19 C 15/2023-31 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 14 659 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o regresní náhradu. Tvrdila, že žalovaný dne 11.7.2021 způsobil v ulici [ulice] v [obec] úraz [jméno] [příjmení], roč. 2003, tím, že ho fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně přitom v příčinné souvislosti s tímto jednáním žalovaného smluvním zdravotnickým zařízením uhradila náklady na ambulantní zdravotnickou péči poskytnutou p. [příjmení], na jeho hospitalizaci a dopravu v celkové výši 14 659 Kč. Žalovaný tímto svým jednáním porušil § 2900 o.z. a žalobkyně má vůči němu dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s léčením p. [příjmení] uhrazených ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči p. [příjmení] jako pojištěnci žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci po celou dobu nevyjádřil. 3. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující: 5. Z usnesení PČR – OO [obec] ze dne 9.2.2022, č.j. KRPJ-71846-103/TČ-2021-161671 o zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 t.ř. a z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25.8.2022, č.j. 1 T 69/2022-402, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 2.9.2022, č.j. 1 T 69/2022-406, má soud za prokázané, že byl žalovaný pravomocně uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ukončeného ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se dopustil tím, že dne 11.7.2021 na ulici [ulice] v [obec] na místě veřejně přístupném po předchozí vzájemné rozepři mezi jeho kamarády a kolemjdoucími fyzicky napadl p. [příjmení], kterému způsobil drobné oděrky v obličeji, hematom levého oka a otok levé ruky, přičemž byl p. [příjmení] v době od 11.7. 2021 do 13.7.2021 hospitalizován v nemocnici. 6. Z vyúčtování žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně na léčbu p. [příjmení] v souvislosti s výše uvedeným zraněním uhradila v době od 11.7.2021 do 23.9.2021 celkem 14 170,40 Kč. 7. Podle výzvy ze dne 3.10.2022 a příslušné doručenky zaslala žalobkyně žalovanému dne 4.10.2022 výzvu k úhradě nákladů ve výši 14 659 Kč, které vynaložila na služby poskytnuté p. [příjmení] v souvislosti s léčbou shora specifikovaného zranění, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. 8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 9. Žalovaný byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví a přečinu ublížení na zdraví ukončeného ve stádiu pokusu, jichž se dopustil tím, že dne 11.7.2021 na ulici [ulice] v [obec] na místě veřejně přístupném po předchozí vzájemné rozepři mezi jeho kamarády a kolemjdoucími fyzicky napadl p. [příjmení], kterému způsobil drobné oděrky v obličeji, hematom levého oka a otok levé ruky, přičemž byl p. [příjmení] v době od 11.7. 2021 do 13.7.2021 hospitalizován v nemocnici. 10. Žalobkyně na léčbu p. [příjmení] v souvislosti s výše uvedeným úrazem vynaložila 14 659 Kč. 11. Dne 4.10.2022 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě výše specifikovaných nákladů ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy. 12. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále ZVZP). 13. Ust. § 2 písm. a/ a § 3 odst. 1 písm. a/ ZVZP stanoví, že pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky, na vzniká dnem narození. 14. Podle § 11 odst. 1 písm. d/ a e/ ZVZP má pojištěnec právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu, na výdej předepsaných zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jde-li o zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i v případech, kdy poskytovatel lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu. 15. Dle § 55 odst. 1 ZVZP má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 16. Ust. § 2900 o.z. uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 17. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 18. Ust. § 2910 o.z. stanoví, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 19. Dle § 2758 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 20. Ust. § 1958 odst. 2 o.z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21. Ust. § 573 o.z. uvádí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil p. [příjmení] újmu (zásah do jeho zdraví, tj. jeho absolutního práva) - zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, přičemž náklady s tím spojené nesla jeho zdravotní pojišťovna (žalobkyně) v rámci veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně má však vůči žalovanému v souladu s § 55 ZVZP právo na regresní náhradu těchto nákladů, když byly vynaloženy právě v souvislosti s výše specifikovaným protiprávním jednáním žalovaného na léčbu p. [příjmení]. Žalobkyně tak má dle názoru soudu právo na úhradu částky ve výši 14 659 Kč vůči žalovanému. Jelikož pak žalovaný neuhradil danou částku řádně a včas, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. plynoucí od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení (tj. ode dne 25.10.2022, když byla výzva žalovanému doručena dne 7.10.2022 a žalobkyně poskytla žalovanému 15 denní lhůtu plnění, do prodlení se tak žalovaný dostal 16. dnem), žalobkyně přitom požaduje úrok z prodlení až od 10.11.2022. S ohledem na uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 24. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a dále náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony ve věci po 300 Kč (předžalobní upomínka, žaloba, účast na jednání dne 24.3.2023) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud přitom nepřiznal žalobkyni náhradu za DPH s ohledem na § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 1 700 Kč (výrok II). 25. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.