15 C 54/2022-28 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23.520 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že s žalovaným uzavřela prostředky komunikace na dálku přes webový portál [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěr [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] spotřebitelský úvěr. Žalovaný se zaregistroval na webovém portálu, zadal výši požadovaného úvěru a splatnost, seznámil se se všemi informacemi, které je věřitel povinen poskytnout před uzavřením smlouvy. Žalovanému byl vygenerován text smlouvy, všeobecné obchodní podmínky, formulář s informacemi poskytovanými před uzavřením smlouvy. Dále byl žalovaný po odsouhlasení podmínek uvedených dokumentů přesměrován na dotazník týkající se jeho finanční a majetkové situace, kde musel uvést zejména informace o zaměstnání, měsíčních příjmech a dalších existujících závazcích. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit k poslednímu dni splatnosti (18. 2. 2021). Žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni spolu s jistinou i úroky ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Úrok z úvěru činil 3.375 Kč. Žalovaný byl tedy povinen uhradit 18.375 Kč. Žalobkyně a žalovaný si pro případ prodlení sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky jistiny, ohledně níž byl v prodlení. Ke dni vystavení předžalobní upomínky 28. 1. 2022 činí smluvní pokuta z 15.000 Kč od 19. 2. 2021 částku 5.145 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. byla dne [datum] žalovanému vyplacena částka 15.000 Kč. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně žalovaného informovala o tom, že při kontrole úvěruschopnosti provádí lustraci v příslušných databázích. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo], nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 9. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 10. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 13. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného, neúčastí při jednání se vzdala práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3, 118b odst. 1 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou. Protože bylo plněno bez právního důvodu, je žalovaný povinen vyplacenou částku 15.000 Kč jako bezdůvodné obohacení vrátit. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil, a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 63,8 %, žalovaný z 36,2 %, tedy čistý úspěch žalobkyně je 27,6 % Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 806 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 2.060 Kč dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 9.372,80 Kč x 0,276, tj. 2.587 Kč. 15. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.