108 C 7/2023-54 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 19.000 Kč (žalovanému vyplaceno dne 16. 5. 2018). Ten se žalovaný spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši sazby 129,67 % ročně zavázal splácet v 48 měsíčních splátkách po 1.414 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2018 (to vše dle splátkového kalendáře tvořícího přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru). Žalovaný však smluvní podmínky neplnil a ocitl se s úhradou splátek poskytnutého úvěru v prodlení. Do data zesplatnění úvěru uhradil pouze následující splátky: částku 1.414 Kč dne 18. 5. 2018, částku 1.414 Kč dne 29. 6. 2018, částku 1.414 Kč dne 25. 7. 2018. V důsledku uvedeného prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k 22. 11. 2018 (žalovaný se dostal s úhradou splátky č.4 do prodlení v délce 65 dnů – viz čl.6 smluvních ujednání). Současně se dle smluvních ujednání stala ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Dále v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle čl.6 smluvních ujednání. Konkrétně šlo o smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostal do prodlení o délce 30 dnů – žalovaný byl takto v prodlení se splátkami č .4.5 – smluvní pokuta činila 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč (prodlení žalovaného se splátkami č .4.5 při prodlení o délce 15 dnů, náklady 2 x 200 Kč). Žalobkyni dále vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny 22.876,67 Kč denně počínaje 24. 11. 2018 do zaplacení (čl.6 smlouvy); žalobkyně takto žádala po žalovaném smluvní pokutu ve výši 8.502 Kč (za dobu do data vyhotovení žaloby). Žalovaný výše uvedené částky neuhradil ani po předžalobní výzvě. 2. Žalobkyně se tak obrátila se svými nároky na soud. Žádala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 22.876,87 Kč (nová jistina 22.876,87 Kč sestávající se z dlužního zůstatku původní jistiny 18.836,34 Kč + dlužný úrok za poskytnutí úvěru 4.040,53 Kč) + smluvní pokutu 998 Kč + náhradu nákladů 400 Kč + smluvní pokutu 8.502 Kč + zákonný úrok z prodlení 9 % ročně z částky 24.274 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení a úrok 86,1 % ročně z částky 18.836,34 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 81.446 Kč. 3. Dříve než soud začal ve věci jednat, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 3.654 Kč a úroku ve výši 77,87 % ročně z částky 18.836,34 Kč za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení s tím, že po žalovaném požaduje úrok z úvěru (včetně toho kapitalizovaného tvořícího součást tzv. nové jistiny) ve výši 8,23 % ročně. Soud tak usnesením ze dne 18. 8. 2023, čj. 108 C 7/2023-46 řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (§ 96 odst. 1,2,4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). 4. Nadále žalobkyně žádala po žalovaném zaplacení částky 20.620 Kč (18.836,34 Kč + kapitalizovaný úrok 386 Kč + 998 Kč smluvní pokuta + 400 Kč náhrada nákladů) + smluvní pokuta 8.502 Kč, to vše s úrokem z úvěru 8,23 % z částky 18.836,34 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 81.446 Kč, a roční zákonný úrok z prodlení z částky 20.620 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) z listiny Hodnocení klienta datované 15. 5. 2018, že žalobkyně měla k dispozici informace o příjmech, výdajích a osobních poměrech žalovaného: osobní poměry – s manželkou ani partnerkou ve společné domácnosti nežije, vzdělání = výuční list + maturita, forma bydlení = vlastní, pravidelný čistý měsíční příjem = 7.794 Kč, po odpočtu životního minima 3.410 Kč, nákladů bydlení = 2.000 Kč, rezervy = 500 Kč, zbývá volných zdrojů = 1.884 Kč; dle potvrzení České správy sociálního zabezpečení představovala částka 7.794 Kč invalidní důchod prvního stupně vyplácený žalovanému; -) z listiny Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ze dne 15. 5. 2018 (číslo návrhu [číslo]), z předsmluvního formuláře ke smlouvě a z oznámení o schválení úvěru k [anonymizováno] [číslo] a ze splátkového kalendáře, že mezi účastníky (žalobkyně jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný) byla uzavřena úvěrová smlouva, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 19.000 Kč s úrokovou sazbou 129,67 % ročně, základní doba trvání úvěru 48 měsíců, základní celková částka splatná úvěrovaným 67.872 Kč, 48 měsíčních splátek po 1.414 Kč (1.splátka splatná k 18. 6. 2018, 48.splátka splatná k 18. 5. 2022); dle čl.6 Smluvních ujednání smlouvy o úvěru poskytovaném [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o víc než 30 dnů vznikala dlužníku povinnost zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku v prodlení; dle čl.6 měl poskytovatel u každé splátky, se kterou byl klient v prodlení, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč u každé splátky v prodlení; jestliže se klient ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky došlo k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stala okamžitě splatnou celá jistina úvěru, veškeré úroky z poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náklady (čl.6); ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nesplacené úroky z poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí tzv. nové jistiny úvěru (čl.6); jestliže klient nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (čl.6); -) listinou ze dne 19. 10. 2018 byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru z důvodů prodlení se splátkami č.4 a č.5; listinou ze dne 19. 11. 2018 pak šlo již o prodlení se splátkami č.4, 5. a 6.; -) listinou ze dne 22. 11. 2018 pak žalobkyně informovala žalovaného, že došlo k zesplatnění úvěru, specifikovala dlužnou částku a vyzvala k zaplacení do 10 dnů; -) předžalobní výzva k plnění právní zástupkyně žalobkyně adresovaná žalovanému je datovaná 21. 3. 2023. 6. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.). 7. V úvěrové smlouvě ze dne 15. 5. 2018 účastníci sjednali poskytnutí úvěru 19.000 Kč. Žalovaný měl žalobkyni vedle splacení uvedené částky zaplatit i úrok z úvěru 129,67 % ročně. 8. K nároku na úrok z úvěru soud uvádí: nebylo možno přehlédnout, že žalobkyně byla v žalobou dotčeném smluvním vztahu v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o.z.), žalovaný pak v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný tak požíval zákonné ochrany dle § 1810 a násl o.z. Z tohoto úhlu pohledu soud posoudil ujednání smlouvy o úvěru ohledně výše úroků z úvěru. Z konstantní judikatury soudů (viz Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích pod sp.zn. 33 Odo 234/2005 nebo sp.zn. 26 Cdo 1587/2015) vyplývá, že nepřiměřeným (a tudíž neplatně sjednaným) úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvykle stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Tentýž soud konstatoval, že s ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřeným úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů. 9. V daném případě je nepochybné, že ve smlouvě sjednaný úrok z úvěru podstatně přesahoval trojnásobek obvyklé úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami. 10. Soud pak musel vyřešit otázku, zda ujednání o úroku bylo oddělitelné od ostatních částí smlouvy či nikoli. A soud uzavřel, že o oddělitelné ujednání ve sm. § 576 o.z. nejde. Žalobkyně poskytuje rizikové úvěry a právě příjmy z vysokých úroků kompenzuje ztráty plynoucí z rizikovosti tohoto druhu podnikání. Nelze očekávat, že by byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok obvyklé výše. Není tak naplněn zákonný předpoklad, že by žalobkyně uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala. Neplatnost ujednání o smluvených úrocích tak způsobila neplatnost celé úvěrové smlouvy jako celku. 11. Soud ale shledal na st