15 C 228/2022-46 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 6. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 32.881 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Před uzavřením smlouvy si od žalované vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalované. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 7.881 Kč. Jistina a poplatek byly splatné 27. 8. 2021. Žalovaná je neuhradila řádně a včas. Žalovaná uhradila na dluh částku 12.054 Kč, kterou byla umořena smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky. V souvislosti s prodlením žalované žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení, smluvní pokutu ve výši 10.050 Kč (0,1 % denně z částky 25.000 Kč od 28. 8. 2021 do 4. 10. 2022, na kterou žalobkyně započetla částečnou úhradu ve výši 10.050 Kč), účelně vynaložených nákladů ve výši 2.500 Kč za odeslání písemných výzev, které byly umořeny částečnou úhradou. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastnic. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] (byť je označena jako smlouva o zápůjčce, je dle svého obsahu smlouvou o úvěru - § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2007 sp. zn. 32 Cdo 922/2007) ve znění dodatků ze dne [datum] a [datum] uzavřenou distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. byly žalované převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] vyplaceny částky 15.000 Kč, 5.000 Kč a 5.000 Kč; žalovaná se zavázala částku 25.000 Kč vrátit a zaplatit poplatek ve výši 7.881 Kč vše do 18. 7. 2021; pro případ prodlení byla sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení, a dále nahradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, a to mimo jiné 500 Kč za písemnou (listinnou) upomínku/výzvu. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 10558 %. Průměrný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil v měsících únor až duben 2021 bezmála 39.000 Kč. 5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 106 odst. 1 s. ú. smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách (§ 106 odst. 1 písm. f) s. ú.), roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 106 odst. 1 písm. g) s. ú.). 11. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované a plnila ze smlouvy a poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 25.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit. Žalovaná se dostala do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, když uhradila toliko 12.054 Kč. Soud ji proto zavázal k vrácení nezaplacené jistiny ve výši 12.946 Kč při zohlednění důvodně započtených nákladů ve výši 500 Kč za jednu odeslanou upomínku a zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Další upomínky odesílané v týdenních intervalech, soud nepovažuje za náklad účelně vynaložený. Žalobkyně je tím, kdo určuje množstvím odeslaných upomínek výši těchto nákladů. Měla by tedy postupovat dle zásady rozumnosti s péčí řádného hospodáře a šetřit práva druhé strany, tj. žalované (§ 4 odst. 1 o. z.). Soud uzavřel, že zápočet ve výši 2.000 Kč představující náklady v souvislosti s prodlením, byl neoprávněný. 12. Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty (řádně netvrdila, jakými platbami a kdy žalovaná uhradila částku 12.054 Kč, aby bylo zřejmé, zda jí nárok na její zaplacení, resp. zápočet vznikl – žalovaná výzvu k doplnění skutkových tvrzení usnesením ze dne 2. 3. 2023 č. j. 15 C 228/2022-39 ponechala bez povšimnutí a neúčastí při jednáních se vzdala práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3, 118b odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni nevznikl ani nárok na zaplacení poplatku ve výši 7.881 Kč, neboť byl sjednán, aniž by bylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem byl stanoven, tedy neobsahuje údaj požadovaný ustanovením § 106 odst. 1 s. ú. Nelze tedy ani posoudit, zda byl přiměřený a nikoliv v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z., § 588 věta první o. z., rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Proto soud uzavřel, že část smlouvy o úvěru týkající se poplatku je neplatná. 13. Ze shora popsaných důvodů soud vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení částky 13.446 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla ve věci úspěšná ze 41 %, žalovaná z 59 %. Právo na náhradu nákladů řízení by tedy náleželo žalované, které však nevznikly, a proto soud rozhodl o tom, že toto právo nenáleží ani jedné z účastnic. 15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.