osoba], byla dne [datum] poukázána na účet č. [bankovní účet] částka 15.000 Kč, -) smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], jejíž přílohu [číslo] tvoří seznam pohledávek, že pohledávka za žalovanou ve výši 16.056,53 Kč byla postoupena žalobkyni, -) dopisem ze dne 6. 4. 2021 oznámila společnost [právnická osoba], žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] postoupena žalobkyni; žalovaná byla vyzvána k plnění dlužné částky ve výši 16.056,53 Kč žalobkyni jako novému věřiteli, -) dopisem ze dne 6. 4. 2021 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění neuhrazené jistiny ve výši 16.056,53 Kč s upozorněním na možný soudní spor. 5. S ohledem na zjištěný skutkový stav a právní hodnocení věci soud další provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil. 6. Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřenou distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. byla téhož dne žalované vyplacena částka 15.000 Kč. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 11. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 14. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované, neúčastí při jednání se vzdala práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3, 118b odst. 1 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované nesplnil. Nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o (spotřebitelském) úvěru absolutně neplatnou. Protože bylo plněno bez právního důvodu, je žalovaná povinna vyplacenou částku 15.000 Kč jako bezdůvodné obohacení vrátit. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránila, a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 15. Žalovaná je povinna plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována. Dle § 1970 o. z. soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení. 16. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 61 %, žalovaná z 39 %, tedy čistý úspěch žalobkyně je 22 % Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 981 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 300 Kč dle § 14b odst. 1, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 2.433 Kč x 0,22, tj. 535 Kč. 17. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.