15 C 222/2022-49 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 22.368 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 5. 2020. Vylíčil, že jako vydlužitel uzavřel dne [datum] se zapůjčitelem Smlouvu o poskytnutí p2p zápůjčky [číslo] Smluvní stranou smlouvy byla také společnost [právnická osoba], [IČO], jako administrátor a držitel licence ČNB, opravňující ji k poskytování služeb malého rozsahu. Předmětem smlouvy byl závazek zapůjčitele poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14.000 Kč za podmínek stanovených čl. 3 smlouvy a to prostřednictvím administrátora. Nedílnou součástí smlouvy jsou také Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný jako vydlužitel smlouvou mimo jiné prohlásil, že před podpisem smlouvy řádně zvážil podmínky pro poskytnutí zápůjčky z hlediska svých majetkových a příjmových možností. Smluvní strany prohlásily, že nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky Administrátora, včetně příloh, a žalobce a žalovaný jako vydlužitel a zapůjčitel potvrzují, že se s nimi seznámili. Zapůjčitel svoji povinnost ze smlouvy splnil a převedl finanční prostředky na účet administrátora, který tyto peněžní prostředky za sjednaných podmínek převedl dále vydlužiteli na jím uvedený účet pro tyto účely. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy a přijetím zápůjčky povinnost zápůjčku splatit v měsíčních splátkách ve výši stanovené smlouvou vždy k 11. dni příslušného kalendářního měsíce při použití stanoveného variabilního symbolu a to počínaje dnem 11. 4. 2020 s tím, že platby neoznačené variabilním symbolem jsou považovány do doby jejich řádné a úplné identifikace a přiřazení za neuhrazené. Protože žalovaný svoji povinnost splatit řádně a včas poskytnutou půjčku neplnil, došlo ve smyslu ustanovení čl. 4 smlouvy marným uplynutím sjednané dvacetidenní lhůty k zesplatnění půjčky a to nejpozději 40. den prodlení a žalovanému vznikla prodlením se splátkou přesahujícím 20 kalendářních dnů povinnost zaplatit celkovou zbývající část jistiny, (po odečtení dosud zaplacených částek) a ostatní pohledávky, související s porušením povinnosti, zejména včetně smluvního úroku a nákladů Administrátora vynaložených za účelem vymáhání dlužné částky nebo částek, včetně smluvního úroku z prodlení Zapůjčitele. Žalovaný neuhradil ke dni podání žaloby na svůj dluh ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili, proto soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v jejich nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a učinil dále uvedená skutková zjištění: Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o poskytnutí p2p zápůjčky [číslo] to za účasti společnosti [právnická osoba], [IČO], jako administrátora, který dle čl. 2 smlouvy zajišťuje žalobci a žalovanému příležitost k uzavření smlouvy o poskytnutí p2p zápůjčky. Smlouva obsahuje prohlášení, že žalobce jako zapůjčitel není podnikatelem a žalovaný jako vydlužitel není spotřebitelem. Bylo sjednáno, že žalobce poskytne žalovanému zápůjčku ve výši 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s úroky v celkové výši 8.368 Kč vrátit v měsíčních splátkách po 932 Kč splatných vždy k 11. dni daného kalendářního měsíce počínaje 11. 4. 2020. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29,89 % ročně. Dále bylo ujednáno, že žalobce poskytne zápůjčku tak, že sjednanou částku 14.000 Kč převede na účet Administrátora č. [bankovní účet], který ji neprodleně převede na účet žalovaného (čl. 4). Rovněž splátky zápůjčky měly být hrazeny prostřednictvím výše uvedeného účtu Administrátora (čl. 4, 7.1). Účastníky smlouvy bylo rovněž dohodnuto, že přijaté úhrady smluvní pokuty jsou příjmem administrátora (čl. 7), administrátor má nárok na jednorázovou provizi od vydlužitele (žalovaného) ve výši 1 % z částky jistiny zápůjčky a dále provizi od zapůjčitele (žalobce) ve výši 26,72 % z částky jistiny splatné dnem uzavření smlouvy s tím, že o tyto částku bude snížena částka zápůjčky (čl. 7, 7.3). Článek 5.6 smlouvy obsahuje ujednání, že nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky Administrátora, včetně sazebníku. Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] upravují další práva a povinnosti účastníků smlouvy o zápůjčce; sazebník pak mimo jiné výši odměny Administrátora za zprostředkování uzavření smlouvy, a to jak vydlužiteli, tak i zapůjčiteli. Výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], že předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Výpisy z účtu společnosti [právnická osoba], že na její účet č. [bankovní účet] byla z účtu žalobce dne [datum] připsána částka 14.000 Kč, téhož dne na jiný účet společnosti [právnická osoba] poukázány částky 3.740 Kč a 150 Kč a na účet žalovaného poukázána částka 10.120 Kč. Výzvou k plnění, že dne 12. 11. 2020 byla vyhotovena upomínka. Ta byla patrně odeslána jako doporučený dopis, avšak zásilku se nepodařilo ztotožnit se službou České pošty s.p. – pošta online – sledování zásilek. 5. Soud tedy vzal za prokázané, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřenou mezi žalobcem, žalovaným a administrátorem, která je však dle svého obsahu smlouvou o úvěru (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2007 sp. zn. 32 Cdo 922/2007) byla dne 13. 3. 2020 žalovanému vyplacena částka 10.120 Kč. 6. Soud se zabýval otázkou, zda se jednalo o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem, byť obsahuje výslovné prohlášení smluvních stran ve smyslu, že žalobce jako zapůjčitel není podnikatelem a žalovaný jako vydlužitel není spotřebitelem. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámce samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Soud uzavřel, že předmětný závazek lze s ohledem na zcela zásadní ingerenci administrátora považovat za spotřebitelskou smlouvu. Administrátor je podnikatelem v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, zpracoval znění smlouvy, měly být aplikovány jeho obchodní podmínky, jeho prostřednictvím měly proběhnout veškeré transakce dle smlouvy, svou činnost k tíži žalobce i žalovaného honoroval (dle smlouvy měl nárok na provizi, smluvní pokutu), čímž generoval zisk. Z tohoto důvodu závazek z předmětné smlouvy podléhá režimu zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“). 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo], nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 11. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právní